Podrobné vyhledávání v článcích

V roce 2008 byl zahájen pětiletý projekt, jehož cílem bylo komplexní monitorování situace štěrkových biotopů v EVL Ostravice a vytvoření vhodného managementu pro tuto specifickou lokalitu. Článek o projektu byl publikován v časopiseOchrana přírody63 (6): 6-7. Projekt, který přinesl řadu zajímavých výsledků, letos končí.

Krkavec velký (Corvus corax) je zvláště chráněný druh, který minulosti v ČR zcela vymizel, a jehož početnost od 70. let minulého století neustále narůstá (Šťastný et al.2006). Narůst početnosti krkavce vzbuzuje u nás, ale i v jiných evropských státech obavy, a to zvláště u myslivecké veřejnosti a u chovatelů hospodářských zvířat.

Vážení přátelé, milí čtenáři, kolegové,

prosincové číslo našeho časopisu připomíná v pěkném článku Pavla Hubeného padesáté výročí jednoho z našich vůbec nejvýznamnějších chráněných území – chráněné krajinné oblasti Šumava. Vznikla v roce 1963 na ploše skoro sedmnácti set kilometrů čtverečních.

Chráněná krajinná oblast Šumava žije dnes v koexistenci s národním parkem Šumava a zároveň i v jeho stínu. Vyhlášením národního parku v roce 1991 se stala jakýmsi jeho ochranným pásmem. Přesto spravuje některé nejcennější části Šumavy, jako jsou Královský hvozds Černým a Čertovým jezerem a Boubín, které se do národního parku Šumava nedostaly. Přestože obě instituce chrání v podstatě shodné ekosystémy a podobnou krajinu, rozdílnost v jejich přístupech je zřetelná.

Po čtyřiceti letech se v České republice opět sešli jeskyňáři z jedenašedesáti zemí světa na 16. mezinárodním speleologickém kongresu, který proběhl 21.–28. července 2013 v Brně. Naposledy se toto prestižní setkání uskutečnilo v roce 1973 v Olomouci, tehdy ještě v bývalém Československu.

V areálu loveckého zámečku Kladská turisté najdou čtyřiexpozice, které představují nejvýznamnější a nejcennější místa CHKO Slavkovský les – minerální prameny, rašeliniště, hadce, mokřady a lesy. Průvodcem Domem přírody je jelen evropský, typický obyvatel zdejších lesů.

Dobrovolná i profesionální ochrana přírody v Československu a později v České republice měla a má tu výhodu, že ji podporovali a podporují někteří skutečně špičkoví vědci. Mezi těmi, o které se mohla péče o přírodní a krajinné dědictví opřít v dobách příznivých i zlých, patří také pražský rodák, ekolog – bez nadsázky světového věhlasu – RNDr. Jan Květ, CSc., který se letos dožívá požehnané osmdesátky.

V těchto dnech se dožívá osmdesátin významný český přírodovědec, ochranář přírody, skaut, cestovatel a spisovatel RNDr. Miloslav Nevrlý. Narodil se 29. října 1933 v Praze, absolvoval gymnázium a Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Po promoci v roce 1957 nastoupil do Severočeského muzea v Liberci, kde působil v zoologickém oddělení až do roku 2000. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval již od studentských let a staly se mu celoživotním osudem.

„Ekologie je standardní obor přírodních věd a zůstává důležitým, byť zdaleka ne jediným podkladem pro péči o přírodu, krajinu a životní prostředí.“ Tato na první pohled otřepaná banalita zazněla před necelými dvaceti lety na stránkách Lidových novinv místy vzrušené diskusi vedené mezi přírodovědci a ekonomy, z nichž někteří tehdy byli vrcholnými politiky. I když část zjitřeného sporu vyplynula ze skutečnosti, že čeština nemá pro životní prostředí jednoslovný název, takže si tradičně vypomáhá zmiňovanou svébytnou vědeckou disciplínou, mezi těmi, kdo na tento fakt upozornili, byl kromě Igora Míchala a Václava Petříčka také vědec a vysokoškolský pedagog Martin Braniš.

Dne 17. července 2013 zemřel prof. Ing. Jaroslav Machovec, CSc., doyen a klasik českého okrasného zahradnictví v ČR.