Ochrana přírody 1/2026 — 26. 2. 2026 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Úvodní slovo Berenika Peštová
Milí čtenáři,
v nastávajícím roce před námi leží mnoho výzev a problémů, a to nejen v ochraně životního prostředí a přírody, a proto se nová vláda zavázala prosadit nový stavební zákon. Proč? Protože praxe prověřila, že ten dosud platný a před třemi lety přijatý zákon nenaplnil očekávání. Nepřinesl zefektivnění ani zrychlení stavebních povolovacích řízení. A to vynechávám opravdu nešťastnou epizodu s nezdařilou digitalizací stavebního řízení. Příčin je určitě více. Jednu si však dovolím vypíchnout. Zákon sice parlamentem prošel se širokou podporou, proces trochu ale připomínal povídání o tom, jak pejsek a kočička vařili dort. Každý tam něco vrazil. Nově navrhovaná podoba se snaží to dobré zachovat a to špatné přepracovat, a reagovat tak na návrhy a připomínky vyplývající z praxe.
Obecně by měl stát minimalizovat svoje působení v oblasti výstavby pouze na případy, kdy to je nezbytné. To jde v naší hustě zalidněné a industrializované zemi a v současném složitém světě se široce nabitým zásobníkem různých veřejných zájmů samozřejmě pouze zčásti. Nicméně tuto základní premisu bychom měli mít na paměti pořád. Stavební řízení by mělo být co nejrychlejší a nejefektivnější, a to jak pro investory, tak i pro fungování státní správy. Rychlost však nesmí být pouze jediné kritérium. Musí být doprovázeno i náležitou kvalitou celého povolovacího procesu. Jsem přesvědčena, že předkládaná podoba zákona, kterou jsme připravovali s vícerem právních expertů, toto zadání beze zbytku naplňuje. A proto má mou podporu.
Občas slyším, že novela stavebního zákona oslabuje ochranu životního prostředí a přírody (například i kvůli nové formulaci zastavěného území) včetně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ano, novela ruší zákon o jednotném environmentálním povolení, jenž se však v praxi neosvědčil a působil jako neintegrální součást celého právního rámce. Naopak novela posuzování veřejného zájmu na ochraně životního prostředí se integruje přímo do stavebního řízení. Integrace státní stavební správy, kdy stavební úřady jsou zařazovány do soustavy orgánů ochrany přírody, umožní efektivnější, jednotnější, tedy i transparentnější rozhodování v oblasti ochrany přírody a krajiny než doposud.
Základním principem je snaha posunout hájení veřejných zájmů na úroveň územního plánování, ve kterém novela stavebního zákona posiluje kompetence samospráv, do jejichž samostatné působnosti územní plánování převádí. Ve chvíli, kdy je nějaké území podle územního plánu zastavitelné, pak za dodržení podmínek obsažených v územně-plánovací dokumentaci by již povolení stavby mělo být velmi rychlé.
Nový zákon v sobě obsahuje i novou úpravu druhové ochrany. Ta je zaměřena primárně na ochranu biotopů a populací druhů s různou intenzitou podle míry jejich ohrožení. Cílem je vyvarovat se často účelovému využívání, někdy až zneužití druhové ochrany, kdy výskyt čmeláka nebo mravence zkomplikoval nebo zcela ohrozil povolení výstavby dálnice nebo obchvatu obce. A to prosím nemám nic proti uvedeným druhům, ale jejich ochranu a přežití na území ČR musíme zajistit péčí o jejich biotopy a krajinu jako celek. Předkládaná úprava tak opouští neefektivní přístup.
V legislativě je hezké ustanovení, že chráníme všechno a všude na úrovni jedinců, ale přitom biodiverzita u nás stále klesá. Příčiny jejího ohrožení totiž leží jinde. Novela proto přináší větší zacílení na péči o nejohroženější druhy a na zabezpečení péče o vhodné biotopy.
Na závěr mi, milí čtenáři, dovolte popřát vám i touto cestou vše nejlepší v novém roce 2026 a hlavně pevné zdraví.
Berenika Peštová