Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 4/2019 — 30. 8. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Seminář CITES zaostřil na Čínu

Autor: Silvie Ucová, Jan Plesník

Čína se ekonomicky rozvíjí. Má to ale i stinné stránky
Akce, která se uskutečnila 19.–20. června 2019 již tradičně v Bohuslavicích u Telče, se snažila pojmout téma nezaujatě, bez předsudků, ale zároveň kriticky z rozmanitých úhlů pohledu. Čína se z historicky unikátní a kulturně vyspělé, ale hospodářsky velmi zaostalé země od r. 1979, kdy byla zahájena rozsáhlá reforma tamější ekonomiky, proměnila v průmyslovou velmoc. Od r. 2010 představuje, pokud jde o nominální hrubý domácí produkt (HDP), druhou největší ekonomiku světa: v současnosti vytváří plných 20 % globálního HDP. Podle parity kupní síly se Čína již v r. 2014 stala hospodářsky nejsilnějším státem vůbec. J. Mach (MŽP) poukázal na viditelnou snahu čínské vlády stát se klíčovým hráčem také v mezinárodní ochraně přírody a krajiny.

Podrobná analýza obchodování s živými jedinci primátů, kočkovitých šelem, papoušků a plazů a slonů mezi ČR a Čínou za poslední dekádu, provedená S. Ucovou (AOPK ČR), potvrdila, že se bývalá Říše středu i v tomto ohledu jednoznačně řadí mezi spotřebitelské země. Z. Novák (Česká inspekce životního prostředí) a J. Makal (AOPK ČR) připomněli, že Čína sice zůstává největším světovým vývozcem úhořů a produktů z nich, ale současně se v ní zkonzumuje nejvíce úhořího masa na Zemi. Přitom chov na farmách zcela závisí na přísunu živých mladých jedinců (monté) z volné přírody, protože se dosud nepodařilo úhoře ve větším množství odchovat uměle. Záchytů úhořího monté určeného pro asijský trh v EU přibývá, k jednomu došlo v lednu 2019 i na pražském letišti. Tématem, které na semináři pochopitelně nemohlo chybět, se stala problematika čínských tygřích farem, představená D. Formanovou a M. Swiackou z ČIŽP.

Chovu nosorožců tuponosých jižních (Ceratotherium s. simum) poblíž města jihočínského Kchun-mingu se věnoval P. Moucha ze Safari Parku Dvůr Králové n. L. O chovu velemloků čínských (Andrias davidianus) poutavě pohovořil I. Rehák z pražské zoo, která tyto pozoruhodné obratlovce vystavuje ve zvláštním moderně koncipovaném pavilonu. Přestože největší obojživelník naší planety z volné přírody téměř vymizel, na farmách jich chovají miliony: maso směřuje zejména do luxusních restaurací.

Ze světa do Říše středu
Zatímco dopad tradičního čínského lékařství na volně žijící populace slonů, tygrů, nosorožců, žraloků, mořských koníků, kabarů pižmových nebo sajg je znám, méně se již mezi veřejností ví, jak žádané jsou na černém trhu keratinové šupiny luskounů (Pholidota). Navíc je maso těchto zvláštních savců považováno za pochoutku. Jak uvedla M. Swiacká, která se uvedenou otázkou zabývala přímo v Africe, bylo pro částečné uspokojení poptávky na asijském trhu jen od začátku tisíciletí upytlačeno na černém kontinentě více než milion luskounů. Vzrůstající přítomnost čínských občanů, zapojených do rozsáhlé těžby surovin a ještě rozsáhlejší výstavby infrastruktury, v subsaharské Africe zabíjení tamějších volně žijících zvířat ještě umocňuje. Arthur F. Sniegon z České koalice pro ochranu biodiverzity přesvědčivě dokladoval zapojení občanů ČLR žijících v Kongu do obchodu se slonovinou i luskouními šupinami. S. Lhota (Zoo Ústí n. L.) upozornil, že čínská menšina v Malajsii se na jedné straně zapojuje do ochrany přírody více než většinová populace, na druhou stranu její příslušníci mnohem častěji využívají nejrůznější živočichy pro chov v domácnostech i jako zdroj potravy a léčiv. Indonésie mj. sytí poptávku Číňanů po náramcích ze želvoviny. Jak zasvěceně referoval T. Ouhel, ochráncům přírody sdruženým kolem liberecké zoo se podařilo v letech 2016 a 2018 na Sumatře a Borneu odhalit několik skupin pytláků a pašeráků vajec mořských želv.

Skrytě žijícího jelínka muntžaka chocholatého (Elaphodus cephalophus) loví
v Číně jak pro maso, tak pro šavlovité zuby samců. Foto Jan Plesník

Známý biolog a filozof S. Komárek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze představil na řadě ilustrativních příkladů, jak mnohotvárný zůstává vztah Číňanů ke zvířatům. Patří k němu stejně svědomité každodenní vynášení klecových ptáčků na sluníčko a čerstvý vzduch jako kanylace žlučníků medvědům sevřeným ocelovými korzety za účelem získání žluči, tradičně používané jako léčivo, nebo šlechtění barevně a tvarově naprosto bizarních forem karasů zlatých. Potravní nika obyvatel jižní Číny je skutečně značně široká: od psů přes housenky až po sumýše těžko najít živočicha, pro něhož by se v této části bývalé Nebeské říše nenašlo kuchyňské využití. O zvířatech v čínském zábavním průmyslu přednášel D. Gardáš ze Svobody zvířat. Nejen tamější cirkusy, vodní parky a akvária, ale i některé zoologické zahrady zdaleka nesplňují kritéria oprávněně kladená na zajištění důstojných podmínek pro život zvířat v lidské péči, jak je známe ze západní Evropy a USA: v tomto případě jde skutečně spíše o zajetí.

S rostoucí kupní silou čínské střední třídy, která už nyní čítá 250 milionů obyvatel, se dá předpokládat, že uvedené obchodování s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami ještě více zintenzivní, často jako důkaz společenského postavení, a nabyde většího rozsahu, pokud se nepodaří v zemi výrazně snížit poptávku po fauně a flóře a produktech z nich.

Sborník abstraktů přednášek ze semináře je dostupný na adrese
www.ochranaprirody.cz/cites.