Podrobné vyhledávání v článcích

Český ráj je z hlediska geologie mimořádně zajímavou a významnou oblastí, kde se na malé ploše koncentrují horniny různého původu a složení. Proto zde můžeme pozorovat pískovcová skalní města, torza sopek, ale dokonce i dobře rozvinutý kras. Kromě toho se tu nalézá množství zajímavých a krásných minerálů.

V letošním roce vznikla v Českém ráji nová přírodní rezervace s názvem Suťové lesy u Turnova. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) tak rozšířila síť maloplošných zvláště chráněných území o lokalitu, která na první pohled působí nenápadně, ale při bližším pohledu odhalí překvapivě pestrý a cenný přírodní svět. Rezervace se nachází poblíž Turnova na svazích údolí Jizery, přímo v chráněné krajinné oblasti Český ráj, a jejím hlavním posláním je ochrana suťových lesů. 

Výr velký a sokol stěhovavý – dva mocní predátoři, kteří jsou symbolem divokosti a odolnosti přírody Českého ráje. Jejich příběh je dramatický a plný zvratů, poznamenán lidskou činností, která je přivedla téměř na pokraj vyhynutí, aby posléze byla jejich populace cílenou ochranou stabilizována.

O krajinu mezi Turnovem, Jičínem a Mnichovým Hradištěm se zajímali naši předchůdci – přírodovědci, vlastivědci, okrašlovací a turistické spolky – již v předminulém století. Kdy se ale poprvé v souvislosti s krajinou v okolí Trosek objevil název Český ráj? Desetiletí se tvrdí, že autory názvu jsou pražští literáti
19. století s Janem Nerudou a Eliškou Krásnohorskou v čele. Že se jezdili rekreovat do lázní v Sedmihorkách a při tom zde vznikl název Český ráj. 

Čtvrtstoletí v životě člověka obvykle představuje jeho významnou část. Naopak z pohledu vývoje přírody se 25 let jeví jako velmi krátká epizoda. Proměna lesních ekosystémů v Českém Švýcarsku však dobře dokládá, jak dynamický může být přírodní vývoj a jak v některých ohledech i pouhých několik let může znamenat dramatickou změnu.

CHKO Soutok představuje jedno z našich nejvýznamnějších území pro dravce, důležité minimálně ve středoevropském kontextu (Horák 2004). Hnízdiště i místo velkých početních koncentrací dvou druhů orlů i obou našich luňáků přitahuje pozornost ornitologů i milovníků dravých ptáků už téměř sto let. První poznatky o dravcích této oblasti publikovali otcové-zakladatelé jihomoravské ornitologie, jako byli Zdeněk Kux, František Balát nebo Stanislav Svoboda, již ve 40. letech 20. století, výzkum a ochrana dravých ptáků jsou však spojeny především se jmény Petra Horáka (1956–2005, viz Horal 2005) a Hynka Matušíka.

Nařízením vlády z 15. ledna 2025 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Soutok jako 27. chráněná krajinná oblast v České republice. Lužní krajina v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje byla navrhována k ochraně již od poloviny minulého století. Od té doby bylo území negativně ovlivněno intenzivním hospodařením a dramatickou změnou vodního režimu v důsledku vodohospodářských úprav. Navzdory tomu se zde stále uchovala unikátní krajina s koncentrovaným mimořádným přírodním a kulturním dědictvím, díky kterému byla v posledních desetiletích zapsána na mnoho evropských a světových prestižních seznamů. Česká republika se tím opakovaně zavázala k ochraně tohoto dědictví a odpovídající péči o něj. Až letošní vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok však tyto závazky dostatečně naplnilo.

Na mimořádně cenném území západního okraje Krušných hor, které bylo z hlediska ochrany ptáků dlouhodobě opomíjeno, byla k 1. lednu 2025 vyhlášena již 42. ptačí oblast v České republice. Ptačí oblast Západní Krušné hory se zaměřuje na ochranu dvou ptačích druhů: tetřívka obecného (Lyrurus tetrix) a sýce rousného (Aegolius funereus). Zařazení tohoto území do soustavy Natura 2000 má za cíl zásadně posílit ochranu jejich biotopů a zajistit dlouhodobou stabilitu jejich populací. Nová ptačí oblast svou polohou přirozeně navazuje na dvě stávající krušnohorské ptačí oblasti: Východní Krušné hory a Novodomské rašeliniště – Kovářská. Ty byly rovněž vyhlášeny primárně za účelem ochrany tetřívka obecného, jednoho z nejohroženějších ptačích druhů ve střední Evropě. Rozšíření územní ochrany tímto směrem představuje významný krok k zachování tetřívka obecného a zároveň přispěje k ochraně jedinečné krušnohorské přírody.