Úvodem

Ochrana přírody 6/2008 — 16. 12. 2008 — Úvodem

Editorial 2008/6

Vážení čtenáři,

již 1. ledna 2009 se Česká republika slavnostně ujme na celý půlrok předsednictví v Radě Evropské unie. V předsednickém křesle zažijeme na rozdíl od „starých“ členských států premiéru. Rada EU zastupuje zájmy členských států; skládá se proto z minist­rů vlád jednotlivých členských států. Radu ministrů životního prostředí kupř. tvoří členové vlád všech 27 členských států, kteří jsou zodpovědní za tento resort. Každý půlrok předsedá Radě EU jiný členský stát, 1. července 2009 na naše předsednictví naváže Švédsko.

Činnost Rady EU podporuje více než 250 pracovních skupin zabývajících se nejrůznějšími aspekty fungování Unie. Předsedající členský stát neřídí jen zmiňované Rady mi­-nistrů, ale i všechny pracovní skupiny. Ale to zdaleka není všechno. Musí nanejvýš citlivě spolupracovat s ostatními institucemi Evropských společenství (ES), zejména s Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Od ledna do června 2009 bude ČR zastupovat EU na mezinárodním poli. Při této příležitosti nebudou předsedající prezentovat stanoviska ČR, ale předem odsouhlasené postoje EU jako celku.

Pro naši republiku je to úžasná příležitost. Nejen proto, že se stane na šest měsíců centrálním dějištěm evropského dění, ale i pro nás samotné. Bohužel při řešení problémů nám často chybí nejenom odborná erudice, ale zejména větší rozhled mimo náš „český rybníček“. Předsednická role nás k širšímu pohledu „donutí“, ať chceme či nechceme. A to je moc dobře.

Témata, na která chce Česká republika zaměřit svou pozornost a výrazně tak ovlivnit další směřování EU, jsou konkurenceschopnost, otevřenost, bezpečnost a svoboda, udržitelná a bezpečná energetika a rozumný rozpočet. Stranou nezůstane ani otázka, jakým partnerem bude Unie ostatnímu světu.

Není náhodou, že sjednocená Evropa věnuje od samého počátku své existence zvýšenou pozornost péči o životní prostředí.

Prio­ritou předsednictví ČR v Radě EU se stane otázka, kterou většina Evropanů považuje za klíčový problém životního prostředí – probíhající a očekávaná změna podnebí. Rok 2009 bude ve znamení usilovného vyjednávání, jakým směrem se bude globální ochrana klimatu ubírat po roce 2012, kdy vyprší platnost známého Kjótského protokolu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Přestože se ochranou přírody a krajiny zabývá v rámci Rady EU hned několik pracovních skupin, bezesporu mimořádná úloha připadne ČR při vyjednávání mezinárodního režimu týkajícího se rovnoprávného a spravedlivého rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu k nim. V rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti je přístup ke genetickým zdrojům založen na vzájemně schválených podmínkách smluvní stranou, která genetický zdroj poskytuje, a smluvní stranou, jež jej přijímá. Podstatné je, že každá smluvní strana, pokud si nevymíní jinak, musí s přístupem ke svým genetickým zdrojům předem souhlasit. Pokusit se najít citlivou rovnováhu, která by omezila bující biopirátství a současně neztěžovala tolik potřebný rozvoj zemědělství nebo farmaceutického průmyslu či výměnu genetického materiálu mezi vědeckovýzkumnými pracovišti, zůstává pro ČR skutečnou výzvou.

To ale neznamená, že podceníme další témata, související s ochranou a péčí o biologickou rozmanitost a udržitelným využíváním jejích složek, jako je velkoplošné odlesňování, ochrana půdy a půdotvorných procesů nebo omezování dopadu invazních nepůvodních druhů na biodiverzitu, hospodářství a zdraví lidí. Kromě akcí, tradičně pořádaných zemí předsedající Radě EU, jako je zasedání ústředních institucí ochrany přírody členských států EU či jednání Evropské platformy pro strategii výzkumu biodiverzity (EPBRS), proběhne v Praze na konci května 2009 konference zaměřená na přírodní a přírodě blízké oblasti našeho kontinentu.

I když se předsednictví ČR v Radě EU dostalo do povědomí nejširší veřejnosti až okřídleným sloganem Evropě to osladíme, příprava příslušných týmů probíhá již víc než rok a půl. Jsem přesvědčen, že zástupci našeho resortu, kteří se práce na předsednictví účastní, mají dostatek odborných znalostí, vyjednávacích schopností a diplomatického citu a jsou jazykově vybaveni na to, aby nezanedbatelným způsobem přispěli k celkovému zdaru našeho předsednictví v Radě Evropské unie.

Martin Bursík

místopředseda vlády a ministr životního

prostředí ČR