Péče o přírodu a krajinu

Změnou klimatu rozumíme jeho dlouhodobé změny, způsobené jak přirozenou variabilitou, tak i lidskou činností. V ČR je zejména po roce 1980 patrný trend vzestupu zimních i letních teplot, rostou počty letních a tropických dnů. Do souvislosti se změnou klimatu jsou dávány extrémní výkyvy počasí, častější přívalové deště, delší období sucha, vlny veder, teplejší a vlhčí zimy, doprovodné větrné jevy. Cílem národní adaptační strategie je nepříznivé dopady změny klimatu co nejvíce zmírnit, zachovat dobré životní podmínky, uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. Zachování a obnova vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a obnova fungujících ekosystémů přispějí i k širší prevenci přírodních katastrof.

Ochrana přírody i památková péče prohlašují významná území s přírodními, kulturně-historickými či kombinovanými hodnotami za plošně chráněná území již po řadu desetiletí. Od doby, kdy obory působí v oddělených resortech, není širší povědomí o těchto chráněných územích samozřejmostí ani u odborných pracovníků, i když oba obory sledují stejný cíl: zachránit dochované hodnoty pro příští generace.

K napsání pátého dílu seriálu věnovaného veřejné zeleni mne inspirovala nová velmi reprezentativní a hodnotná publikace Krajinné památkové zóny České republiky, která v mnoha ohledech dotváří pohled na ochranu kulturního dědictví krajiny. Knihu vydal v roce 2015 Národní památkový ústav ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Mendelovou univerzitou a Českým vysokým učením technickým. Na pěti stech stránkách kniha ukazuje nedělitelnost kulturního a přírodního dědictví, popsanou např. v jiné podobně reprezentativní publikaci Krajina v ČR.

Kopec Děvín, nejsevernější část Pavlovských vrchů, patří mezi nejvyhledávanější místa v CHKO Pálava. Kromě jeho až mystického postavení v krajině si oblibu zasloužil pestrostí flóry a fauny, kterou na svých bedrech nese. Až doposud se návštěvníci zaměřovali především na květenu stepních lokalit, kde i průměrně zdatný botanik má problém všechny druhy správně pojmenovat.

Sucho posledních let vyvolává diskuse o adaptačních opatřeních. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka přichází s konceptem N-letých such, podobně jako v případě povodní. Hledáme nástroje, jak omezit vysychání krajiny, a zároveň ideální cestu pro naplňování směrnice o vodách v oblasti zlepšování hydromorfologického stavu našich toků. Lze tyto snahy skloubit, abychom v adaptačních opatřeních naopak nevytvářeli další protichůdné kroky, jež ve výsledku stav české krajiny dále zhorší?

Perlorodka říční, v minulosti ekonomicky významný druh, který se vyskytoval v mnoha vodních tocích a mlýnských náhonech ve statisícových koloniích. Dnes je to však druh se záchranným programem, jehož realizace je koordinována AOPK ČR. Kromě přímé početní podpory druhu záchranný program definuje rovněž okruhy péče o biotop. Co to znamená v praxi a co tedy lze dělat?

Revitalizace vodních toků jsou aktuálně významným tématem vodního hospodářství, kdy je snahou navrátit tokům jejich přírodě blízký charakter. V intravilánech obcí musí revitalizace zohlednit i požadavky na protipovodňovou ochranu a rekreační funkci, často je proto třeba přistupovat ke kompromisním řešením. I v takových případech by měly být zohledněny požadavky ochrany přírody a krajiny. Předložený příspěvek popisuje dvě nové stavby, navržené a provedené přírodě blízkým způsobem.

Dnes se vrátíme k zeleni ve městech, ovšem z trochu odlišného pohledu než ve druhém díle seriálu. Ve městech se principy správy veřejné zeleně řídí nepříliš omezenými pravidly, jedině města s památkovou ochranou MPR nebo MPZ mají určené metodické principy obnovy zeleně a péče o ni.

Zatímco v prvním a druhém dílu seriálu jsme se zabývali převážně sídelní zelení ve městech, dnes se podíváme na problematiku zeleně na vesnicích a na to, jak sídelní zeleň souvisí s krajinným rázem. V tomto dílu se budeme opírat především o metodiky zaměřené na tradiční druhovou skladbu pěstovaných rostlin v kulturní krajině. Metodiky i praxe hodnocení krajinného rázu zatím vegetaci obecně dost opomíjejí, přestože významným způsobem obohacuje jak charakter krajiny, tak dotváří její identitu a individualitu.

Řekněme rovnou, že snahy o ochranu jižního svahu Hádů jsou samozřejmě staršího data. Před patnácti lety však byl založen Pozemkový spolek Hády, organizace, která vznikla právě s cílem záchrany a trvalé ochrany této unikátní lokality.