Ochrana přírody 3/2025 — 26. 6. 2025 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Úvodní slovo Michala Servuse
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vzpomínám, že naposledy jsem byl o úvodní slovo do Ochrany přírody požádán v průběhu jedné velké přírodní disturbance – kůrovcové kalamity v roce 2019. Teď, devět měsíců po další z mimořádných událostí, píši na tuto stránku znovu. Tématem jsou tentokrát povodně ze září 2024 na severu Moravy.
Povodeň zasáhla jesenický region mnohem naléhavěji a umíraly při ní nejen stromy, ale bohužel i lidé. Šrámy zanechala nejen na hmotných statcích, ale i v duších obyvatel. Dovolím si jednu osobní vzpomínku. Strávil jsem nějakou dobu na Správě CHKO Jeseníky. Ta je vzdušnou čarou necelých sto metrů vzdálená od Bělé, která je páteří celého údolí od Vidlského sedla až po hranice s Polskem. Přes říčku a dále kolem ní jsme chodili na „Kovárnu“ na oběd. Sledovali jsme čilý stavební ruch v blízkosti vody. Povodňová epizoda z července roku 2021 byla již určitou výstrahou. Voda brala cesty, ploty i zahrady. O tři roky později už voda brala přes 100 let staré chalupy. Něco se v krajině a v „povětří“ změnilo.
Když v úterý večer 10. září 2024 ministři životního prostředí a zemědělství se svými pracovními týmy řešili výstrahu předanou kolegy z ČHMÚ, ze které byly patrné extrémní srážky po dobu několika dní okolo víkendu, nechtělo se mi té informaci skoro věřit. Tak přesný a hrozivý model a na několik dní dopředu? Následně však byly informovány kompetentní instituce i občané, do některých regionů a na Jesenicko směřovala obzvláště silná výstraha. Volal jsem i svému kamarádovi Standovi ze Staré Vody. Bydlí u potoka, tak ať se raději připraví na nejhorší. Od čtvrtka mě informoval, co se na obci děje. V pátek to ještě vypadalo optimisticky, sledoval i jiné modely než ten „náš“, trochu se rozcházely. V sobotu napsal: „Už plavem.“ V neděli telefon umlkl, region byl bez spojení.
Týden poté jsem v novinách spatřil fotku zničeného náměstí v Jeseníku u oblíbené hospůdky U dvou štírů. Pamatuji si, že na stěně uvnitř visela fotografie z velké povodně v Jeseníku z roku 1903. Situace na aktuálních fotkách vypadala hůře než ta na té historické. Když jsem pak v září a říjnu v rámci zjišťování situace v terénu s pány ministry objížděl obce, z diskuze se starosty jsem vnímal i určitou náladu „dělat ty věci už nějak jinak“. A tak vedle akcelerace procesu výstavby přehrady v Nových Heřmínovech vznikla i myšlenka promítnout opakovanou zkušenost z průběhu povodně do popovodňových oprav a úprav vodních toků v postižených oblastech.
Kde to jde, nechme opravdu řekám více prostoru, kde to nejde, hledejme efektivní a ekonomicky únosná řešení ochrany obyvatel. Pokud to nedává ekonomický smysl, je třeba najít i řešení, která umožní lidem přemístit se na bezpečnější místo. Je třeba znovu vymezit aktivní zóny záplavových území, k tomu už ostatně MŽP nachystalo novelizaci vyhlášky. MŽP připravilo a vláda schválila i novelu „vodního zákona“, která na zářijové povodně roku 2024 reaguje. Zbývá tuto novelu schválit v parlamentu. Odborníci předpokládají, že podobné epizody se budou vyskytovat, a to zejména v souvislosti se změnou klimatu. S krajinou se snažíme něco dělat, ale jde nám to pomalu a je toho málo.
Ale raději něco optimistického na závěr. Přeji všem hezké letní dny, občas trochu deště a všichni si přejme ozdravení naší krajiny včetně řek, aby lépe zvládaly ty náhlé stresové situace.
Michal Servus
vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny
Ministerstva životního prostředí