Podrobné vyhledávání v článcích

TISKOVÁ ZPRÁVA

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody udělila letošní Cenu Ivana Dejmala za mimořádný počin při ochraně přírody ekologovi a právníkovi Svatomíru Mlčochovi. Ocenění získal za zásadní podíl na přípravě a prosazení porevolučního zákona o ochraně přírody a krajiny, který od roku 1992 tvoří základní pilíř české legislativy na ochranu přírodního dědictví. Slavnostní předání ceny se uskutečnilo v sobotu 18. října 2025 za účasti zhruba čtyř desítek hostů.

Symbolických sedmdesát stromů obnovené ovocné aleje pod zámkem Humprecht připomíná kulaté výročí od vyhlášení chráněné krajinné oblasti Český ráj v roce 1955. Stromořadí vysadili ti, kteří v Českém ráji žijí a hospodaří.

Středomořské ostrovy jsou pro nás častým cílem letních dovolených. Druhý největší z nich – Sardinie – láká na pláže s bílým pískem, specifickou kuchyni či památky v podobě až tři tisíce let starých staveb prastaré nuragské civilizace. I přírodovědci si na Sardinii přijdou na své. Obdivovat zde mohou unikátní a rozmanitou krajinu a v ní desítky endemických druhů rostlin a živočichů. S naším týmem jsme se na Sardinii vydali v roce 2023 hledat zdejších pět druhů jeskynních mločíků rodu Speleomantes, které si představíme v tomto článku.

Ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček při svém nástupu do funkce zavedl mj. také institut udílení cen Správy jeskyní ČR za mimořádné zásluhy o jeskyně. Jako první tuto cenu převzal dne 28. srpna 2025 při slavnostním ceremoniálu v Domě přírody Moravského krasu z rukou ministra životního prostředí Petra Hladíka emeritní ředitel Správy jeskyní ČR Jaroslav Hromas. Při této příležitosti jej vyzpovídal jeho dlouholetý spolupracovník a osobní přítel Karel Drbal.

Před 120 lety se narodil světoznámý malíř pravěku a dobrodružství, kreslíř a ilustrátor Zdeněk Burian. Jeho tvorba je mj. spojena se životem domorodých obyvatel Země a se životem zvířat a lidí v různých prehistorických dobách. Ilustroval stovky populárních i odborných knih a časopisů a vytvářel vědecké rekonstrukce vývoje života na Zemi. Komplexní dílo Zdeňka Buriana mnohonásobně překročilo rámec standardní umělecké práce.

„Až při prohlídce lomu dne 14. září 1950 ředitel Pastora, vedoucí Frič, Duha a já, Karel Mareš jdem nad lomem, když přijdu k místu, volá na mě lamač Frant. Štěpán, mistře, tu jsem právě po odstřelu přišel na díru ve stěně lomu. Byla tam díra 10 m dlouhá, 4 m šíře a 3 m výšky. Z této jeskyně vede chodba 13 m dlouhá…“ uvedl ve vzpomínkách v roce 1997 mistr Houbova lomu na Zlatém koni u Koněprus Karel Mareš.

Selva oscura, nebo locus amoenus? 

Tradiční formy lesního hospodaření, jako je výmladkové hospodaření (pařezení) nebo lesní pastva, byly po staletí běžnou součástí krajiny střední Evropy. V českém prostředí jsou ovšem nyní takřka zapomenuty. V poslední době dochází ke znovuzavádění těchto alternativních, přírodě blízkých forem hospodaření – v omezené míře a za specifických podmínek.

Bezpilotní systémy (často zkracováno jako „UAS“ či jen „UA“ z anglického „Unmanned Aircraft Systems“) a jejich provoz se v České republice nevyhýbá ani zvláště chráněným územím dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). UAS jsou k letům do zvláště chráněných území vysílány jednak za komerčními účely, zejména při filmařském využití, jednak za účely soukromými, kdy je provoz UAS volnočasovou aktivitou pilotů. S přibývající oblibou UAS, jejich snadnější dostupností a technickým pokrokem, kdy jsou UAS stále častěji nasazovány například v zemědělství, lze v příštích letech další nárůst poptávky po letech UAS ve zvláště chráněných územích očekávat. Na tuto situaci reagují nová pravidla pro provoz UAS platná od 1. září 2025, která lety UAS v rámci zvláště chráněných území v nekonfliktních případech zjednodušují.

Velký Roudný (780 m n. m.) je jednou z nejmladších a nejmohutnějších sopek na území České republiky, aktivní ještě v pleistocénu. Pro svou jedinečnost byl v roce 1966 vyhlášen jako národní přírodní památka. Tmavé pásy zeleně na svazích, tvořené zarůstajícími kamennými mezemi, zde kontrastují se světlými plochami luk a pastvin (dříve polí). Tento kontrast je výrazným krajinným znakem, který zvyšuje celkovou čitelnost struktury území již z dálky. Z rozhledny na vrcholu se pak otevírá jedinečný pohled do krajiny, kde se s podobným vzorem – kontrastem mezi otevřenými plochami a pásy dřevin, který přetrvává i navzdory postupné sukcesi – setkáme na mnoha dalších místech.

Kdo má rád přírodu a pozorně ji sleduje, jistě o tomto malém, hbitém a nenápadném dravci slyšel. V zimě častý návštěvník ptačích krmítek, pro slunečnici tam ale nelétá. Krahujec obecný (Accipiter nisus) je malým dravcem velikosti poštolky, žije převážně v jehličnatých lesích v celé republice, ale také v lesících kolem měst, nebo do přímo v městských parcích. Ke hnízdění využívá převážně mladé zapojené smrkové porosty.