Zprávy, aktuality, oznámení

Ve dnech 9.–13. září proběhla v Praze mezinárodní konference IENE 2024, jejímž hlavním organizátorem byla AOPK ČR. Jako spoluorganizátora si Agentura zvolila Českou zemědělskou univerzitu v Praze, která má k dispozici nejen vhodné reprezentativní prostory, ale především kvalifikovaný tým se zkušenostmi s pořádáním podobných konferencí. Záštitu nad konferencí přijal ministr životního prostředí Petr Hladík, konferenci podpořilo také Ředitelství silnic a dálnic ČR, Integrovaný projekt LIFE Jedna příroda, Magistrát hlavního města Prahy a řada dalších subjektů. Konference se zúčastnilo celkem 360 účastníků z téměř čtyřiceti zemí celého světa. Konference proběhla jako hybridní s možností on-line účasti, kterou využilo cca 50 účastníků.

Jubilejní 50. ročník EKOFILMu, nejstaršího environmentálního filmového festivalu na světě, se uskuteční v Brně od 1. do 6. října 2024. Festival, který sehrál významnou roli již v předrevoluční době, letos přivítá návštěvníky ve Velkém Špalíčku. Z více než 200 přihlášených snímků dramaturgie vybrala do užšího finále 25 filmů z 16 zemí světa, přičemž dominují evropské produkce.

Nejen pro ochranu vzácných druhů rostlin i živočichů, ale také pro pestrou a zdravou krajinu, která je odolnější vůči extrémům způsobovaným změnou klimatu, je klíčová ochrana přírody na rozsáhlejším území. Právě takovou představují čtyři národní parky a dvacet šest chráněných krajinných oblastí, které dnes v České republice fungují.

V České republice se vyskytuje šest druhů raků, pouze dva z nich jsou však původní. Jedná se o raka říčního a raka kamenáče. Rak kamenáč je vzácnější, jeho početnost výrazně klesá a bez aktivní péče o místa, kde dosud žije, hrozí úplné vymizení tohoto korýše z naší přírody. Právě proto nyní Ministerstvo životního prostředí schválilo záchranný program, který připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s externími odborníky.

Je to přesně deset let. Fotopasti v létě 2014 potvrdily, že se v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj narodila vlčata. Snímky tehdy obletěly celý český svět. Tuto událost lze považovat za milník trvalého návratu vlků do České republiky po více než sto letech, kdy byli na našem území vyhubeni a objevovali se pouze sporadicky při hranici se Slovenskem. Vlci, kteří se v tuzemském vnitrozemí usadili a úspěšně vyvedli mladé, přišli ze severu z oblasti sasko-polského pohraničí.

Oblast Středomoravských Karpat, jejíž je Ždánický les zásadní součástí, představuje jeden z nejvýznamnějších komplexů listnatého lesa v ČR. V této oblasti se nachází rozsáhlé porosty acidofilních i květnatých bučin, v oblasti Ždánického lesa pak také typicky karpatských nebo panonsko-karpatských dubohabřin. 

Česká republika ve dnech 25.–27. června 2024 hostila v prostorách Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze významnou událost v ochraně přírody – tzv. Kontinentální biogeografický seminář Natura 2000 pro členské státy náležející do kontinentálního, alpínského, panonského, stepního a černomořského biogeografického regionu. 

Ve dnech 17.–21. června 2024 proběhl v Boloni 7. evropský kongres ochranářské biologie (European Congress of Conservation Biology). Vědci a ochránci přírody z celé Evropy měli příležitost účastnit se této události v kampusu Boloňské univerzity, Alma Mater Studiorum, nejstarší vysoké školy v západním světě. Celkový počet přihlášených – více než 1 000 z 51 zemí světa – vypovídá o významu konference napříč státy a obory. 

Úbytek hmyzích opylovačů, a to jak zdomácnělých, tak volně žijících, byl zaznamenán v některých částech světa, i když v rozdílném rozsahu. Předpokládalo se, že včela medonosná (Apis mellifera) a další opylovači mohou naopak těžit z výhod, které jim městské prostředí poskytuje. Urbánní biotopy je mohou chránit před účinky pesticidů a před predátory, nabízet více rozrůzněnou flóru a s ní více potravních zdrojů v podobě živných rostlin a v důsledku vyšší teploty nejen díky působení tepelného ostrova a ochraně před větry prodlužovat období opylování. Nicméně současný výzkum se z pochopitelných důvodů soustřeďuje zejména na příčiny snižování početnosti opylovačů, hlavně včel, v běžné zemědělské krajině. Chov včel ve městech a činitele související s přežíváním včel v nich vědci studují mnohem méně.