Věcný záměr nového stavebního zákona aneb zrušení působnosti orgánů ochrany přírody
Počátkem února t. r. byl do připomínkového řízení rozeslán věcný záměr stavebního zákona, který fakticky vypracovala Hospodářská komora ČR. Reálně nejde o „pouhý“ záměr rekodifikace veřejného stavebního práva, ale záměr, který zcela zjevně upřednostňuje „rychlé“ povolování staveb před ochranou všech veřejných zájmů, které při stavební činnosti mohou být dotčeny, včetně zájmu na ochraně přírody a krajiny.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Právo v ochraně přírody
Závazná stanoviska ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů
V předchozích dvou číslech časopisu se S. Havelková věnovala představení nejpodstatnějších změn, které přináší tzv. velká novela stavebního zákona spojená s novelou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) a dalších souvisejících zákonů (zákon č. 225/2017 Sb. účinný od 1. 1. 2018). Tento příspěvek je věnován podrobnějšímu rozboru změny povolování kácení a ukládání náhradní výsadby pro účely stavebních záměrů povolovaných (umisťovaných) v řízeních podle stavebního zákona uvedených v novém § 8 odst. 6 ZOPK. Spolu se zásadní změnou § 70 odst. 3 ZOPK omezující práva ekologických spolků jen na účast v řízeních před orgány ochrany přírody a s novými odst. 9 až 11 § 4 stavebního zákona zásadně omezujícími přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů pro účely řízení podle stavebního zákona je nahrazení samostatného řízení o povolení kácení před orgánem ochrany přírody „pouhým“ jeho závazným stanoviskem velmi závažné.
Ochrana přírody 1/2018 — 18. 2. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Povolování kácení dřevin ve vztahu k ustanovením jiných zákonů (2)
V posledním z minisérie článků věnovaných právní regulaci kácení dřevin rostoucích mimo les „ve specifických situacích“ se zaměřím na vztahy relevantních ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o pozemních komunikacích, zákona o drahách a vodního zákona. Je třeba přiznat, že jak právní úprava, tak její výklad jsou předmětem dlouhodobých diskusí a sporů, ať již na úrovni společensko-politické (to pokud jde o legislativní vývoj), nebo judikatorní a doktrinální (to pokud jde o aplikaci platné právní úpravy). Není samozřejmě vyloučeno, že správní, příp. civilní soudy 1) v konkrétním případě vysloví, resp. již vyslovily na některé otázky názory odlišné od výkladů prezentovaných v Metodickém pokynu odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci § 8 a § 9 ZOPK (Věstník MŽP 5/2014). V situaci nejednotných názorů mezi soudy samotnými lze orgánům ochrany přírody tím víc doporučit řídit se metodickými pokyny a právními výklady Ministerstva životního prostředí.
Ochrana přírody 4/2015 — 26. 11. 2015 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Povolování kácení dřevin ve vztahu k ustanovením jiných zákonů – EIA po novele a památková péče
Metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci § 8 a § 9 ZOPK (Věstník MŽP 5/2014) se postupem orgánů ochrany přírody v případech, kdy zamýšlené kácení „souvisí“ s ustanoveními jiných zákonů, zabývá poměrně stručně. Druhý z minisérie článků na toto téma v prvé řadě v souvislosti s novelou zákona EIA účinnou od 1. 4. 2015 aktualizuje zmínku o stanovisku EIA jako o jednom z podkladů pro rozhodnutí o povolení kácení. Dále se podrobněji věnuje kácení dřevin ve vztahu k zájmům státní památkové péče.
Ochrana přírody 3/2015 — 14. 9. 2015 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Povolování kácení dřevin ve vztahu k ustanovením jiných zákonů
V článku publikovaném v Ochraně přírody 5/2014 jsem se snažila podrobněji vysvětlit postup doporučovaný v Metodickém pokynu odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci § 8 a § 9 ZOPK (Věstník MŽP 5/2014) v případech, kdy zamýšleným kácením dřevin mohou být dotčeny další zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny (např. významný krajinný prvek – VKP, krajinný ráz, zvláštní druhová ochrana atd.). Ještě více sporných a v praxi tedy nejednotně pojímaných otázek existuje v situacích, kdy zamýšlené kácení „souvisí“ s ustanoveními jiných zákonů.
Ochrana přírody 2/2015 — 3. 6. 2015 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Řízení o povolení kácení dřevin a další chráněné zájmy
Postup v řízení o žádosti o povolení kácení při souběhu s jinými ochrannými režimy podle ZOPK, příp. postup při oznámení zamýšleného kácení podle § 8 odst. 2 zákona, pokud mohou být dotčeny jiné zájmy chráněné zákonem, je „normativním jazykem“ popsán v níže citovaném Metodickém pokynu odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci § 8 a § 9 ZOPK (Věstník MŽP 5/2014). Autorka článku se jako členka pracovní skupiny k přípravě Metodického pokynu významným způsobem podílela na formulaci příslušných pasáží o „postupu při souběhu s jinými ochrannými režimy“. Protože si je vědoma, že dosavadní aplikační praxe měla zejména na tyto složitější právní otázky různé názory, pokusila se tímto článkem o jejich důkladnější vysvětlení.
Ochrana přírody 5/2014 — 25. 1. 2015 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Komu uložit sankci za delikt podle zákona o ochraně přírody a krajiny
Název článku jsem zvolila jako parafrázi již značně letitého příspěvku M. Pekárka1, ve kterém se autor jednoznačně vyslovil ve prospěch odpovědnosti souseda, který na požádání vlastníka v rámci dobrých sousedských vztahů pokácel stromy, aniž by existovalo pravomocné povolení k jejich kácení.
Ochrana přírody 4/2009 — 31. 8. 2009 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Omezení a zákaz činnosti
Ustanovení obsažené v § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) upravuje jeden z nejsilnějších preventivních nástrojů ochrany přírody a krajiny.
Ochrana přírody 2/2008 — 22. 4. 2008 — Právo v ochraně přírody