Sjezdová trať – spása, nebo prokletí?
Několik posledních lyžařských sezon ukazuje, že ani zasněžovací technika není všemocná a člověk mnohdy musí kapitulovat před rozmary počasí. Důležitou roli proto stále sehrává nadmořská výška lyžařských areálů, která se odráží v příznivějším klimatu a delší lyžařské sezoně výše položených středisek. Nejvýše položené lyžařské areály u nás ovšem zpravidla požívají nejvyššího stupně ochrany přírody a dochází tak k zákonitému střetu mezi snahou o ochranu jedinečných přírodních hodnot a sportovním vyžitím. Jak se konkrétně projevuje provoz sjezdové tratě bez používání umělého zasněžování v životním cyklu horské vegetace, ukazuje následující pojednání.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Broumovsko – krajina souznění unikátní přírody a architektonických památek
Broumovsko nebo lépe řečeno Broumovská kotlina – poněkud zapomenutý kraj v severovýchodním cípu Čech. Kraj fascinující přírody a jedinečných labyrintů pískovcových skalních měst, kraj unikátních barokních kostelů, zachovalých údolních lánových vsí vzniklých během středověké velké kolonizace, skládajících se z velkolepých klasicistních dvorcových statků. Kraj znamenitých lidových kameníků a osmisetleté benediktinské historie – to vše je Broumovsko.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Oměj tuhý moravský
Návštěvníci Beskyd se mohou v období léta setkat se zajímavou, statnou, modře kvetoucí rostlinou, omějem tuhým moravským, a to zejména podél turistických chodníků, potoků a pramenišť.
Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum Skalický) je západokarpatským endemitem s centrem výskytu v České republice v oblasti Moravskoslezských Beskyd a byl popsán teprve v roce 1982 (Skalický 1982). Vzhledem ke svému omezenému areálu je řazen mezi ohrožené druhy červeného seznamu ČR a je také evropsky významným druhem, zařazeným do přílohy II směrnice o stanovištích (92/43/EHS).
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Úvodem
Krajina je nezastupitelnou součástí našeho bytí, i když si to někteří uvědomí, až když ji ztrácejí. Každý z nás má někde svou „krajinu srdce“). Její vnímání je do značné míry osobní. Právě velká míra subjektivity je nejčastěji argumentem odpůrců hodnocení a ochrany krajinného rázu. Skutečnost, že řadu vazeb ke krajině sdílíme sami, nebo jen se svými blízkými, však nelze směšovat s objektivně identifikovatelnými hodnotami krajiny. Tento soubor hodnot kulturní krajiny je integrální součástí našeho obecně sdíleného přírodního a kulturního dědictví, a právě proto je ze strany společnosti předmětem pozornosti, péče a ochrany.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Výzkum a monitoring kulturně-historických hodnot v krajinných památkových zónách
Krajinné památkové zóny (dále KPZ) jsou nejvýznamnějším nástrojem památkové péče k ochraně kulturních a historických hodnot krajiny. V minulých letech byla problematika KPZ řešena výzkumným projektem Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón.
Cílem projektu bylo shrnout přednosti i slabé stránky ochrany kulturně-historických hodnot v krajinných památkových zónách a navrhnout další nástroje péče o ně. Dílčí výstupy řešení se zaměřením na problematiku identifikace a monitorování vývoje kulturních a historických hodnot na území KPZ jsou představeny v tomto příspěvku.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Výzkum a dokumentace
Příroda dotváří obraz památek
K napsání pátého dílu seriálu věnovaného veřejné zeleni mne inspirovala nová velmi reprezentativní a hodnotná publikace Krajinné památkové zóny České republiky, která v mnoha ohledech dotváří pohled na ochranu kulturního dědictví krajiny. Knihu vydal v roce 2015 Národní památkový ústav ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Mendelovou univerzitou a Českým vysokým učením technickým. Na pěti stech stránkách kniha ukazuje nedělitelnost kulturního a přírodního dědictví, popsanou např. v jiné podobně reprezentativní publikaci Krajina v ČR.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Povolení druhové výjimky v řízení zahájeném z moci úřední?
V odborné veřejnosti vyvolal diskusi rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 49/2013 ze dne 18. prosince 2015. V rozsudku soud mimo jiné potvrdil názor krajského soudu, že řízení o výjimce ze zákazů daných k ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny je možné zahájit z moci úřední.
V tomto článku nechci posuzovat věcnou ani právní správnost soudně přezkoumávaných správních rozhodnutí orgánů ochrany přírody, ani polemizovat s názory obsaženými v citovaném rozsudku. Chci jen poukázat na jiný možný způsob řešení nastolené sporné otázky.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Ekologie tradičně – a dobře i zajímavě.
Zájemce o ekologii má dnes k dispozici vskutku pestrou paletu učebnic, příruček a sylabů, ať už překladů cizojazyčných publikací, nebo děl domácích autorů. Přestože se liší rozsahem, kvalitou a koneckonců i cenou, nelze jim upřít snahu představit rychle se rozvíjející vědní disciplínu názorným způsobem. A právě toto úsilí může v řadě případů představovat pověstnou Achillovu patu. Nemusíte zrovna být zkušeným bibliofilem, abyste předem odhadli, jaký příklad, zhusta z anglosaského prostředí, bude (pokolikáté už?) ilustrovat určitou problematiku.
Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 05/2016
(přehled vybraných aktualit za období srpen 2016 – říjen 2016)
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 10. 2016 — Nové právní předpisy