Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Pokračující epigrafický výzkum v Kateřinské jeskyni odhalil další neolitické uhlíkové kresby

Autor: Petr Zajíček

Do další výzkumné etapy, která proběhla v roce 2021, byly prokázány celkem čtyři pozdně neolitické kresby. Dvě v Ledové chodbě, jedna v bezejmenné chodbě a jedna v Hlavním na skalním výstupku pracovně zvaném „Mozek“. Stáří kreseb je přibližně 6300 let, poslední jmenovaná dokonce 7000 let. Navíc byla v Hlavním dómu objevena i kresba z období Halštatu (stáří cca 2600 let), tedy ze stejného období jako Wankelův slavný nález z Býčí skály. Dle člena výzkumného týmu archeologa Martina Golce z UP Olomouc se jedná o jedinou dosud zjištěnou jeskynní kresbu z období Halštatu.

Nově nalezené kresby

Při dokumentaci již datovaných kreseb se postupně v různých zákoutích staré Kateřinské jeskyně vynořovaly další nesmírně zajímavé uhlíkové kresebné stopy. Jednak v blízkosti těch datovaných pravěkých, ale i v dalších skrytých zákoutích jeskyně. Některá uspořádání čar připomínají primitivní lidské postavy, jiné pak dvojité a trojité paralelní vodorovné čáry. Začátkem roku 2021 byla naplánována další etapa výzkumu, do které se zapojili všichni členové výzkumného týmu. Bylo postupně vytipováno devět objektů v různých místech staré Kateřinské jeskyně, které by mohly zapadat do stejného období jako dříve datované kresby. Dva objekty se nacházejí ve výrazném výklenku za tzv. Netopýřím jezírkem v těsné blízkosti Hlavního dómu. Tři objekty pak v Ledové chodbě v blízkosti již datovaných pravěkých kreseb, včetně těch, které připomínají lidské postavy, tři objekty na stěnách Hlavního dómu a jeden v bezejmenné chodbě. 24. 6. 2021 za účasti jedenácti pracovníků AV ČR Praha proběhly citlivé odběry vzorků uhlíku z vytipovaných objektů. Během těchto prací byla provedena podrobná fotografická dokumentace. Během odběrů u Netopýřího jezírka byla nalezena odlomená sintrová deska, ve které je uchován kus uhlíku o velikosti zrnka rýže. Uhlík byl též odebrán k analýze. Všechny vzorky byly pak zpracovány na specializovaném pracovišti AV ČR a odeslány k analýzám do maďarského Debrecínu.

Další unikátní výsledky datací

Pátého listopadu byly k dispozici výsledky datací. Některé odebrané vzorky neměly dostatečné množství extrahovaného uhlíku k přesnému určení stáří, nicméně několik vzorků opět svým časovým určením zapadlo do pozdního neolitu.

Nesmírně zajímavý se tak stal skalní výklenek za Netopýřím jezírkem a jeho těsné okolí. Kresebná uhlíková stopa ve tvaru dvou vodorovných paralelních čar má stáří přibližně 6700 let. Je zřejmé, že takový objekt nevznikl náhodný otěrem. Zároveň byl z tohoto místa datován i vzorek uhlíku uchovaného v odlomené sintrové desce. Jeho stáří je dokonce přibližně 7200 let, což je dosud nejstarší datovaný objekt tohoto typu z Kateřinské jeskyně.

Ve stejné výškové úrovni jako dvě již dříve datované pravěké kresby v Ledové chodbě se nacházejí objekty připomínající lidské postavy. Jeden z těchto objektů se podařilo datovat i během posledních odběrů a i jeho stáří svým vznikem zapadá do období pozdního neolitu (stáří cca 6500 let). Uspořádáním čar objekt připomíná neolitické kresby ze slovinské jeskyně Bestažovca interpretované jako lidské postavy. Je zřejmé, že ani tento objekt nevznikl náhodnými otěry loučí o stěny.

Velmi zajímavou lokalitou je skalní výduť v Hlavním dómu pod Medvědím komínem, ve kterém v roce 1935 učinil Karel Absolon nález nahromaděných kostí jeskynním medvědů (Ursus spelaeus). Prostora byla během prvních zpřístupňovacích prací v roce 1910 zčásti vyplněna sutinami a hlínou z prostor plánované prohlídkové trasy. Přesto je dodnes do výdutě těsný přístup. V něm se nachází uhlíkový kresebný objekt, jehož podstatnou část tvoří tři paralelní vodorovné čáry. I ty byly podrobeny v roce 2021 radiouhlíkové analýze a bylo též potvrzeno pozdně neolitické stáří (cca 6400 let).

Ostatní vzorky dalších kresebných objektů buď neměly dostatečné množství uhlíků, nebo svým stářím zapadají do pozdního středověku až novověku.

Výzkumy budou nadále pokračovat

Ještě před uzávěrkou tohoto čísla časopisu Ochrana přírody je plánováno další setkání členů výzkumného týmu všech zainteresovaných institucí. Kromě toho, že budou odebrány další vzorky uhlíku z kresebných objektů, které se dosud nepodařilo datovat, bude vytipováno místo pro lokální archeologický výzkum. Ten by měl proběhnout v letních měsících tohoto roku pod vedením pracovníků Univerzity Palackého v Olomouci za účasti odborných pracovníků Správy jeskyní ČR. Jako nejzajímavější místo pro vůbec první vykopávky ve vnitřních prostorách staré Kateřinské jeskyně se jeví část Ledové chodby pod skalní stěnou, kde je relativně blízko vedle sebe několik datovaných pravěkých neolitických kreseb ve stejné výškové úrovni. Zatímco podstatnou část jeskynní počvy Ledové chodby tvoří sešlapaná hlína, pod datovanými kresbami od stěny až do vzdálenosti několika decimetrů je počva tvořena stěsnanými kameny. Není vyloučeno, že byly v tomto místě uměle naskládány. Archeologický výzkum léto lokality bude nesmírně zajímavý a v případě nálezů, které by zapadly též do období pozdního neolitu, by došlo k dalšímu potvrzení častých návštěv pravěkých lidí v tomto období do těchto míst a především k objasnění jejich účelu.    ■