Rozhovor s Ladislavem Mikem
Ladislav Miko, přední odborník na ochranu přírody a krajiny jak u nás doma, tak v rámci Evropy, má kromě řady jiných jednu výraznou vlastnost – je nesmírně výkonný a na všech postech, které kdy zastával, nepřehlédnutelný. Jinak tomu nebylo ani během sedmiměsíčního angažmá ve funci ministra životního prostředí ve Fischerově úřednické vládě (květen–listopad 2009), kdy dokázal během tohoto krátkého času upoutat mediální pozornost ke svému resortu a díky tomu sdělovat veřejnosti jasně a srozumitelně důležité informace. A část vnímavé veřejnosti se opravdu nestačila divit.
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Rozhovor — Tištěná verze článku v pdf
6. kongres Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní
Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní (International Show Caves Association – ISCA) uspořádala ve dnech 18.–23. října 2010 6. kongres, který se vůbec poprvé uskutečnil ve východoevropské zemi, a to na Slovensku, v Demänovské dolině. Šlo v mnoha ohledech o průlomové jednání, které z ISCA učinilo organizaci světového významu.
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Studijní návštěva ze Švédského království
Praha – Na konci dubna přivítala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR studijní návštěvu švédských kolegů věnujících se ve své zemi monitorování biotopů a druhů. Devět účastníků zastupovalo organizace úrovní odpovídající ředitelství AOPK ČR, tedy pracovníků a projektových manažerů ze Švédské agentury ochrany životního prostředí (Swedish EPA, Naturvrdsverket) a specialistů ze Švédského centra pro druhové informace (Swedish Species Information Centre, Artdatabanken).
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Pomáhá ochrana přírody ohroženým obratlovcům?
Kolektiv 175 odborníků vedených M. Hoffmanem z Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) a nevládní organizace s celosvětovou působností Conservation International nedávno vyhodnotil, jak se mění stupeň ohrožení vyhynutí nebo vyhubení u nejlépe prozkoumaných živočichů – obratlovců (Science, 330, 1503-1509, 2010). Autoři měli k dispozici údaje pro všechny druhy savců, ptáků, obojživelníků a paryb. K analýze využili i reprezentativní vzorky plazů a ryb, čítající přibližně 1 500 druhů. Celkem se jednalo o 25 780 druhů.
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Dávejte pozor, kam šlapete
Časně z jara se v místech kamenitých, mělkých a vysychavých půd NPP Zlatý kůň objevuje drobná bíle kvetoucí bylina, která brzy po odkvětu mizí. Ochlupené listy tvoří drobnou přízemní růžici, ze které vyrůstá několik centimetrů dlouhá lodyha až s osmikvětým květenstvím. U květu je korunní lístek rozdělen přibližně do dvou třetin širokým zářezem, takže při letmém pohledu působí dojmem dvou samostatných lístků. Bývala označována jako “asi osívka jarní“ (Erophila verna), tedy jednoletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae).
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Národní park Lauca
Nejznámějším chráněným územím v Chile je bezesporu národní park Torres del Paine, ležící na samém jihu této podlouhlé jihoamerické země. Na jejím opačném konci, o více než 3 000 km severněji, je možné navštívit patrně druhé nejznámější místo – Národní park Lauca. Nabízí úžasné výhledy na zasněžené šestitisícové vulkány a modré jezero s bohatou faunou. Rozkládá se v samotném srdci Altiplana, obrovské náhorní plošiny, jejíž průměrná nadmořská výška dosahuje téměř čtyř tisíc metrů. Dominantu parku tvoří sopky Parinacota (6 342 m n. m.) a Pomerape (6 282 m n. m.). Na dohled od nich vypouští občasné obláčky dýmu nejčinnější vulkán severního Chile – Guallatiri (6 063 m n. m.). Nejen tyto zasněžené vrcholky lze pozorovat od Chungara (4 518 m n. m., 2 100 ha), jednoho z nejvýše položených jezer světa, které vděčí za svůj vznik erupci nedaleké Parinacoty. Zhruba před 13 000 lety lávový materiál a uvolněné kusy hornin utvořily přirozenou hráz na dně údolí. Od jezera lze dohlédnout i na nejvyšší horu sousední Bolívie, 6 542 metrů vysokou Sajamu.
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Panda velká – symbol ochrany přírody v novém tisíciletí
Panda velká se stala symbolem ochrany přírody a jedním z nejpopulárnějších savců. V očích veřejnosti je vesměs vnímána jako druh ohrožený vyhubením, jehož rozmnožení v lidské péči patří k mimořádným chovatelským úspěchům. Od dob výzkumů legendárního George Schallera, který studiem pand ve volné přírodě přinesl stěžejní poznatky z jejich biologie, uplynulo třicet let. Dnes na ně s úspěchem navazují čínští vědci ve spolupráci se zahraničními kolegy. Rovněž chov pand v lidské péči dosáhl jiného rozměru. Jaká je tedy současná situace pandy velké jako ohroženého druhu?
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Koncepce monitoringu a výzkumu v Krkonošském národním parku
Koncem loňského roku se v časopise Ochrana přírody (2010) 6: 22-23 objevil velmi důležitý článek, který analyzuje současné problémy ochrany přírody ve vztahu k využívání výsledků výzkumu. Upozorňuje na nutnost existence dlouhodobé resortní koncepce výzkumu biodiverzity i na důležitost účasti ochranářských institucí na odborných aktivitách ve svěřeném území. Ze čtyř národních parků ČR měly donedávna tři zpracovanou vlastní, více či méně detailní koncepci odborných úkolů. Nyní k nim přibyl i park čtvrtý – krkonošský.
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Zonace Národního parku Šumava aneb O cestě tam a zase zpátky
Téměř po celou dobu existence Národního parku Šumava probíhají vzrušené diskuse o jeho zonaci. Někdy méně, jindy více vyhrocená vyjádření profesionálních ochranářů, státních úředníků, vědců, představitelů nevládních organizací, novinářů, politiků a dalších laiků jsou nerozlučně provázena otázkou, zda se má zasahovat či nezasahovat proti kůrovci v cenných jádrových zónách, a vytvářejí dojem, že hlavním problémem parku je zonace. Z horečných rozprav se již dávno vytratil fakt, že zonace není cílem, ale velmi důležitým nástrojem ochrany přírody.1
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Kompenzační opatření podle článku 6.4 směrnice o stanovištích
Kompenzační opatření podle článku 6.4 směrnice č. 92/43/EHS (směrnice o stanovištích) jsou jedním z nástrojů zachování celkové soudržnosti (koherence) soustavy Natura 2000 a zachování jednotlivých předmětů ochrany (a tím i celistvosti) na úrovni lokalit. Kompenzační opatření jsou schvalována v jasně daném procesu stanoveném ve článku 6.4 směrnice o stanovištích. Ten je transponován do české právní úpravy pomocí § 45i odst. 9 až 11 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Cílem tohoto článku je popsat kompenzační opatření věcně i právně, zhodnotit jejich právní úpravu v české legislativě a uvést příklad jejich uplatnění v ČR a v Evropě.
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf