Úvodem

Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf

Úvodník

Autor: Karel Prach

Obor ekologie obnovy (restoration ecology) a jeho praktické aplikace se stávají známými pojmy a základní princip, tj. nutnost obnovy narušených, degradovaných nebo i zcela zničených ekosystémů, začíná být přijímán politiky ve světě i u nás. O tom svědčí i dekáda ekologické obnovy vyhlášená OSN na roky 2021–2030. Obdobná dekáda vyhlášená dříve v EU však zůstala bez větší odezvy. To se ale, zdá se, nyní mění přípravou tzv. Nature Restoration Law. Toto číslo Ochrany přírody přináší podrobnější informaci o připravované právní normě EU.

Ekologie obnovy se jako vědecká disciplína zformovala v 80. letech minulého století hlavně v USA a ve Velké Británii. V praxi se ale i u nás prováděla již dříve, jen se tomu tak neříkalo. V 90. letech se občas ekologické principy prosadily i v Programu revitalizace říčních systémů MŽP. Postupně přistoupily i další programy a nástroje (především Program péče o krajinu) včetně mezinárodních (program Life). Stav ekologické obnovy v České republice ve druhé dekádě tohoto století dobře dokládají souhrnné knižní publikace Ekologická obnova v České republice I a II. Daří se např. provádět ochranářský management v chráněných územích, probíhá revitalizace toků a mokřadů, některé těžařské firmy začínají akceptovat přírodě blízké metody obnovy (včetně spontánní sukcese). Naopak se příliš nedaří využívat přírodní procesy a řízené disturbance (včetně požárů), namísto drahých technických rekultivací. Hlavními překážkami jsou zastaralá legislativa, konzervativismus, nevzdělanost, někdy asi i lobbismus. Vázne také obnova přirozenějšího složení lesů – hlavní překážkou je nevhodné hospodaření hlavně u Lesů ČR. A zatím se moc nedaří ani obnova krajiny – špatné je nastavení zemědělských dotací. Přitom právě obnova celých krajin je nejakutnější. V souvislosti s destabilizací klimatu budou nejspíš stále častější epizody extrémního sucha i srážek. Zdravější krajina pomůže negativní vliv obojího snížit. Bude nutné především rozčlenit velké lány polí, což mj. sníží větrnou i vodní erozi, zlepší mikro- a mezoklima, zvýší biodiverzitu, zlepší vododržnost krajiny a navíc i její estetický účinek a rekreační využití. Nutné bude rovněž snížit používání pesticidů i hnojiv a zvyšovat úrodnost půd ekologicky přijatelnějšími způsoby. Nezbytným bude nastavení zemědělských dotací jen na menší rozlohu pozemků a na ekologicky šetrné formy hospodaření. První změny se již dějí, i když zemědělští velkopodnikatelé se jim usilovně brání. Změnit se rovněž musí lesnická politika. Podporovat by se měl druhově pestrý les, pokud možno s využitím přirozené obnovy, výběrová těžba a omezení holosečného hospodaření. Zcela zakázat by se naopak měla výsadba invazních nepůvodních dřevin, jako jsou douglaska či dub červený.

Navzdory dosavadním omezením lze však říci, že ekologická obnova se stále více prosazuje a lze si jen přát, aby tomu tak bylo i nadále i přes aktuální krizi vyvolanou ruskou agresí. Nature Restoration Law by k tomu měl přispět v celé Evropské unii a samozřejmě i u nás. Lze jen doufat, že zákon bude brzy přijat všemi členskými zeměmi, realita nezůstane jen na papíře a Česká republika se bude podílet skutečnou ekologickou obnovou narušených míst, nikoliv jen opětovnou výsadbou smrčin na kůrovcových holinách.

Karel Prach