Podrobné vyhledávání v článcích

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) patří k silně ohroženým, zváště chráněným druhům. Tuto nejmenší evropskou sovu, velikostí podobnou špačkovi obecnému, lze najít převážně v horských jehličnatých a smíšených lesích severní a střední Evropy a v Alpách. V České republice se její výskyt soustřeďuje zejména do oblasti jižních a západních Čech (kromě Šumavy a Českého lesa hnízdí například na Chebsku, Rokycansku, v Brdech a na Karlovarsku). Hnízdění bylo prokázáno i v CHKO Labské pískovce, ale i ve východních Čechách na Náchodsku. Na Moravě se vyskytuje v Beskydech, Javorníkách, na Českomoravské vrchovině a v Oderských vrších.

Korálovec jedlový (Hericium flagellum) je jedním ze tří druhů korálovců, lignikolních saprotrofních až parazitických dřevokazných hub rostoucích na našem území, které svým tvarem připomínají mořské korály. Podle Červeného seznamu hub České republiky jde o vzácnější druh (neboli téměř ohrožený druh), který vyžaduje další pozornost, a zároveň podle návrhu novely vyhlášky 395/1992 Sb. o silně ohrožený druh. Roste nepříliš hojně na živém či odumřelém dřevě jedle bělokoré (Abies alba), případně smrku ztepilého (Picea abies), méně často i buku lesního (Fagus sylvatica), především v podhorských až horských polohách. Těžiště rozšíření v ČR leží v horských lesích pralesovitého charakteru (jedlobučiny a suťové lesy s víceméně přirozenou druhovou skladbou a dostatkem starých stojících a padlých stromů), zejména na Šumavě a ve vyšších polohách moravských Karpat, dále pak v Brdech a v územích s hlubokými zaříznutými údolími (například na Křivoklátsku, v Moravském krasu, ale i jinde). Plodnice kulovitého tvaru o průměru 15-40 cm jsou krémově zbarveny, v mládí obvykle s perleťově narůžovělými tóny. Krátký silný třeň je mnohonásobně rozvětven ve větévky, které jsou na koncích pokryty svazečky ostnů. S tímto druhem se můžeme setkat od srpna do prosince, přičemž k největší tvorbě plodnic dochází zejména v září a říjnu. Výskyt korálovce jedlového je ohrožen úbytkem jeho nejčastějšího hostitele jedle bělokoré.

Text Renata Linhartová

Bukový porost v Národní přírodní rezervaci Kohoutov

Přírodní rezervace Smrdutá; lesní společenstva lipových javořin a bučin jsou ponechány samovolnému vývoji.