Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2021 — 26. 2. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Padesát let celosvětové ochrany mokřadů
Světový den mokřadů se slaví každoročně 2. února na památku podpisu mezinárodní úmluvy na ochranu mokřadů, která byla podepsána v íránském Ramsaru přesně před 50 lety.
„Mokřady patří k nejohroženějším místům u nás i ve světě. Mnoho mokřadů bylo v minulosti poškozeno, odvodněno, nebo dokonce zcela zničeno. Za posledních sto let jich jen v Evropě zanikla většina. Musely ustoupit intenzivnímu zemědělství i výstavbě. Ramsarská úmluva je jednou z nejvýznamnějších mezinárodních smluv v oblasti ochrany přírody. Zároveň je jedinou, která chrání konkrétní typ biotopu. U nás je na seznam mezinárodně významných mokřadů zapsáno čtrnáct míst,“ říká František Pelc, ředitel AOPK ČR.
Světový den mokřadů má připomenout, jak významné mokřady jsou a proč je nutné je chránit [1]. Zásadně se totiž podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí, zmírňují dopady klimatických změn a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Když zaprší, zafungují jako houba – vodu nasají, zadrží a během období sucha ji postupně uvolňují. Dokážou tak zabránit povodním nebo zmírnit jejich dopady. Bez pestré krajiny a zdravých mokřadů krajina ztrácí schopnost zadržet potřebné množství vláhy a voda krajinou rychle proteče.
Aby se podařilo vodu do krajiny vrátit, je důležitá obnova mokřadů a další opatření na podporu zadržení vody v krajině.
„Ke konci roku 2020 bylo z Operačního programu Životní prostředí poskytnuto 5,4 miliardy korun na realizaci téměř 700 projektů. S pomocí evropských peněz se tak například daří vracet vodní toky do jejich původních koryt, obnovují se slepá ramena řek i zaniklé rybníky. Budují se také rybníky nové, vytvářejí se tůně pro obojživelníky a další živočichy, na neprostupných jezech se staví rybí přechody. Stovky menších projektů byly podpořeny i z národních krajinotvorných programů,“ popisuje František Pelc.
Konkrétní příklady některých dokončených projektů ukazuje Story mapa na téma vody v krajině [2]. Připravila ji AOPK ČR a podívat se na ni můžete zde: http://vodudokrajiny.nature.cz.
Přehled více než dvou tisíc našich mokřadů – od těch s mezinárodním významem po mokřady lokálního charakteru – najdete na http://mokrady.ochranaprirody.cz.
Poznámky:
Česká republika je jedním ze 171 států dodržujících Úmluvu o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, tedy tzv. Ramsarskou úmluvu. Ta ukládá členským zemím povinnost vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad mezinárodního významu. Ten by měl svými přírodními hodnotami splňovat mezinárodně schválená kritéria. Stát se taktéž zavazuje ke zvýšené péči a ochraně těchto území. V České republice je zapsáno 14 takových mokřadů. Mezi prvními byly např. Šumavská rašeliniště (1990), Třeboňské rybníky (1990), Krkonošská rašeliniště (1993) či Mokřady dolního Podyjí (1993). Více o Ramsarské úmluvě o mokřadech na http://www.ochranaprirody.cz/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-umluvy/ramsarska-umluva/.
[1] Mokřady zahrnují například slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, slepá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště a jiné.
[2] Story mapa od společnosti Esri je multimediální aplikace pro tvorbu map s příběhem. Přehled dalších Story map a mapových aplikací, které vydala AOPK ČR, najdete zde: https://aopkcr.maps.arcgis.com/home/gallery.html?view=grid&sortOrder=desc&sortField=modified.