Ochrana přírody 4/2023 — 24. 8. 2023 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Úvodní slovo Jaroslava Hromase
Vážení čtenáři,
v letošním roce se opět sešlo několik významných výročí jeskyní, která si zaslouží pozornost. Vždyť jeskyně jsou jednou z nejvýznamnějších částí naší chráněné přírody a patří k těm nejpozoruhodnějším v Evropě.
O tom však blíže články uvnitř časopisu. Já využiji příležitost, a dovolím si připomenout některé aktivity současné.
Na prvním místě je to nový přístup k péči o nezpřístupněné jeskyně, zahájený projektem OPŽP s názvem „Ochrana vybraných jeskyní a krasových jevů ve zvláště chráněných územích ČR“. Vzniká skutečný nástroj aktivní ochrany a péče, i nástroj ke smysluplné spolupráci mezi státní ochranou přírody, speleology a dalšími odborníky. Aktivními a konkrétními opatřeními směřuje k zachování předmětu ochrany. Od zpřesnění informací o jeskyních a souvisejících krasových jevech - mapování, fotodokumentace a monitoringu, k cílenému managementu - zabezpečování vchodů, tras, úklidu, nápravě poškození. Biospeleologický výzkum, monitoring ovzduší i vody jsou samozřejmostí. Je to aktivní nakročení opravdu správným směrem.
Pokračování v akcích mezinárodního roku jeskyní a krasu, vyhlášeného v „covidovém“ roce 2021 Mezinárodní speleologickou unií, významně podporuje zájem o tuto problematiku. Nejrůznější výsledky budou letos prezentovány již na třetí konferenci, kterou (po Správě jeskyní ČR a České geologické službě) pořádá Česká speleologická společnost jako mezinárodní.
Velmi potěšitelné a až překvapivě přínosné jsou badatelské programy. Stručně pár příkladů. V rámci OPŽP provedla Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice kompletní inventarizaci a dokumentaci krasových jevů v regionu Krkonoš. Univerzita Palackého v Olomouci společně se Správou jeskyní ČR a Ústavem jaderné fyziky AV ČR zkoumají doklady pravěkého využívání Kateřinské jeskyně. Kresebné stopy na stěnách jsou datovány do období před 7 tisíci lety, letošní kopané sondy přinesly překvapivé nálezy ze středověku. Mimořádně objevné jsou výsledky mezinárodní spolupráce antropologů. V německé Jeně zjistili, že lebka ženy z Koněpruských jeskyní je stará 45 tisíc let a náleží k nejstarším pozůstatkům moderních lidí v Evropě. V Brazílii vytvořili rekonstrukci hlavy ženy z Mladečských jeskyní, staré 31 tisíc let. Pro Jeskyni Na Špičáku je radostnou zprávou, že trutnovští badatelé objevili v berlínské knihovně středověký rukopis tzv. vlašských listů s popisem jeskyně, který zmizel za války z knihovny ve Vratislavi. A snad už se také našim karsologům definitivně podařilo přesvědčit vodohospodáře, aby pozměnili záměr budoucího vodního díla Skalička na řece Bečvě do podoby ohleduplnější pro Hranický kras.
A co doma? Po létech rekonstrukcí a budování infrastruktury zpřístupněných jeskyní dokončujeme poslední: provozní objekt správy Koněpruských jeskyní, který bude současně Domem přírody Českého krasu. Pro Správu jeskyní ČR dosud nevyzkoušená přidaná hodnota.
Na závěr ještě konstatování, že v denních svodkách se téměř nevyhneme zprávám o objevech nových jeskyní v Moravském krasu.
Řekněte, nepotěšilo by to srdce starého jeskyňáře?
Jaroslav Hromas
emeritní ředitel
Českého ústavu ochrany přírody,
Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
a Správy jeskyní ČR