Podrobné vyhledávání v článcích

Mezi vnější činitele (hnací síly) působící na biologickou rozmanitost patří mj. změny podnebí a urbanizace. V Evropě vzrostl v období 1975–2020 podíl zastavěných ploch na rozloze souše ze 4 % na 10,7 %. Globální průměrná teplota se současně každé desetiletí zvýšila o 0,15–0,2 °C. Přitom již delší dobu víme, že teplotu městského prostředí navíc umocňuje efekt městského tepelného ostrova. Vzniká přeměnou původní krajiny lidmi, zahrnující mj. úbytek vegetace a vodních ploch v důsledku rozšiřování zastavěného území. 

Není to tak dávno, co jsme si připomněli kulaté životní jubileum, konkrétně osmdesátiny, Jana Hory (viz Ochrana přírody, 80, 4, vii-ix, 2025). Muže, jenž v Československu a v České republice jako špičkový odborník a současně zkušený praktik víc než významně ovlivnil hned dva obory, ornitologii a ochranu přírody. Považoval je totiž za spojité nádoby. Jako výlučný perfekcionista s lidskou tváří požadoval od ostatních to samé co od sebe – co nejlépe odvedenou a včas odevzdanou jakoukoli práci. 

Dne 17. června zemřel ve věku 71 let profesor Pavel Kindlmann. Naposledy jsme se s ním rozloučili 7. července v Českých Budějovicích. Odešel výborný vědec, dlouholetý kolega a jeden z nejvytrvalejších obhájců divoké přírody, jaké jsem poznal.

Ve dnech 6.–10. července 2026 proběhl v nizozemském Leidenu 8. evropský kongres ochranářské biologie (European Congress of Conservation Biology, ECCB 2026). Vědci, pracovníci státní ochrany přírody i lidé z praxe z celé Evropy i mimo ni se setkali v historickém univerzitním městě, aby sdíleli nejnovější poznatky z ochrany či analýz ohrožení biodiverzity nebo z hledání cest k řešení její krize.

SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA AGENTURY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR A KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ

Podpora šetrné turistiky v chráněných krajinných oblastech, užší koordinace při tvorbě turistických map či údržbě turistických tras – to jsou hlavní body dohody, kterou dnes v Náprstkově muzeu podepsaly Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a Klub českých turistů (KČT).

Může nadace provozovat národní park? Je státní ochrana přírody nutná k založení chráněného území? Vydělá si na sebe národní park bez státní podpory? Podporují místní organizaci financovanou ze zahraničí, usilující o vznik národního parku? Tyto otázky rezonovaly hlavou autora při společné cestě s řediteli NP Šumava Pavlem Hubeným a s bývalým ředitelem NP Bavorský les Franzem Leiblem do rumunského pohoří Făgăraș na podzim roku 2024.

„Pokud mluvím o přírodě, tak mluvím o jejích procesech, a jestliže říkám, že chráním přírodu, tak chráním procesy.“ 

„A pochopitelně i z hlediska plnění dlouhodobého cíle, kdy každý rok přidáváme nějaké hektary, respektive nějaká procenta do hlavního cíle národního parku, to znamená do divočiny. To považuji za skvělou věc, která se zdála před lety nepředstavitelná a dneska běží vlastně automaticky.“