Z historie ochrany přírody

„Vážení návštěvníci, vítejte v našich jeskyních. Je zakázáno dotýkat se krápníkové výzdoby, vstupovat mimo chodníky a vzdalovat se od skupinky. Dávejte si pozor na kluzké schody a místy nízký strop“. To jsou věty, které patří k úvodu každého výkladu průvodce v našich zpřístupněných jeskyních. Jak ale vypadala taková prohlídka před více než sto lety?

Ochranářské veřejnosti jsou známi zakladatelé státní ochrany přírody u nás Z. Wirth a R. Maximovič či první lektor ochrany přírody na Universitě Karlově J. S. Procházka. Poněkud opomíjený zůstává pro ochranu přírody přínos přednosty Státního památkového úřadu a poslance českého Zemského sněmu JUDr. Luboše Jeřábka, od jehož narození v letošním roce uplynulo sto padesát let. Vládní rada Luboš Jeřábek se věnoval ochraně kulturních a přírodních památek v nejširším slova smyslu – jako nedělitelnému společenskému dědictví. Je předkladatelem prvního návrhu soustavy chráněných území u nás.

Jedním z nejdůležitějších počinů v ochraně přírody v minulém století zůstává výnos tehdejšího Ministerstva školství a národní osvěty z 31. 12. 1933 (tzv. Silvestrovský výnos). Po dlouhá desetiletí byl uváděn jako akt, kterým byla zřízena řada přírodních rezervací. Zřizovacím výnosem však není, jde o soupis do té doby existujících chráněných území. To však nesnižuje přínos Silvestrovského výnosu pro uchování většiny dnešních nejvýznamnějších chráněných území.

Šesté číslo, kterým právě listujete, završuje dvacátý ročník od obnovení vydávání samostatného časopisu Ochrana přírodyv roce 1992. První číslo vyšlo již v roce 1946. Tento údaj pravidelně uvádíme v tiráži z úcty k tradici periodika a na znamení toho, že se hlásíme k jeho programovému odkazu.