Podrobné vyhledávání v článcích

V roce 2000 byl zahájen projekt mapování biotopů ČR. Hlavním smyslem bylo vytvoření odborného podkladu pro navrhování evropsky významných lokalit (EVL) pro přírodní stanoviště v soustavě Natura 2000. Mapování probíhalo do roku 2004 (v roce 2005 byly některé dílčí problémy řešeny v rámci tzv. rektifikací) a jeho výsledkem je vrstva mapování biotopů ČR (dále jen VMB), která přináší celoplošnou informaci o výskytu a stavu přírodních biotopů na území naší republiky (podrobněji viz Härtel et al. 2009) a její současné využití je podstatně širší než původní účel. Data z VMB jsou využívaná zejména pracovníky veřejné správy, řadou komerčních subjektů (např. pro zpracování odborných posudků a publikací) a studenty vysokých škol. VMB je významným zdrojem nejen údajů o aktuální vegetaci ale také pramenem floristických dat, která se převádí do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP); zapsáno bylo již několik milionů údajů.

Ochrana přírody a krajiny a ochrana kulturních památek má v České republice nejen dlouhou, ale i společnou tradici. V posledních dvaceti letech však, zjevně i v důsledku institucionálního rozdělení státní památkové péče a státní ochrany přírody, dochází k nedostatečné vzájemné informovanosti a v některých lokalitách i k názorovým střetům. Ve snaze těmto problémům předcházet a spolupracovat při zachování a rozvoji našeho přírodního a kulturního dědictví uzavřely Národní památkový ústav a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2011 smlouvu o vzájemné spolupráci.

Pro ochranu nejohroženějších živočišných a rostlinných druhů jsou v České republice připravovány záchranné programy. Jedná se o dočasné projekty, které se kombinací různých typů opatření snaží dosáhnout zvýšení populace dotčených druhů nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ex situ(např. záchranné chovy a kultivace) s ochranou in situ, jejímž základem je ochrana biotopu příslušného druhu.

Mělké, teplé a čisté moře s korálovými útesy. Tento pohled se otevírá turistům pod hladinou Rudého moře v Egyptě. I takto si lze představit oblast dnešního Moravského krasu před 360 miliony lety. V devonském moři jižně od rovníku se utvářely jeho základy. Desítky milionů let klesaly na dno schránky mořských živočichů, aby se za dlouhé období přetvořily ve vápence, které známe dnes.

V současné moderní společnosti jsme svědky toho, jak člověk ztrácí sounáležitost s okolní přírodou a krajinou a mnohdy ji vnímá zejména z produkčního pohledu. Přitom mu unikají nejen aspekty přírodovědné, ale i další skutečnosti. Příroda a krajina jsou nositeli národní identity, historické paměti atd. Jsou prostě dědictvím předků a naší povinností by měla být jejich ochrana. Netýká se to pouze přírodně cenných území, která jsou zákonně chráněna, ale i zemědělské krajiny.V současné moderní společnosti jsme svědky toho, jak člověk ztrácí sounáležitost s okolní přírodou a krajinou a mnohdy ji vnímá zejména z produkčního pohledu. Přitom mu unikají nejen aspekty přírodovědné, ale i další skutečnosti. Příroda a krajina jsou nositeli národní identity, historické paměti atd. Jsou prostě dědictvím předků a naší povinností by měla být jejich ochrana. Netýká se to pouze přírodně cenných území, která jsou zákonně chráněna, ale i zemědělské krajiny.

Ladislav Miko, přední odborník na ochranu přírody a krajiny jak u nás doma, tak v rámci Evropy, má kromě řady jiných jednu výraznou vlastnost – je nesmírně výkonný a na všech postech, které kdy zastával, nepřehlédnutelný. Jinak tomu nebylo ani během sedmiměsíčního angažmá ve funci ministra životního prostředí ve Fischerově úřednické vládě (květen–listopad 2009), kdy dokázal během tohoto krátkého času upoutat mediální pozornost ke svému resortu a díky tomu sdělovat veřejnosti jasně a srozumitelně důležité informace. A část vnímavé veřejnosti se opravdu nestačila divit.

Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní (International Show Caves Association – ISCA) uspořádala ve dnech 18.–23. října 2010 6. kongres, který se vůbec poprvé uskutečnil ve východoevropské zemi, a to na Slovensku, v Demänovské dolině. Šlo v mnoha ohledech o průlomové jednání, které z ISCA učinilo organizaci světového významu.

Kolektiv 175 odborníků vedených M. Hoff­manem z Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) a nevládní organizace s celosvětovou působností Conservation International nedávno vyhodnotil, jak se mění stupeň ohrožení vyhynutí nebo vyhubení u nejlépe prozkoumaných živočichů – obratlovců (Science, 330, 1503-1509, 2010). Autoři měli k dispozici údaje pro všechny druhy savců, ptáků, obojživelníků a paryb. K analýze využili i reprezentativní vzorky plazů a ryb, čítající přibližně 1 500 druhů. Celkem se jednalo o 25 780 druhů.