Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 5/2019 25. 10. 2019 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

K přemnožení sosnokaza borového v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy

Autor: David Horal, Pavel Pešout

K přemnožení sosnokaza borového v oblasti Bzenecké a Hodonínské Doubravy

Stalo se již na Hodonínsku tradicí, že každé čtyři roky řeší orgány ochrany přírody (tj. Krajský úřad Jihomoravského kraje – odbor životního prostředí, na území národních přírodních památek pak také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Jižní Morava) záměr Lesů České republiky, s. p., případně dalších vlastníků lesa, použít letecký postřik insekticidu proti gradujícím chroustům maďalovým v oblasti Hodonínské a Bzenecké Doubravy (viz např.: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/o-nesmrtelnosti-tematu-chroust/).

V letech 2018 a 2019 k němu přibyl (po téměř osmdesátileté přestávce) další druh hmyzu problematický z hlediska produkčního pěstování borových monokultur, a to vcelku nenápadná můra sosnokaz borový (Panolis flammea). Původní předpovědi byly katastrofické, mluvily o tisících hektarů holožírů, možném definitivním zániku lesa v této oblasti jako takového („deforestaci“) a o následných změnách klimatu a „environmentálních i společenských rizicích“ atd. Jako jediná záchrana byl ze strany lesnického sektoru prezentován letecký postřik neselektivním insekticidem. Na základě veřejné zakázky Lesů ČR bylo zpracováváno biologické i „naturové“ hodnocení záměru na postřik proti chroustovi. Dodatečně státní lesy zareagovaly na novou situaci se sosnokazem a rozšířily zadání zakázky i o zásah proti tomuto druhu. Vzhledem k rozdílné biologii i fenologii obou druhů by to s největší pravděpodobností znamenalo i další zásah jiným chemickým prostředkem (s rozdílem v řádu pár týdnů mezi jednotlivými aplikacemi). Pokud by orgány ochrany přírody žádost LČR povolily, aplikovaly by se neselektivní insekticidy v roce 2019 (proti chroustovi a za několik týdnů znova proti sosnokazovi), 2020 (proti sosnokazovi) a znovu v roce 2023 (proti chroustovi).Zasaženy by byly tisíce hektarů borových porostů (proti sosnokazovi) i doubrav (proti chroustovi).
Naposledy se zde proti chroustovi letecky zasahovalo v roce 2003, od té doby nikdy. Proto nepřekvapí, že stejný postoj zastává ochrana přírody konzistentně i nadále a tento přístup platí i k případnému zásahu proti sosnokazovi. K  problematice byla založena pracovní skupina za účasti zástupců obou oborů, která se několikrát sešla, ale ke sblížení stanovisek podle očekávání nedošlo.

S napětím jsme proto sledovali vývoj situace s oběma druhy hmyzu v letošním roce. Gradace chrousta maďalového byla podle optického zhodnocení nesrovnatelná s tím, jak postižené porosty vypadaly před čtyřmi, resp. osmi lety, i v intravilánech obcí byly lety i žír chroustů ve srovnání s těmito roky mnohem řidší. U sosnokaza jsme se již dočkali i odborného zhodnocení v posledním (zářijovém) čísle Lesnické práce (Liška & Véle, LP http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace/), kde se mj. píše: „V letošním roce byly očekávány opětovné rozsáhlé žíry sosnokaza borového v borových porostech Bzenecka na jihovýchodní Moravě. Předpoklady se však nenaplnily a v důsledku zesíleného působení povětrnostních vlivů a přirozených nepřátel (zejména parazitoidů z čeledi kuklicovitých – Tachinidae) způsobil sosnokaz pouze slabé až střední žíry nevelkého rozsahu. Porosty silně poškozené žírem v roce 2018 uspokojivě regenerovaly. Jako prozíravé se tak jeví loňské rozhodnutí lesníků napadené porosty nekácet.“ Pomiňme podivení nad tím, proč by vlastně měly být napadené porosty káceny (sosnokaz není kůrovec a vytěžení napadených porostů nemůže nikterak přispět ke snížení jeho populační hladiny či k zamezení jeho dalšího šíření), zvláště byly-li napadeny především porosty středního (tedy předmýtního) věku. Nabízí se především otázka, proč, bylo-li s uspokojením kvitováno „prozíravé“ rozhodnutí lesníků napadené porosty nekácet, nebyla stejně kvitována i prozíravost ochranářů nepřipustit celoplošný letecký postřik neselektivním insekticidem na ploše tisíců hektarů v přírodně nesmírně hodnotné oblasti obou Dúbrav… Myslíme si, že toto skutečně prozíravé rozhodnutí nezatížit naše životní prostředí aplikací jedů na rozsáhlém území (jak bylo v minulých desetiletích, především ještě v éře bývalého režimu, běžné) a budoucí generace neochudit o možnost i nadále se v Bzenecké a Hodonínské dúbravě setkávat s desítkami unikátních hmyzích druhů, často se vyskytujících v rámci ČR pouze zde, by si takové ocenění rozhodně zasloužilo.

Závěrem stojí za to podotknout, že zatímco lesníci se obávají, že vinou „škůdců“ dojde k plošnému odlesnění rozsáhlých oblastí na Bzenecku a Hodonínsku, a žehrají na problémy, kterým čelí při zalesňování holin (často neúspěšném a mnohdy několikrát opakovaném), ochranářům v této oblasti přidělává vrásky zcela opačný problém – totiž rychlé zarůstání cenných ploch bezlesí náletovými dřevinami, včetně borovice. Bezlesé plochy na písčitých stanovištích (např. NPP Váté písky, PP Vojenské cvičiště Bzenec nebo EVL Bzenecká střelnice) představují unikátní prostředí, které obývají desítky či spíše stovky druhů, přizpůsobených životu na volném písku (tzv. psamofilní druhy). Patří mezi ně nejen vzácné rostliny, ale také řada bezobratlých živočichů, z nichž někteří už vinou úbytku vhodných biotopů vyhynuli, jiní jsou vymřením akutně ohroženi (motýli, brouci, pavouci atd. – výběr těch nejvýznamnějších je uveden ve výše citovaném článku O nesmrtelnosti tématu chroust).