Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2016 — 4. 7. 2016 — Úvodem
Jaroslav Svěcený
Vážení čtenáři,
dostává se vám do rukou číslo časopisu Ochrana přírody, které je v mnohém věnováno přírodnímu fenoménu – jeskyním.
Jeskyně jsem miloval už od dětství a navštěvoval Moravský kras, kam jsme s maminkou jezdívali z mého rodného Hradce Králové. Proto mě nijak nepřekvapilo, když jsem se před mnoha lety přímo osudově seznámil s Karlem Drbalem, který působil v Chýnovské, ale později také v Punkevní jeskyni.
Punkevka, jak se jí říkává, je součástí Moravského krasu a Chýnovskou jeskyni najdete pár kilometrů od Tábora. Tento člověk ve mně svým absolutně zasvěceným a emotivně laděným výkladem, který byl protkán jeho neopakovatelným smyslem pro humor, vyvolal celoživotní maximální zájem, náklonnost, lásku a velký respekt k těmto podzemním prostorám. Postupně jsem navštívil a také si zahrál nejen v Punkevní či Chýnovské jeskyni, ale také v Kateřinské, na Balcarce, ve Výpustku, Sloupsko-šošůvských a Koněpruských jeskyních. Na další se postupně chystám a pro sebe určitě objevím další nádherná výtvarná díla matky přírody. Když scházím třeba na Chýnově po poměrně příkrých schodech a chodníčcích do nitra Země a dívám se kolem sebe, tak si jasně uvědomuji, že jsem pouhým zrnkem na tomto světě. Dnešní člověk, který je zcela ve spárech civilizačních vymožeností a převratných technických objevů, se tady dostává do přímého a přirozeného kontaktu s přírodou. Po vstupu do jeskyně to navíc poznáte takřka ihned – nefunguje mobil!!! To ticho, kdy nehrozí, že se ta ,,placka“ ozve, je až neuvěřitelné!!!
Musím podotknout, že láska k jeskynním prostorám postupně uchvátila celou mou rodinu. Starší dcera Michaela dělala v Chýnovské jeskyni v době svých studií průvodkyni a nechybělo mnoho, aby tento obor šla dokonce studovat. U mě vítězila touha si v čarovných prostorách zahrát a zjišťovat tak akustiku přírodních koncertních sálů. Každý jeskynní prostor vytváří jinou atmosféru, v každé se hlas či zvuk hudebního nástroje dostává k uchu posluchačů jinak. Zažil jsem koncert smíšeného sboru a měl pocit, jako bych stál v nejkrásnější katedrále světa. Každý koncert musí být připraven tak, aby souzněl s přírodou i po organizační stránce. Úcta k jeskyním je zároveň i forma komunikace s těmito prostorami. Mimořádně zajímavé je navštěvovat jeskyně v různých ročních dobách – pokaždé se vám odmění jiným unikátním zážitkem! Na začátku mých koncertních vystoupení jsem často posluchačům říkával, že bych byl nerad, aby klasická hudba v tom „undergroundu“ jednou skončila, ale v těchto přírodních katedrálách naší krásné České republiky je čest ji hrát. Člověk se může zklidnit, čerpat energii a v podzemí na chvilku zapomenout na povrchové, a někdy i povrchní starosti. Sám sobě a všem okolo mne doporučuji teple se obléci, aby tyto vjemy nevlezly pod kůži až přespříliš. U houslisty musíte přidat i starost o správně zvolenou délku trvání jednotlivých koncertů. Někdy stačí pět minut navíc a máte pocit, že se vaše prsty na houslovém hmatníku stanou součástí stalagmitů či stalagnátů některých jeskynních systémů.
Můj obdiv mají všichni, kteří se o přírodu a všechny ty podzemní prostory starají, ochraňují je a pečují o ně. Jsou to často lidé v tom nejlepším smyslu slova „postižení“ svým povoláním. Já s nimi souzním možná i proto, že jsem také ,,blázen do houslí“. Proto mám mezi jeskyňáři řadu přátel, kteří by za svůj obor opravdu dýchali na tři sta procent. Vážím si jich a těším se ze společných setkání!
Hluboké a hlubinné zážitky v českých a moravských jeskyních vám ze srdce přeje váš
Jaroslav Svěcený