Rozhovor

Národní park Šumava má s Národním parkem Bavorský les společnou hranici o délce asi 47 km. Společně pak oba národní parky pokrývají největší část souvislé přírodní krajiny centrální Šumavy a Bavorského lesa. Národní park Bavorský les je starší. Byl vyhlášen v roce 1970 mezi Roklanem a Luzným, postupně se ale jeho rozloha zvětšila, takže dnes sahá až k Bayerisch Eisensteinu. A letos se zřejmě ještě rozšíří východním směrem.

S Franzem Leiblem, současným ředitelem Národního parku Bavorský les, vám dnes Pavel Hubený, jeho protějšek z Národního parku Šumava, toto nádherné území představí.

Státní ochrana přírody Slovenské republiky (ŠOP SR) je odbornou organizací MŽP SR, která zabezpečuje úkoly na úseku ochrany přírody a krajiny. Spadají pod ni, kromě ředitelství sídlícího v Banské Bystrici, všechny správy NP (9), CHKO (14), Regionální centrum ochrany přírody v Prešově a Správa slovenských jeskyní s 13 zpřístupněnými jeskyněmi. Její roční rozpočet je okolo 30 mil. eur a pracuje v ní téměř 500 zaměstnanců. V září 2020 byl na základě veřejného výběrového řízení jejím generálním ředitelem jmenován ministrem životního prostředí SR bývalý ředitel Správy CHKO Horná Orava Dušan Karaska.

Dne 8. října 1990 byla v Magdeburku podepsána za účasti ministrů životního prostředí České a Slovenské Federativní Republiky, Spolkové republiky Německo a zástupce Evropského společenství „Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe“ (MKOL). Připomínáme si tak 30 let její činnosti zejména na úseku ochrany vod, povodňové ochrany, ochrany před havarijním znečištěním a v posledních letech i na úseku ochrany před suchem a nedostatkem vody v rámci celého mezinárodního povodí Labe. Od začátku roku 2017 je prezidentem MKOL Petr Kubala, který v současnosti patří mezi osobnosti nejvýrazněji ovlivňující vodohospodářský obor u nás. Proto jsme ho požádali o rozhovor nejen k výročí MKOL.

Od vzniku chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy uplynulo již padesát let. Otevření Domu přírody bylo jednou z akcí, kterými si toto výročí připomínáme a současně tak zahajujeme novou etapu rozvoje CHKO. Je potěšující, že se takové aktivity dostávají do zorného pole zájmu politiků. Věříme, že je to jedna z cest, jak dostat ochranu životního prostředí do širšího povědomí veřejnosti a tak zlepšit informovanost o přírodě obecně.

Jak dál? S ministrem životního prostředí o tom, zda není náhodou na té karanténě něco pozitivního, co bychom si během ní měli uvědomit, a co bude největší výzva v Česku i ve světě, až epidemie odejde.

Dobrých zpráv je nějak v poslední době pomálu. Snad jednou z nich byla ta, že epidemie koronaviru zlepšila stav ovzduší v některých městech v Asii, celosvětově se snížil objem dopravy, a tedy i emisí. To vše bude ovšem zřejmě jen dočasné. Doprava se i v Česku pomalu vrací do „normálu“ a vrátí se taky výroba do fabrik a továren. A s tím vším se vrátí problémy s vodou a čistým vzduchem.

S ministrem životního prostředí Richardem Brabcem jsme mluvili o tom, jestli ono přibrzdění ekonomiky přece jen přírodě nějak nepomůže, jestli lidi v honbě za prosperitou, na kterou byli zvyklí, na přírodu tak trochu nezapomenou, a taky jsme si trochu zaspekulovali, co nám příroda (nebo kdo) vlastně tou pandemií chce říct.