Podrobné vyhledávání v článcích

V červnu t. r. byl Krajský úřad Jihomoravského kraje („krajský úřad“) Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR („AOPK ČR“) požádán o vydání souhlasu dle § 54 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů („ZOPK“), k vypouštění jedinců kriticky ohroženého druhu sysla obecného, odchovaných v lidské péči v rámci realizovaného záchranného programu, a to na lokalitu Břeclav-Ladná. Požadovaný souhlas byl vydán ve lhůtě co možná nejkratší, přesto nescházelo mnoho a pověstné úřední soukolí by dotčená zvířata na lokalitu letos nepropustilo. Sdílením rozboru této kauzy bych ráda přispěla k debatě o možném zjednodušení úřední praxe v obdobných případech.

Pěnovcová ložiska a jejich reliéfové formy patří navzdory relativně malému plošnému rozsahu většiny lokalit k mimořádně významným a cenným objektům celé řady vědních disciplín od paleontologie přes malakozoologii, botaniku až po geomorfologii a kvartérní geologii jako celek. Tomu odpovídá i pozornost, kterou těmto lokalitám věnuje ochrana přírody, a proto jak u nás, tak na Slovensku, ale i v mnoha dalších zemích jsou pěnovcová ložiska zákonem chráněná, ať již jako součást větších územních celků, nebo objektem přímé ochrany v úrovni přírodních rezervací nebo přírodních památek.

Po upuštění od tradičního hospodaření ve volné krajině a její zvýšené eutrofizace došlo ke snížení biodiverzity lučních porostů mimo jiné i vlivem zvýšené expanze trav. Tento efekt se projevil i v chráněných územích, kde často došlo k masivní expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Snížená frekvence seče je aplikována nejen z nedostatku finančních prostředků orgánů ochrany přírody, ale také jako podpora zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Takže paradoxně opatření na podporu ohrožených druhů často vedla k degradaci chráněných území. Tento trend by mohlo zvrátit využití kokrhele luštince (Rhinanthus alectorolophus) při managementu bezlesí.

Málo je míst, kde člověk násilně nespoutal přírodu a ponechal jí svobodu a přirozenost. Meandrující řeka Svratka na pomezí Čech a Moravy v CHKO Žďárské vrchy je oním magickým koutem, kde při jarním tání voda zaplavuje okolní louky, které v létě hýří pestrou paletou barev kvetoucích rostlin a v chladných podzimních dnech se halí do tajemného mlžného závoje.

Letos je tomu 50 let, kdy byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Výročí je vždy příležitostí pro ohlédnutí a zavzpomínání, ale také pro hodnocení let minulých a zamyšlení nad dalším směrováním. Začněme tedy tím, co bylo důvodem vzniku CHKO.

Žďárské vrchy – tady jsem doma. 
Vyrostl jsem v nich a to doslova a do písmene. Jako malý kluk jsem, ať sám anebo za pomoci rodičů a prarodičů, objevoval jejich krásu. V létě pěšky, v zimě na běžkách, kola jsme tehdy, ač to zní divně, neměli. 

Michal Hejna, Martin Majer: 
Podzemí Berounska a Hořovicka
Za tajemstvím jeskyní, štol a dolů...
Nakladatelství Machart, říjen 2019, 141 stran

Modelling Nature. An Introduction to Mathematical Modelling of Natural Systems 
Gillman E. & Gillman M. 
CABI Publ. Willingford, U.K. 2019. 280 str. ISBN 978-1-786393135. 
Cena výtisku v pevné vazbě 45 GBP
Všechny modely jsou špatné, 
ale některé jsou užitečné.
George O. Box: Robustness in statistics (1979)

Skutečně! Ve zkratce: značka kvality české i světové ochrany přírody. Polyhistor s úžasnou sloní, eventuálně delfíní pamětí, workoholik a kvalitní psavec. Přitom vždy usměvavý, velmi příjemný a ochotný kolega, vzdor načaté šedesátce stále mezi přáteli s veselou klukovskou náturou.