Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2022 — 25. 8. 2022 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Úvodem
Obnova přírody je důležitá. Nezapomínejme ale na její ochranu
Není žádným tajemstvím, že Evropa, zejména její západní a střední část, patří v důsledku specifického historického vývoje mezi ty oblasti naší planety, které jsou nejvíc negativně ovlivněny dopadem lidské činnosti na přírodu. Proto není divu, že jak ekologie obnovy jako svébytná vědecká disciplína, tak praktická obnova přírody mají vedle některých univerzit v USA svou kolébku právě na našem kontinentě.
Koncem června uveřejnila Evropská komise dlouho očekávaný návrh právní normy, konkrétně nařízení, týkající se obnovy přírody v Evropské unii. Podrobněji rozpracovává značně ambiciózní Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 s podtitulem Navrácení přírody do našeho života, která byla přijata před dvěma lety. Nový dokument vychází z názoru, že nestačí přírodu jen chránit, ale že je třeba tam, kde byla lidskou činností značně poškozena nebo rovnou zničena, ji obnovit.
Předešleme, že návrh nové legislativy EU si nevytyčuje zrovna malé cíle. Z analýzy vyplývá neutěšený stav. 80 % biotopů v tuto chvíli není v dobré kondici a je nutné to výrazně zlepšit. Právně závazné cíle obnovy přírody v různých typech ekosystémů platí bez výjimky pro všechny členské státy. Do konce desetiletí by měla být rozmanitá opatření ekologické obnovy uplatněna na pětině rozlohy souše a moře Unie.
Navrácení přírody často nebývá levnou záležitostí a nenastává mávnutím kouzelnické hůlky Harryho Pottera. Část ze 100 miliard eur (2,45 bilionů Kč), určených v rozpočtu EU na péči o biologickou rozmanitost do roku 2027, půjde právě na obnovu přírodního dědictví. Nicméně pokud vyjádříme přínosy ekosystémových služeb ve finanční podobě, potom nám ekologická obnova přinese na každé euro vložené do návratu přírody 8–38 eur.
Obnova přírodních ekosystémů je pouze jednou z forem ochrany přírody. Skutečnost, že dnes v řadě případů dokážeme vytvořit prostředí, které je, alespoň pokud jde o složení a strukturu, podobné původnímu, nás ale v žádném případě neopravňuje k tomu, že s přírodou budeme zacházet i nadále jako dosud. I toto naléhavé a pravdivé poselství je zakódováno v diskutovaném návrhu Evropské komise. V ochraně biodiverzity a krajiny i v chráněných územích má a bude mít svoje místo jak neintervenční management, tak i management s účelově laděným hospodařením podle charakteru přírodního prostředí a předmětů ochrany. I to se najde v tomto návrhu anebo v již schválené strategii ochrany biodiverzity.
Návrh nařízení EU o obnově přírody, který projde ještě schvalovací procedurou a může doznat určitých změn, znamená revoluční posun v pohledu na ochranu a obnovu přírodních stanovišť. Nejenom ve vazbě na ochranu biodiverzity, ale i ve vazbě na omezení dopadů klimatické změny a zvýšení odolnosti potravinových systémů.
Obnova přírodních ekosystémů není u nás, jak by se mohlo zdát, novinkou. Připomeňme monografie Ekologická obnova v České republice (2012 a 2018) analyzující škálu restauračních projektů od antropogenních stanovišť až po lesy. Šlo by tady vyjmenovat mnoho desítek úspěšných či připravovaných projektů. Nová evropská legislativa dá však těmto přístupům hierarchicky vyšší akcent a rámec.
Je symbolické, že koncem července zasáhl národní park České Švýcarsko požár historického rozsahu. Na více než desítce čtverečních kilometrů shořely především smrkové monokultury uschlé po napadení kůrovcem, tedy lesy nepřirozeného charakteru vyžadující akutně celkovou obnovu. V souvislosti s požárem byla zasažena i cenná přírodní společenstva, jejichž míru poškození bude nutné ještě vyhodnotit, a shořelo několik domů. V tomto čísle událost stručně shrnujeme a budeme se jí věnovat i v budoucnu.
František Pelc
ředitel AOPK ČR