Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Vláda uvažuje o ekologické obnově hnědouhelných velkolomů
Otázce využití velkolomů a souvisejících území ovlivněných těžbou hnědého uhlí v Ústeckém kraji se věnuje vláda ČR dlouhodobě. V této souvislosti byla přijata řada usnesení ukládajících prověření vhodných variant řešení.
V roce 2017 vláda ČR svým usnesením (č. 441) „O surovinové politice České republiky“ uložila, aby v oblasti sanací a rekultivací byla v následujícím období navržena legislativní opatření umožňující využití přírodě blízkých rekultivací ve větším rozsahu. Dále bylo tímto usnesením zadáno v následujícím období jasně stanovit koncepci dalšího využívání území ovlivněného těžbou.
V roce 2019 vláda ČR uložila (usnesením č. 421) jednotlivým členům vlády zpracovat analýzy a podklady, na základě kterých by bylo možné stanovit nejefektivnější způsob využití strukturálně postiženého území Ústeckého kraje. K naplnění těchto úkolů byla v r. 2020 ustavena meziresortní pracovní skupina Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a Krajského úřadu Ústeckého kraje, které se dále účastní zástupci těžebních společností, státních podniků Povodí Ohře a Palivového kombinátu Ústí (PKÚ). Primárně se tato skupina soustředila na posouzení realizovatelnosti propojené vodohospodářské soustavy jam po ukončení těžby hnědého uhlí v případě jejich hydrické rekultivace. MŽP však zapojilo do diskuse v pracovní skupině variantu zvýšeného rozsahu ekologické obnovy území, tedy obnovy s využitím přirozené sukcese. MŽP přitom vycházelo z výstupů AOPK ČR zpracovaných ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) a PKÚ (Pešout a kol. 2021). Závěry meziresortní pracovní skupiny obsahovaly mj. neudržitelnost části původně předpokládané propojené vodohospodářské soustavy a konstatovaly, že přirozená obnova je efektivní variantou rekultivace jak z pohledu ochrany přírody, ekologické stability a adaptace na změnu klimatu, tak z pohledu ekonomického v porovnání s technickými rekultivacemi.
Na základě analýz a závěrů meziresortní pracovní skupiny vláda ČR 6. 4. 2021 uložila ministrům průmyslu, životního prostředí a zemědělství (usnesení č. 344) úkoly pro následující období, které již vedle hydrické rekultivace, energetického a dalších forem využití území identifikují potřebu navýšení plochy ponechávané pro ekologickou obnovu. AOPK ČR má na základě zmíněného usnesení za úkol pro MŽP do 31. 3. 2022 určit vhodné plochy pro ekologickou obnovu a jejich prioritizaci v lomech ČSA a Vršany. AOPK ČR se proto stala členem meziresortní pracovní skupiny.
Pro území velkolomů jsou schválené a stále platné plány sanací a rekultivací, které počítají s technickými lesnickými, zemědělskými a hydrickými rekultivacemi území po ukončení těžby. Tyto plány jsou průběžně těžařskými společnostmi realizovány. Aby však nedošlo k znemožnění ekologické obnovy na již vytipovaných plochách AOPK ČR, požádal v návaznosti na usnesení vlády ministr životního prostředí Richard Brabec 12. 4. 2021 o odložení sanací a technických rekultivací všech těchto ploch až do finálního rozhodnutí o dalším osudu území. Tuto žádost dotčené orgány i těžební společnost Sev.En respektují.
AOPK ČR nyní zpracovává potřebné podklady a doplňuje průzkumy v terénu ve spolupráci s ČZU, s. p., Povodí Ohře a Národním památkovým ústavem (zájmová lokalita v lomu ČSA se dotýká zámeckého komplexu Jezeří) tak, aby podklady pro další jednání vlády ČR mohlo MŽP předložit v březnu příštího roku. Podle posledního zmíněného usnesení vlády ČR se předpokládá definitivní rozhodnutí o využití zbytkových jam po těžbě hnědého uhlí v r. 2023. V tomto termínu by také mělo být jasné, v jakém rozsahu se podaří ekologickou obnovu v území zapojit.
Použitá literatura
Pavel Pešout, Michal Porteš, Kateřina Černý Pixová, Markéta Hendrychová, Petr Kříž, David Lacina (2021): Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů. Ochrana přírody 2:16-21. AOPK ČR.