Podrobné vyhledávání v článcích

Kvalita vody v řekách České republiky není dobrá. Dobrá není ani kvalita vodních ekosystémů, což vyplývá z pravidelného hodnocení jejich ekologického stavu dle Rámcové směrnice o vodách (Míčáník a kol. 2020). Jistě, ve srovnání se stavem toků z doby konce socialismu je dnešní situace „řádově lepší“. K nejznatelnějšímu zlepšení však došlo již záhy v 90. letech a při pohledu například na koncentrace živin v tocích za posledních 20 let neuvidíme žádný zásadní pokles. 

Intenzivní zemědělství významně přispívá k úbytku biodiverzity a degradaci ekosystémových služeb v evropské krajině. Agroenvironmentální přístupy (AEP, viz box) byly zavedeny jako nástroj ke zmírnění těchto negativních dopadů, ale jejich účinnost a míra využívání zemědělci se značně liší. Evropský výzkumný projekt BESTMAP (Behavioural, Ecological and Socio-Economic Tools for Modelling Agricultural Policy; https://www.bestmap.eu/) se zaměřil na vytvoření metodického rámce pro modelování vlivu AEP na zemědělskou krajinu (Ziv et al. 2020).

Ekosystémy nejsou statické, ale dynamické systémy, které se neustále vyvíjejí. Současná příroda je výsledkem dlouhé historie ovlivněné klimatickými změnami, geologickými procesy a činností člověka. Jinak vypadala krajina v době ledové, jinak po tisíce let zemědělského pravěku, jinak v posledních staletích. Jak tyto znalosti získáváme? Ukážeme, že nenahraditelným zdrojem informací jsou sedimenty všeho druhu – například rašelinišť, ale i starých rybníků. Hodnota těchto „přírodních archivů“ by měla být reflektována při plánování a prioritizaci péče o chráněná území.

Vědecký pokrok jde díky moderním technologiím neustále kupředu. Moderní metody výzkumu nejen zpřesňují dřívější pohledy na některé otázky vývoje člověka na území Evropy, ale v mnoha případech vedou k jejich úplnému a zásadnímu přehodnocení. A tento vývoj poznamenal i případ nálezu v Mladečských jeskyních.

Rozmach technologií umožňuje zavádění genomiky – čili studia téměř veškeré genetické informace jedinců – do ochrany přírody. Genomické metody se rychle rozvíjejí v základním výzkumu, výzva však spočívá v přenosu do praktické ochrany přírody. V článku popisujeme různé přístupy k ochraně genetické diverzity, význam monitorování genetické diverzity a seznámíme čtenáře s genomikou a s možnostmi využití genomických dat v ochraně hmyzu.

Představu, že mezi Alpami a Karpaty je modřín opadavý původní jen v Nízkém Jeseníku, mění nové výzkumy dokumentující modřín přežívající po tisíce let na několika místech v severočeských pískovcích. Jinde zatím tak podrobné výzkumy nemáme, a proto nevíme, jestli tam modřín dlouhodobě rostl. Posuny a nejistoty v poznání je přesto třeba mít na zřeteli při ochranářském plánování. Z běžných hospodářských lesů i uvnitř chráněných území nemá smysl modřín paušálně eliminovat. Na skalních stanovištích a lesnicky málo zasažených místech bychom ho naopak měli chránit jako potenciálně zajímavý a pro ochranu přírody cenný relikt. Případ modřínu opadavého ukazuje, jak postupuje vědecké poznání, i jak lze skloubit zájmy ochrany přírody a produkčního lesnictví.

EVL Vlárský průsmyk v Bílých Karpatech hostí jednu ze čtyř populací tesaříka alpského v České republice. AOPK ČR proto v roce 2021 zadala studii zaměřenou na získání informací o stavu populace, biotopu, rozšíření, mobilitě atp. Nedílnou součástí výstupů studie je i detailní návrh managementu. Uvedený text ve stručnosti představuje výsledky provedeného monitoringu, které slouží při praktické ochraně druhu.

Česká krajina procházela v posledních desetiletích významnými změnami. Proměny se nevyhnuly ani chráněným územím, jako jsou národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO) a lokality soustavy Natura 2000. Analýza krajinných změn, jejich vyhodnocení a pochopení mohou vést k lepšímu managementu a nastavení budoucí správy území.

Sovy jsou svým skrytým nočním způsobem života pro množství lidí tajemnými a neznámými tvory, které je pro laika snazší zaslechnout nežli přímo pozorovat. Z tohoto důvodu je monitoring těchto druhů ptáků i pro ornitology poměrně náročnou disciplínou, závislou nejen na znalostech jejich biologie, ale také na podmínkách prostředí a počasí. Použití automatických nahrávačů nám umožnilo během relativně krátké sezóny jejich hlasové aktivity obsáhnout rozsáhlé území, na kterém jsme zmapovali rozšíření kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a sýce rousného (Aegolius funereus) v CHKO Brdy. 

Přesná geodetická dokumentace a 3D skenování rozsáhlých a členitých podzemních komplexů bývají tradičně spojovány s vysokými investičními a logistickými náklady. Kromě toho jsou obvykle náročné i časově. Aplikovaný výzkum organizací Naše historie, Geo-cz, Správa jeskyní České republiky, odbor životního prostředí Jihočeského kraje a Univerzita Pardubice se v posledních pěti letech soustředil na pilotní vytvoření přesných plánů a digitálních modelů vybraných jeskynních systémů v České republice a v Arménii.