Podrobné vyhledávání v článcích

V súčasnosti sa cez zámery zonácií a programov starostlivosti o niektoré národné parky dokončuje reforma národných parkov, ktorú za čias vedenia ministerstva životného prostredia Jánom Budajom zaradilo Slovensko medzi míľniky Plánu obnovy. Reformu treba dokončiť, ak chceme čerpať na to naviazané európske zdroje, ale veci je nevyhnutné dotiahnuť najmä pre zosúladenie stavu kompetencií a ich účinného a dôsledného využívania správami národných parkov naprieč Slovenskom. Na schválené zonácie sú naviazané aj delimitácie štátnych pozemkov v prospech samostatných právnych subjektov – správ národných parkov.

Pane řediteli, program LIFE běží již od roku 1992 a postupně se stal významným finančním zdrojem i pro oblast ochrany přírody a krajiny. Mohl byste ho prosím čtenářům krátce představit?

Program LIFE je jediným evropským programem zaměřeným výhradně na životní prostředí, ochranu klimatu a přírody. Funguje už od roku 1992 a za 34 let své existence investoval přibližně 8,5 miliardy eur do více než 6 500 projektů v celé Evropě. Od obnovy mokřadů a ochrany ohrožených druhů až po opatření proti suchu nebo podporu čisté energetiky. V současnosti je program rozdělen do čtyř podprogramů: Příroda a biologická rozmanitost, Oběhové hospodářství a kvalita života, Zmírňování změny klimatu a adaptace na změnu klimatu a Přechod na čistou energii.

Badatelská činnost nespočívá jen v terénních pracích na archeologických, geologických či speleologických lokalitách nebo v těžce dostupných biotopech. V archivech muzeí, knihoven či soukromých osob jsou často uloženy matriály, kterými se celá desetiletí nikdo nezabýval a v dnešní době mohou mít neocenitelný přínos. Příkladem je Památník Karla Absolona umístěný v prostoře Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea v Brně, který vydal mnoho unikátních a dosud nepublikovaných materiálů.

Ptali jsme se, jak lidé vnímají na Šumavě velké obratlovce a soužití s nimi. Cílem průzkumu bylo zjistit popularitu hlavních druhů velkých obratlovců, podrobněji zmapovat a popsat emoce, které lidé zažívají, čeho se konkrétně bojí, co naopak oceňují a jakým způsobem získávají informace. To vše bylo zjišťováno pro náhodný vzorek místních (rezidentů uvnitř národního parku) a návštěvníků na nástupních místech turistických tras v rámci národního parku Šumava. Šetření proběhlo v rámci šumavského roku návratů v roce 2025 a svými mnohými překvapivými poznatky doplnilo dlouhodobý monitoring návštěvníků. Průzkum zadala a financovala Správa národního parku Šumava a realizátorem průzkumu byla zvolena společnost ppm factum research. 

Zachování přírodních hodnot chráněných území ani obnova přírody se neobejdou bez komunikace a spolupráce pracovníků orgánů ochrany přírody s místními vlastníky půdy, s hospodáři a se správci území. Projekt Jedna příroda se tomuto tématu intenzivně věnoval, probíhala školení pro pracovníky ochrany přírody, sdílely se zkušenosti a díky spolupráci s vědeckými partnery se podařilo vtělit zobecnění komunikačních postupů spolu s praktickými zkušenostmi pracovníků AOPK ČR do metodiky Osvědčené komunikační postupy v ochraně přírody.

V souvislosti s otravami karnivorních ptáků se momentálně mluvilo zejména ve vztahu k rozhodnutí Ministerstva zemědělství o umožnění plošné aplikace rodenticidu Stutox. Dříve byl nejčastěji jmenovaným viníkem otrav karbofuran. V jejich mediálním stínu však existuje další, zatím málo zmiňovaná, ale neméně nebezpečná skupina pesticidů – antikoagulační rodenticidy (AR). 

Rostoucí hrozba přírodních požárů v České republice v důsledku změny klimatu vyžaduje přehodnocení stávajících postupů pro klasifikaci požárního rizika a prevence. Místo subjektivních odhadů je vhodné zavést standardizovanou metodu pro hodnocení vegetace z hlediska její hořlavosti a potenciálního chování při požáru. Tento článek představuje certifikovanou metodiku „Objektivní klasifikace vegetace České republiky do palivových modelů, Trnka et al., 2025“. Cílem je vysvětlit její význam a přínos pro odborníky v ochraně přírody, lesnictví i krizovém řízení a seznámit čtenáře s konceptem palivových modelů, postupem jejich vytvoření a především s jejich praktickým využitím.

Evropsky významná lokalita Oblík–Srdov–Brník se nachází v Lounském středohoří v jihozápadní části CHKO České středohoří. Lokalita, kde probíhá lesní pastva, leží na severozápadním úpatí Brníku (německy Buschberg, dříve také Lesní vrch, místními zvaný též Bába). Jedná se o lesní porost dříve nazývaný podle nedaleké vsi Mnichovskotýnecký les (německy Steinteinitzer Busch, Steinteinitzer Wald), tvořený zejména duby a lískami.

Les nemusí být cenný jen tehdy, když je hustý, stinný, stejnověký nebo ponechaný bez zásahu. Řada druhů rostlin, hub i bezobratlých je naopak vázána na světlé, teplé, věkově a strukturálně pestré porosty. Takové podmínky v krajině od nepaměti vytvářeli velcí spásači, na které později navázal sám člověk, když začal les systematicky využívat a hospodařit v něm ve svůj prospěch.

V poslední době je diskutován potřebný rozsah vlastnictví chráněných území státem, resp. zajištění jejich majetkové správy organizacemi státní ochrany přírody. I když zajišťování ochrany prostřednictvím přímého uplatňování vlastnických práv patří mezi ekonomicky náročné formy ochrany přírody, v mnoha případech jde o nejefektivnější nástroj. To však platí zejména v případě, kdy jsou příslušné k nakládání s majetkem státu přímo státní organizace ochrany přírody.