120 let kanalizační čistírny v Praze-Bubenči
Ochrana přírody a nakládání s odpadními vodami jsou dva obory, které se dlouho bezprostředně nepotkávaly. Paradigmatem oboru stokování a čištění odpadních vod bylo od počátku pokud možno neškodné a ekonomicky únosné odvádění nežádoucích kapalných odpadů mimo životní a pracovní perimetr lidí. Ochrana přírody se zase od tradiční starosti o druhy organismů a přírodně cenné lokality teprve propracovávala k uznání komplexního významu nejen vodních ekosystémů, ale i vodního režimu krajiny vůbec.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Z historie ochrany přírody — Tištěná verze článku v pdf
Češi podporují ochranu přírody
Vysoká míra podpory ochrany přírody není mezi Čechy překvapující. Tradice v tomto ohledu sahají do 19. století.[1],[2],[3] Jak ale vnímají kvalitu ochrany přírody v naší zemi, jak hodnotí stav české přírody, jaký význam mají opylovači nebo péče o ohrožená zvířata a rostliny anebo kde získávají informace, o tom doposud ucelené informace chyběly. Pomohl je najít rozsáhlý průzkum veřejného mínění realizovaný v rámci desetiletého projektu Prospective LIFE, spolufinancovaného Evropskou unií, který se zaměřuje na péči o širší spektrum ohrožených druhů včetně volně žijících opylovačů. Poslední podobný průzkum k tématu ochrany přírody v ČR proběhl v roce 2018.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Nové přírůstky na unijním seznamu invazních druhů
V srpnu 2025 proběhla již čtvrtá aktualizace seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen unijního seznamu). Prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1422 bylo do stávajícího výčtu přidáno dalších 8 druhů rostlin a 18 druhů živočichů. Drtivá většina z uvedených se v České republice vůbec nevyskytuje, najdeme zde ale i ty druhy, o které u nás není nouze. A těmi jsou křídlatky, norek americký a jelen sika.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Jsou ekodukty využívány živočichy a kde se vlastně nacházejí?
Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi v rámci řešení projektu s názvem „Průchodnost dopravní infrastruktury jako podmínka bezpečné a udržitelné dopravy (TRIPASS)“, podpořeného v letech 2021–2/2026 Technologickou Agenturou ČR v programu doprava 2020+. Na projektu se podíleli pracovníci AOPK ČR společně s kolegy ze společnosti HBH Projekt spol. s r. o. a Centra dopravního výzkumu v. v. i. Dalším řešeným tématem bylo testování dvou typů kombinovaných odpuzovačů živočichů u silnic na Vysočině. O tom si můžete přečíst v článku Jitky Uhlíkové a kol. v předchozím čísle Ochrany přírody.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Co potřebuje péče o biodiverzitu od vědy (a obráceně)
An understanding of the natural world is a source of not only great curiosity, but great fulfilment.
Sir David Attenborough v rozhovoru pro BBC (nedatováno)
Názory na vzájemný vztah mezi vědou a ochranou přírody, resp. péčí o biologickou rozmanitost mohou být značně protikladné. Podle některých není snaha zachovat zdravé přírodní a krajinné dědictví nic jiného než vědecká disciplína nebo alespoň aplikovaná věda. Naproti tomu jiní tvrdí, že ochrana přírody a krajiny představuje výlučně citovou záležitost, protože přírodu má naprostá většina lidí ráda, obzvláště živou.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Třtina pobřežní v Beskydech, lakmusový papírek stavu našich štěrkonosných řek
Beskydské štěrkonosné řeky bývaly ztělesněním nespoutané přírodní dynamiky – jejich široká, mnohoramenná koryta plná štěrku se neustále proměňovala. Dnes jsou Ostravice, Morávka a Olza sevřeny přehradami, jezy a opevněnými břehy. Regulace přerušily transport sedimentu, řeky se zahlubují a již historické náplavy zarůstají lesem. S nimi mizí i unikátní biotopy a specializované druhy v čele s židoviníkem německým a třtinou pobřežní. Dlouhodobý monitoring třtiny pobřežní ukazuje dramatický ústup jejích populací zejména na Ostravici a Morávce, zatímco relativně stabilnější zůstává Olza bez přehrady v horním toku. Obnova je dosud možná, vyžaduje však nic menšího než návrat říční dynamiky, omezení regulací a aktivní práci se sedimentem, třeba v rámci managementu povodňování. Jinak beskydské štěrkonosné řeky definitivně ztratíme.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Je možné účinně pomáhat zajíci polnímu v období nebezpečného šíření myxomatózy?
V Česku byl u zajíce polního (Lepus europaeus Pallas) v létě roku 2025 potvrzen vysoce patogenní kmen viru myxomatózy, která způsobuje mimořádně agresivní chorobu. Postižení zajíci mají otoky očí, uší, pysku a nosu, kůže je zduřelá a zanícená i na pohlavních orgánech a končetinách; na kůži a sliznici se vytváří krusta, puchýřky, strupy a uzlovité kožní léze, tzv. myxomy.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Brusnice borůvka jako klíčový (proti)hráč v měnících se horských ekosystémech
Většina chladných oblastí po celém světě prochází dramatickou proměnou. Do oblasti tundry i alpínského stupně, kde dominují byliny, se stále více šíří větší či menší dřevnaté keře. Tento jev (shrubification) je připisován změně klimatu a lidským vlivům. Mezi druhy, které si v těchto podmínkách vedou obzvláště dobře, patří možná překvapivě všem dobře známá brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Její šíření, které je dáváno do souvislosti s ukončením tradičního managementu, atmosférickou depozicí dusíku a oteplováním, přesáhlo místy únosnou mez i v nejvyšších polohách našich hor.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Obnova posilující konektivitu v Evropském zeleném pásu
Evropský zelený pás je územím s pohnutou minulostí. Táhne se v severojižním směru v délce více než 12 500 km napříč Evropou a připomíná časy, kdy byl tento světadíl po čtyři dekády druhé poloviny 20. století rozdělen Železnou oponou na východní a západní část. Sahá od Barentsova moře na severu po mediterán na jihu, od polárních oblastí po subtropy, od tundry po stálezelené lesy a křovinaté macchie. Protíná území 24 států.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
10 let CHKO Brdy – ostrova horské přírody uprostřed Čech
CHKO Brdy byla vyhlášena před 10 lety a má mezi všemi CHKO jedinečné postavení z hlediska historie i současného využívání území. V dnešní době, kdy projednávání návrhů na vyhlašování nových chráněných území naráží na řadu překážek, je zajímavé se ohlédnout i za pozadím vzniku CHKO v Brdech. Přírodní hodnoty Brd jsou zvýrazněny zejména tím, že v českém vnitrozemí se jedná o krajinu, která byla jen minimálně ovlivněna osídlením a přeměnou na zemědělské plochy. Tvrdé přírodní podmínky podhorského až horského rázu odrazovaly v minulosti kolonizátory, a proto nejvýraznější lidské zásahy souvisí s těžbou hornin a tlakem hutnicko-hornického okolí na produkci smrkového dřeva.
Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf