Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2018 — 20. 8. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Ovlivňuje Hollywood ochranu přírody, nebo obráceně?
Jen máloco působí na postoje a chování lidí jako filmový průmysl. Jeho symbolem se oprávněně stala dnešní čtvrť Los Angeles nazývaná Cesmínový les, hostící studia největších a také nejvýznamnějších výrobních společností a četná sídla na ně navázaných firem rozmanitého zaměření. Nejen vyhlášené kasovní trháky přitom ovlivňují doslova miliony diváků po celém světě. Nabízí se proto otázka, jak výtvory stříbrného plátna formují vztah občanů k přírodě a její ochraně.
Autorský kolektiv pod vedením Matthewa J. Silka z Exeterské univerzity v britském Corn-wallu se pokusil stanovit možné přínosy i nebezpečí filmu pro péči o biologickou rozmanitost (Conserv. Biol., 52, 597–606, 2018). Upozorňuje, že lidé v hospodářsky vyspělých zemích stále častěji trpí odcizením od přírody mj. proto, že dnešní počítačové techniky ji dokážou výborně napodobovat, a to včetně divočiny. Na druhou stranu ale působivé obrazy přírodních míst a vzácných a charismatických druhů umíějí v uživatelích vzbudit zájem o péči o biodiverzitu. Nicméně někdy divákům ukazují notně zjednodušenou romantickou představu o přírodě a jejích obyvatelích. V nejhorším případě vedou k větší poptávce po druzích a lokalitách, zpodobněných v komerčně úspěšných filmech.
Animovaný snímek Happy Feet vydělal za první týden promítání
v USA 41 milionů USD a vyvolal zvýšený zájem diváků o tučňáky.
Na snímku tučňák Humboldtův ze západního pobřeží Jižní Ameriky.
Foto Jan Plesník
Navíc se ustálila praxe, že dokumentární filmy s přírodní tematikou najdou uplatnění spíše v televizním vysílání než na plátnech kin. Vždyť nejúspěšnější film o přírodě promítaný v biografech, Putování tučňáků z roku 2005, vydělal celkově 77 milionů USD (1,7 miliardy Kč), kdežto za návštěvu animovaného snímku Madagaskar jen v roce, kdy zažil premiéru, zájemci zaplatili 104 milionů USD (2,3 miliardy Kč).
Přitom psychologové došli opakovaně k závěru, že plátno vyvolává v divácích větší emoce než televizní obrazovka.
Další animované zpracování slavné Kiplingovy Knihy džunglí z dílny Walta Disneyho (2016) přiblížilo návštěvníkům kin luskouny (Manidae), významně ohrožené tradičním lékařstvím. Režisér Jon Favreau nevěděl o osudu zmiňovaných pozoruhodných savců nic do doby, než ho s problematikou seznámili zaměstnanci losangeleské zoologické zahrady pracující u filmu jako odborní poradci. Nakonec producenty přesvědčil, aby praktické ochraně luskounů věnovali část prostředků shromážděných Disneyovým fondem na ochranu přírody.
Uvedení snímku Divočina (2014) o putování mladé ženy dálkovou hřebenovkou Pacific Crest Trail, vedoucí většinou chráněnou, lidskou činností málo dotčenou přírodou severozápadu USA od mexických hranic po Kanadu, se promítlo do zvýšeného zájmu o povolení vstupu na pěší stezku o 70 %, a to jen během dvanácti měsíců po premiéře. Sociologové doložili, že ještě více přinutil diváky přemýšlet o prostředí, v němž žijeme, hned třemi Cenami Akademie filmového umění a věd, známými Oskary ověnčený příběh Avatar natočený úspěšným režisérem Jamesem Cameronem.
Naopak animovaný film Hledá se Nemo (2003) nastartoval zvýšenou poptávku po klaunu očkatém (Amphiprion ocellaris) a tím i tlak na volně žijící populace zmiňované nápadně zbarvené ryby. Má se za to, že psychiku mnohých lidí, konkrétně jejich pohled na žraloky, klíčovým způsobem ovlivnil první komerční úspěch Stevena Spielberga Čelisti z roku 1975. I v kinech České republiky hojně navštěvovaný snímek Pláž (2000), natáčený mj. v thajském národním parku, nebral v úvahu názory tamějších obyvatel na to, jak výběr uvedených exteriérů dopadne na tamější prostředí.
Mnozí odborníci upozorňovali na řadu v lepším případě nesrovnalostí, prezentovaných ve filmu Den poté, který se na plátna kin po celém světě dostal v roce 2004. Na druhou stranu po zhlédnutí filmu byli diváci ochotni věnovat na opatření zmírňující dopady změn podnebí až o polovinu více financí než před ním.
V ideálním případě doprovází zmínku o ochraně přírody další informace, kupř. jména organizací a kampaní zabývajících se danou problematikou v titulcích a reklamních materiálech. Vhodný příklad představuje iniciativa Mít doma strom, za níž stojí již zmiňovaný režisér Cameron. Na Den Země uvedl na trh DVD s filmem Avatar a každý, kdo si jej koupil, mohl na internetu adoptovat strom. Iniciativa svého cíle, zasadit v letech 2010–2011 po celém světě milion stromů, dosáhla. Po filmu Hledá se Nemo konzultovalo studio Disney-Pixar snímek Hledá se Dory s odborníky z amerického Sdružení zoo a akvárií (AZA). Součástí propagace filmu se tak stal plakát Vyber si do akvária správnou rybu a brožura o chovu mořských organismů v domácnosti.
Autoři se nedomnívají, že by filmová studia měla organizovat ochranářské kampaně. Vědci a ochránci přírody by se místo toho mohli snažit porozumět filmovému průmyslu, sami jej vyhledávat a využívat možnosti, které v tomto směru nabízí. Ve světě přesyceném informacemi a digitálními technologiemi může Hollywood bezpochyby významně napomoci těm, kteří pečují o přírodní a krajinné dědictví, oslovit co nejširší veřejnost.