Podrobné vyhledávání v článcích

Přestože jsme si již zvykli svádět na globalizaci ledacos, vede pokračující přesun obyvatelstva do měst, nástup virtuální reality a jisté zpohodlnění k tomu, že lidé stále více ztrácejí kontakt s přírodou. Někteří autoři dávají zmiňovanou skutečnost do souvislosti také se zrychlujícím se úbytkem člověkem neovlivněného prostředí.

Vláda na svém zasedání 19. dubna 2017 schválila dokument „Strategický rámec Česká republika 2030“, který je aktualizací předchozí strategie udržitelného rozvoje z roku 2010. Jedná se o materiál, který má vytvářet základní rámec pro ostatní strategické dokumenty na národní, regionální i lokální úrovni a udávat směr České republiky ve všech oblastech rozvoje. Významným způsobem se věnuje problematice životního prostředí a ochrany přírody a krajiny.

Dne 12. 6. 2017 bylo na arménském velvyslanectví v ČR podepsáno tři roky připravované memorandum o spolupráci mezi AOPK ČR a arménskou partnerskou organizací (Bio-resource Management Agency of the Ministry of Nature Protection of the Republic of Armenia). Dokument navazuje na společnou deklaraci ministerstev obou zemí, podepsanou v lednu 2014, kterou je stanoveno společné úsilí v ochraně přírody na území obou států.

Člověk není jediný, komu vadí nadměrný hluk. V jeho důsledku mohou kupř. ptáci a savci stejně jako lidé přijít o sluch či trpět vysokým krevním tlakem. V hlučných oblastech vědci u zmiňovaných obratlovců opakovaně prokázali zvýšenou hladinu stresových hormonů v organismu. Příliš hlasité okolí ztěžuje nebo zcela znemožňuje u sarančí, žab, ptáků, netopýrů, kopytníků, kytovců a primátů dorozumívání jedinců náležejících ke stejnému druhu, obranu před predátorem nebo získávání potravy. Dobře známé sýkory koňadry, žijící na tichých místech, snášejí více vajec a vyvádějí více mláďat než ty, které osídlují hlučné lokality.

Činnost člověka odedávna poznamenává prostředí, ve kterém žije. Takto pozměněné prostředí je stále rizikovější pro řadu volně žijících živočichů. Doprava, elektrické vedení, zemědělská a lesnická činnost, nejrůznější bariéry, nástrahy neúmyslné i úmyslné. To vše způsobuje volně žijícím živočichům poranění či smrt. Druhou stranou téže mince je pak rostoucí zájem veřejnosti o pomoc přírodě, který ovšem bez dostatečných znalostí může někdy napáchat více škody než užitku (např. zbytečně odebíraná „opuštěná“ mláďata). Pomoc zraněným či jinak handicapovaným živočichům včetně související osvěty je posláním záchranných stanic pro volně žijící živočichy.

Celosvětový obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a výrobky z nich dosahuje bez ryb a dřeva ročně hodnoty 30,6–42,8 miliardy USD (700–980 miliard Kč), z toho na legální obchodování připadá 22,8 miliardy USD (522 miliard Kč). Poptávka po domácích mazlíčcích zůstává spolu se zájmem o luxusní potraviny a s tradičním, zejména východoasijským lékařstvím jeho nejdůležitější hnací silou.

Jen málokdo plánuje v dnešním světě dostupných letenek do nejrůznějších atraktivních destinací výlet do Moldavska. A není divu, tato země s poměrně malou výškovou členitostí (nejnižší bod ústí Prutu do Dunaje leží v necelých 10 m n. m., nejvyšší vrch Dealul Bălăneşti sahá do 430 m n. m.), bez přístupu k moři a veřejnosti nepříliš známou historií skutečně na dovolenou prvoplánově neláká. Výjimkou mohou být znalci vína, kteří v proslulých sklepích u města Cricova mohou strávit velmi zajímavé a jistě inspirativní chvíle. Délka labyrintu chodeb zdejších sklepů vyhloubených v měkkých vápencích dosahuje úctyhodné délky 120 km.

Robin Böhnisch (1976) 

Poslanec PS PČR od roku 2003, od roku 2013 předseda výboru pro životní prostředí. 

Předtím působil dvě volební období jako jeho místopředseda, byl také místopředsedou zahraničního výboru. Před vstupem do politiky se v rámci studia věnoval vegetaci Podkrkonoší, podílel se také na mapování biotopů v rámci soustavy Natura 2000 v Podkrkonoší a v Podorlicku. Dlouhodobě se zajímá o ochranu přírody v Izraeli a na Jižním Kavkazu. Opakovaně je Zeleným kruhem vyhodnocován jako poslanec nejvíce přátelský životnímu prostředí.

S geoparky se lze setkat ve většině evropských států, v Asii, Jižní a Severní Americe i v Africe, přičemž globálních geoparků UNESCO je 127 v 35 zemích. Smyslem geoparků je přiblížit geovědní problematiku běžným lidem, a to především formou jejich vlastní účasti na rekonstrukci a prožívání příběhů o tom, jak pohyb kontinentů, aktivita vulkánů, ledovcová činnost, činnost vody a větru i změny klimatu vytvářely a stále tvoří krajinu a její přírodní bohatství a jak toto všechno ve svém souhrnu ovlivňovalo a nadále ovlivňuje různorodé kultury světa a jejich svébytný land-use včetně specifického zemědělství, urbanismu, řemesel, gastronomie, zvyků, tradic a životního stylu.

Krajina na pomezí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš tvořená k severu mírně stoupajícími plošinami je rozbrázděna hlubokými údolími Jizery, Kamenice a jejich přítoků. Na svahu jedné z takových plošin, nazývané Na Vápenci, severně od obce Bozkov, se skrývají dodnes jediné veřejnosti zpřístupněné jeskyně v severních Čechách – Bozkovské dolomitové jeskyně. Jeskyně na rozdíl od jiných přírodních útvarů bývají většinou skutečně skryté a bez přispění člověka, ať už náhodného, či speciálně cíleného bychom se o řadě z nich nikdy nedozvěděli. A přesně takový je i 70 let starý příběh, kterým začíná historie objevování bozkovského podzemí.