Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 6/2021 — 18. 12. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Světový kongres ochrany přírody zblízka i na dálku

Autor: Jan Plesník, František Pelc

V pořadí již 7. světový kongres ochrany přírody se uskutečnil 3.–10. září 2021 v Marseille poté, co v původně plánovaném termínu v červnu 2020 nemohl v důsledku syndemie nemoci covid-19 proběhnout. Syndemii chápeme jako řadu po sobě následujících epidemií určité choroby, umocněných mj. rostoucím počtem lidí s chronickými onemocněními včetně civilizačních a selháním zdravotnických systémů v prevenci. Francouzská vláda jako pořadatel usilovala o to, aby se nejvýznamnější ochranářská akce od začátku šíření koronaviru SARS-COV-2 konala na místě přinejmenším ze dvou důvodů. Pařížský kabinet se před časem rozhodl organizovat hned několik globálních konferencí a sportovních a kulturních událostí jako určitou zkoušku na pořádání XXXIII. letních olympijských her svolaných do metropole země galského kohouta na srpen 2024. Prezident Emmanuel Macron se navíc netají úmyslem přeměnit Marseille z města, kde si podle slov tamějšího starosty koupíte automatickou útočnou pušku AK-47, známější podle jména svého konstruktéra jako kalašnikov, stejně snadno jako čokoládový chlebíček a kde se policisté bojí vstoupit do čtvrtí zabírajících více než pětinu druhého největšího francouzského sídla, na neoficiální metropoli celého Středomoří. 

Pohled do jednacího sálu v Marseille
Foto Jan Brojáč

Debata, zda vůbec, a pokud ano, v jaké podobě, dlouho očekávané celosvětové setkání státní i dobrovolné ochrany přírody uskutečnit, nakonec skončila kompromisem. Šlo o vůbec první velkou akci týkající se životního prostředí organizovanou v hybridním formátu. Celkem se na ni zaregistrovalo na 9500 účastníků, z toho jich při dodržování přísných proticovidových opatření do jihofrancouzského města přijelo na šest tisíc. Část programu byla přenášena z Marseille na internetu, další byla dostupná jen přímo na místě, naopak určité akce mohli sledovat delegáti pouze jako videokonferenci. 

Na slavnostním zahájení kongresu vystoupil i známý americký herec Harrison Ford,
místopředseda správní rady vlivné americké nevládní organizace
Conservation International. Foto IUCN

Globální krize biodiverzity a jak z ní ven
Po působivém slavnostním zahájení se rozběhla setkání představitelů domorodého obyvatelstva, mládeže, místních společenství a špičkových manažerů soukromých firem: mezi posledně jmenovanými nechyběli šéfové Unileveru, Nestlé, Shellu či Veolie. Další program se držel osvědčené struktury: po Fóru, přinášejícím rozmanité pohledy na klíčové otázky péče o přírodní a krajinné dědictví a nabízejícím účastníkům na 600 nejrůznějších besed, kulatých stolů, přednášek nebo pracovních seminářů, následovalo Členské shromáždění řešící mj. další směřování IUCN a četné organizační záležitosti. 

Pokud bychom chtěli zdůraznit hlavní téma kongresu, tak se jím bezesporu stal v jeho průběhu mnohokrát vzpomínaný názor, že probíhající a očekávané změny podnebí a krize biodiverzity na všech jejích úrovních jsou spojené nádoby, a tak by mělo být k nim také přistupováno. Mimořádná pozornost byla věnována i směřování globální péče o biodiverzitu po roce 2020, které má v roce 2022 schválit Úmluva o biologické rozmanitosti, úloze přírody v celosvětové obnově po odeznění dopadů onemocnění covid-19 a v neposlední řadě rovněž potřebě přímých investic do projektů prospěšných přírodnímu prostředí. Další problémy řešené Fórem zahrnovaly otázky související s péčí o krajinu a jejím plánováním, sladkovodními a mořskými ekosystémy, lidskými právy a dobrou správou přírody i lidské společnosti, vztahy mezi ochranou biodiverzity, hospodářstvím a finančními systémy a s nezbytným uplatněním vědy, techniky a inovací v ochraně biodiverzity a udržitelném využívání jejích složek. V první části kongresu bylo rovněž za značného zájmu hromadných sdělovacích prostředků představeno nové vydání červeného seznamu ohrožených druhů stejně jako červený seznam ohrožených ekosystémů. 

Co zajímá členy
Členské shromáždění přijalo celkem 148 právně nezávazných rezolucí, z nichž o 109 hlasovali členové IUCN on-line již v říjnu 2020, zbývající byly zařazeny přímo na program marseillského jednání. Masmédii nejčastěji zmiňovaná rezoluce upozorňuje, že většina vědců podporuje názor chránit alespoň polovinu planety, což je podle nich nutné pro překonání krize jak klimatu, tak biodiverzity a jako základ pro skutečně udržitelnou péči o Zemi. Současně nabádá k účinné ochraně nejméně 30 % suchozemských, vnitrozemských vodních, pobřežních a mořských ekosystémů. Z dalších jmenujme alespoň výzvu vládám, aby při obnově ze syndemie nemoci covid-19 využívaly přírodě blízké postupy a do péče o přírodu investovaly nejméně desetinu financí vyčleněných na toto oživení, aby do roku 2025 bylo chráněno 80 % Amazonie, aby co nejdříve skončila těžba nerostných surovin ze dna mezinárodních vod, a naopak aby v nich byla odpovídajícím způsobem chráněna biodiverzita (viz Ochrana přírody, 76, 5, 44–48, 2021), aby byl v praxi po celém světě uplatněn přístup označovaný jako Jedno zdraví (myšlenka, že účinná ochrana lidského zdraví není dost dobře myslitelná bez zachování zdraví jak hospodářských zvířat, tak ekosystémů včetně jejich fauny) a aby byla posílena ochrana pralesů a dlouhověkých lesů v Evropě a tam, kde je to možné, podpořena jejich žádoucí obnova. 

Kongres se naopak neshodl na stanovisku k syntetické biologii, která je IUCN chápána poněkud široce jako jakákoli činnost, kdy technickými postupy navrhujeme, vytváříme nebo upravujeme organismy či jejich části. Delegáti rovněž odmítli lidskoprávními organizacemi prosazovaný návrh, aby byla ekocida považována z hlediska mezinárodního práva za trestný čin. Uvedeným termínem označujeme jakoukoliv aktivitu způsobující na životním prostředí škody značného, obvykle planetárního rozsahu, spáchanou se znalostí důsledků, které z ní vyplývají. Původně šlo zejména o snahu ve válce oslabit nebo zničit nepřítele poškozováním životního prostředí, kupř. otravou jídla, vody nebo půdy, ale výraz se postupně přenesl i do civilního života.

Po dlouhé debatě padlo i rozhodnutí ustavit novou, sedmou odbornou komisi IUCN, tentokrát zaměřenou na klimatickou krizi. Další novinkou se stala změna v členství v IUCN, jmenovitě v kategorii A. Až dosud se díky ní mohly stát členy IUCN nezávislé země zastoupené vládami a státní instituce zabývající se ochranou přírody. Nyní je zmiňovaná kategorie rozšířena i o vnitrostátní správní celky, jako jsou provincie, spolkové země nebo obce, jejichž představitelé jsou voleni a které mají v ochraně přírody příslušné pravomoci. Platí ale, že při hlasování disponují všechny obdobné entity z daného státu, které se staly členy IUCN, dohromady jedním hlasem. 

Čestným členstvím v IUCN byla po zásluze oceněna známá britská primatoložka, popularizátorka a ochránkyně přírody Jane Goodallová (viz Ochrana přírody, 73, 5, iii-v, 2018). Prezidentkou IUCN byla zvolena Razan al Mubaraková ze Sjednocených arabských emirátů, která se tak stala první ženou arabského původu v této významné funkci: dosud působila jako úspěšná ředitelka Agentury pro životní prostředí Abú Dhabí a současně založila jednu z nejbohatších nadací na ochranu ohrožených druhů. Kromě ní bude tvořit novou Radu IUCN dalších 31 členů: region východní Evropy a Střední a Severní Asie reprezentují představitelé Maďarska, Rumunska a Gruzie. Nově byla zřízena pozice člena Rady zastupujícího domorodé obyvatelstvo a voleného členským shromážděním. Generálním ředitelem IUCN zůstává bývalý dlouholetý šéf švýcarského Federálního úřadu pro životní prostředí a současně státní tajemník Bruno Oberle, v té době aktivní v Evropském sdružení představitelů institucí ochrany přírody (ENCA). 

Čestným členstvím v IUCN byl oceněn celoživotní přínos
Jane Goodallové ochraně přírody. Na snímku ze září 2018
během návštěvy České republiky v rozhovoru s Františkem Pelcem.
Foto Jan Plesník

Během závěrečného jednání byl přijat i značně komplexní Manifest z Marseille shrnující klíčová poselství kongresu zaměřená na ochranu podnebí a biologické rozmanitosti a na obnovu společnosti i přírody po syndemii nemoci covid-19. 

Blýskání na lepší časy?
Jestliže jsme před pěti lety žehrali, že Mezinárodní unie ochrany přírody postupně přenechává roli globální myšlenkové tvůrčí dílny a líhně rozumných vědou podložených nápadů v ochraně přírody vlivným a bohatým americkým nevládním organizacím, zdá se, že se v poslední době situace začíná přece jen měnit. 

I když ochrana přírody zůstává ze své podstaty spíše krizovou disciplínou, IUCN chce oceňovat i její nesporné úspěchy. K zelenému seznamu chráněných území, jenž zažil premiéru v roce 2017 a který dnes čítá 59 ploch na všech kontinentech, zavádí nově i standardy pro hodnocení zeleného stavu druhů. 

Jeho cílem je vyjádřit úspěšnost obnovy určitého taxonu z hlediska jeho fungování v ekosystému. Zmiňovaná klasifikace se automaticky stává součástí tradičních červených seznamů ohrožených druhů a dalších taxonů. 

V Marseille byla prezentována dnešní situace obnovy 181 druhů a poddruhů, mezi nimi kupř. známého kondora kalifornského (Gymnogyps californianus), endemické palmy lahvové (Hyophorbe lagenicaulis), vlka obecného (Canis lupus) nebo populární ikony ochrany přírody pandy velké (Ailuropoda melanoleuca). 

V březnu 2021 IUCN představila nové globální třídění ekosystémů v suchozemském, sladkovodním a mořském prostředí rozlišující celkem 108 jejich základních typů. I přes několik sympatických pokusů o klasifikaci ekosystémů, jako je návrh Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2000, zatím totiž všeobecně uznávaný univerzální systém jejich třídění v celosvětovém měřítku neexistuje. Připomeňme, že ekosystémy nemají obdobnou identitu jako druhy, jsou spíše koncepčními entitami, které v přírodě obvykle neexistují jako zcela přesně vymezené jednotky. Až dosud byl stupeň ohrožení stanoven u celkem 2800 ekosystémů v rovné stovce zemí, přičemž do tohoto čísla je započítán i moderně koncipovaný zdařilý červený seznam biotopů ČR využívající příslušné kategorie a kritéria IUCN.

Bylo by žádoucí, aby uvedený trend pokračoval, přestože syndemie nemoci covid-19 významně dopadla mj. na finanční podporu IUCN i ze strany osvědčených a dlouhodobých dárců. 

Podrobnější informace o 7. světovém kongresu ochrany přírody nalezne zájemce na 
https://www.iucncongress2020.org/.