Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2020 — 2. 11. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Zpřístupnění hrádku Falkenštejn u Jetřichovic
Skalní hrádek Falkenštejn u Jetřichovic byl v písemných pramenech zmiňován v letech 1395–1457. Ani po jeho zániku ale nebyl vrchol opuštěn, což dokládají četné letopočty z 16.–20. století vysekané do skály. Sloužil jako pozorovatelna v časech lovu, sucha (stanoviště požárních hlídek) a od 19. století se stal i výletním cílem. Napodiv však unikl zvelebovacím aktivitám turistických spolků.
Se zvýšením turistického ruchu po vzniku NP České Švýcarsko vzrostla i frekvence divokého dobývání hrádku (mj. i po neoprávněném umístění kešky ve studni). Přístup na hrad se stal palčivým problémem: pohyb po nezajištěném objektu byl nebezpečný pro návštěvníky, ale i pro hrad. Přestože na něm proběhlo několik archeologických výzkumů, celý areál nebyl beze zbytku prozkoumán. Nejvíce ohroženými byly kulturní vrstvy v prostoru předpokládané hradní kuchyně. V roce 2009 byl proto objednán projekt na zpřístupnění Falkenštejnu, a jelikož se jedná o nemovitou kulturní památku, předcházela tomu jednání s odborníky z archeologické památkové péče, památkové péče a geology. Poznatky specialistů jen potvrdily, jak moc je situace komplikovaná. K požadavkům nepoškodit stopy po historických konstrukcích, zajistit ochranu kulturních vrstev a bezpečnost návštěvníků přibyla i nutnost ochrany odhaleného přírodního povrchu – kvůli nevalné kvalitě pískovce skalního suku, neschopného vzdorovat oděru. Pokud by pochozí plochy zůstaly obnaženy, došlo by záhy k výrazným degradacím morfologie povrchu (o historických kapsách či schodnicích nemluvě). Varujícím se ukázal být i statický stav zbytku kamenného stropu nad komnatou, a to právě v místě, kudy procházela „stezka“. Vhodným východiskem proto byla instalace kovových roštů, které brání odírání skalního povrchu a zároveň přenášejí váhu návštěvníků v místě „skořepiny“ stropu komnaty do únosnějších míst.
Šetrnost uložení konstrukcí pomocí nastavitelných stojek a rozpěrek. Foto Václav Sojka
Zpřístupnění Falkenštejna bylo zrealizováno během roku 2017. Roštová konstrukce nebyla přijata zcela bez kritiky, ale vyřešila zásadní problémy: bezpečnost návštěvníků i ochranu skalního povrchu a kulturních (archeologických) vrstev. Instalační prvky (nastavitelné stojky a rozpěrky) zminimalizovaly počet zásahů do povrchu a jejich pryžové podložky vyloučily oděr skalní krusty. Navíc lze celou konstrukci v případě potřeby, např. archeologického výzkumu, kdykoliv beze stop demontovat. Protože rošty umožňují růst nízké vegetace, bylo při instalaci dbáno, aby nedošlo ke zbytečným úbytkům bylinného porostu. Tím je dán prostor přírodě, aby dojem z vložených konstrukcí postupně změkčila… Je nutné mít na zřeteli, že „hra o Falkenštejn“ byla rozehrána před několika staletími a ve chvíli, kdy k šachovnici usedla Správa NP České Švýcarsko, pokročila již hra tak daleko, že se šlo pohybovat jen ve vynucených tazích.
Ponechání nízké vegetace pod roštovou konstrukcí. Foto Václav Sojka