Petr Zajíček

Jeskyně Na Špičáku je nejmenší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České republice. Zpřístupněná část má délku 220 metrů z celkových 410 metrů. Necelých 200 metrů chodeb vybočujících z návštěvního okruhu nevyniká velkými dimenzemi prostor. Přesto se zde nacházejí zajímavé doklady z historie, především nápisy a kresby na stěnách. V nejdelší veřejnosti nepřístupné větvi jeskynního systému pod Špičákem se nachází propast, která vede na hladinu podzemních vod.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České republice a zároveň jsou součástí našeho nejdelšího jeskynního systému. Sloupské a Šošůvské jeskyně existovaly dříve samostatně a každá část má zcela odlišnou historii. Přibližně před sto lety došlo k jejich fyzickému propojení, a to v rámci rekonstrukční úpravy dvou dosud oddělených turistických okruhů jednotlivých jeskyní.

Propast Macocha byla po staletí objektem zájmu dobrodruhů, zvědavců a badatelů. Dno tohoto krasového fenoménu bylo až do roku 1914 přístupné pouze po lanech či žebřících. Teprve v 18. století dle historických pramenů do Macochy sestoupili první lidé a v 19. století výprav postupně přibývalo. Nejvíce expedic na dno propasti před jeho zpřístupněním veřejnosti podnikl Karel Absolon. V roce 2021 tomu bylo 120 let od jeho první výpravy…

Je považován za otce moravské archeologie. Odkryl unikátní halštatskou svatyni v Býčí skále. Se svými spolupracovníky objevil, popsal a dokumentoval mnoho jeskyní v Moravském krasu. Napsal řadu populárně naučných publikací. Výčet jeho práce, výsledků a objevů by naplnil celou knihu. Před 200 lety se narodil lékař, badatel a polyhistor Jindřich Wankel.

Podzemní prostory pod vrchem Třesín byly využívány lidmi už v pravěku. Znovu objeveny byly v první polovině 19. století. Dlouhá desetiletí pak podléhaly devastaci během četných neorganizovaných návštěv. Význam jeskyní ocenili badatelé až po archeologických výzkumech Josefa Szombathyho v letech 1881–1883. Vchod do podzemí byl pak zabezpečen a roku 1911 byly Mladečské jeskyně oficiálně zpřístupněny veřejnosti.

Již druhým rokem se potýkáme s pandemií koronaviru covid-19. Situace postihuje ekonomiku, firmy, jednotlivce, společenský a kulturní život. Vlny opatření průběžně doléhají i na 14 jeskyní zpřístupněných veřejnosti. Přesto se pracovníci Správy jeskyní České republiky i návštěvníci podzemí s nástrahami a komplikacemi úspěšně potýkají. Kromě běžných prohlídek se letos podařilo v jeskyních zorganizovat i řadu dalších zajímavých doprovodných akcí.

Dlouho skrytý, přes 90 kilometrů dlouhý jeskynní labyrint byl objeven při těžbě sádrovce v povrchovém lomu téměř na hranici Moldavska s Ukrajinou. Jedná se o třetí nejdelší jeskyni v sádrovcích na světě. Členitá soustava pozoruhodně modelovaných podzemních chodeb se nachází z podstatné části na území Ukrajiny, jeho jediný vchod je však situován v Moldavsku. Protože moldavské státní instituce zvažují zpřístupnit jeskyni veřejnosti, požádaly prostřednictvím České rozvojové agentury experty ze Správy jeskyní České republiky o posouzení záměru. Čtyři odborní pracovníci SJČR byli vysláni do Moldavska na podzim roku 2019.

Před 160 lety se narodil významný moravský učitel a badatel Jan Knies. Proslavil se napsáním několika dílů publikace „Vlastivěda moravská“, významné byly jeho archeologické a paleontologické výzkumy v řadě krasových oblastí a v dalších lokalitách na Moravě. Své nálezy a další exponáty prezentoval veřejnosti v malém krasovém muzeu, které nechal postavit na vlastním pozemku ve Sloupě v Moravském krasu. Výsledky své výzkumné, dokumentační i popisné práce zanechal dalším generacím v obsáhlém množství článků, separátů, brožur i v populárně 
naučných publikacích.

Většinu krasových oblastí na Moravě tvoří vápence a mramory vzniklé v prvohorách. Výjimkou jsou izolované ostrůvky druhohorních vápenců, které se nacházejí ve východní a jižní Moravě. Patří k nim i Štramberský kras s několika zajímavými jeskyněmi. V nejznámější z nich, v jeskyni Šipce, byl nalezen první doklad o osídlení neandrtálců na území České republiky.