Recenze

Vyskytují se povodně v posledních desetiletích v České republice častěji než v minulosti, nebo jsou jen více na očích? Pokud ano, mohou nějak souviset s probíhajícími a očekávanými změnami podnebí? Do jaké míry se na jejich rozsahu podílejí úpravy toků a nevhodná péče či spíše nepéče o krajinu? Dokážeme na základě hodnověrných údajů, které máme již dnes k dispozici, a s pomocí soudobé výpočetní techniky a dalších postupů výskyt povodní předvídat? Jaká opatření bychom měli učinit, aby si krajina lépe poradila s velkou vodou? Co vlastně brání účinnějšímu využívání krajiny jako spojence v boji proti následkům povodní?

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v údolním svahu řeky Bečvy v lázních Teplice nad Bečvou, nedaleko města Hranic. Jsou součástí stejnojmenného zvláště chráněného území v kategorii národní přírodní památka, vyhlášeného v roce 2003 na rozloze 7,74 ha.

Již po páté se ve dnech 7.–14. července 2013 uskuteční prázdninová akce GreenCamp, kterou organizují studenti katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci (KEŽP), partnerem je vždy správa NP či CHKO, kde je tábor pořádán. Letošní ročník bude probíhat v obci Lužnice ve spolupráci se Správou CHKO Třeboňsko. Hlavním smyslem akce je rozvoj znalostí středoškoláků, networking stejně zaměřené mládeže, předávání zkušeností mezi studenty a odborníky a v neposlední řadě i propagace studia ekologických a ochranářských disciplín.

Dynamický vliv současné civilizace na životní prostředí, nárůst znalostí ve všech přírodovědných oborech i složité sociokulturní souvislosti jsou důvodem, proč v ochraně přírody a krajiny se prosadí jen široce vzdělané a kulturně vyspělé osobnosti. Takovou osobností je nesporně paní doc. RNDr Jarmila Kubíková, CSc., která letos slaví úctyhodné životní jubileum, jehož číselné vyjádření taktně přenechávám na čtenáři; prozradím pouze datum narození – 12. února 1933.

Přijížděl prvním ranním autobusem, okolo šesté si vypil svoji ranní kávu v kanceláři jeskyně Balcarky a celý den pak z nepohodlného skládacího křesílka řídil záchranný archeologický výzkum, prováděný v rámci rekonstrukčních prací v chladném podzemí jeskyně. Byl podzim roku 2007, onomu drobnému, nenápadnému muži bylo v té době 87 let a jmenoval se Karel Valoch.

Nakladatelské portfolio Agentury ochrany přírody a krajiny ČR tvoří ponejvíce výzkumné práce či expertní sborníky, takže nad nejnovějším titulem může leckdo pozdvihnout obočí. Plnobarevný brožovaný svazek Nejkrásnější výlety do chráněných krajinných oblastí ČRby totiž v knihkupectví patřil právě tam, kam jej název posílá: do regálu s průvodci po hradech a zámcích, rádci pro cykloturisty a příručkami Lonely Planet.

V naší krajině, tolik pozměněné civilizací, zůstalo málo zachovaných objektů neporušené přírody. Zvláštní pozornost poutají po dlouhá léta zbytky přírodních lesů, ne vždy správně označované jako pralesy. Zejména Boubínský prales je pevně zakotven v kulturním povědomí národa. Přírodní lesy mají především mimořádnou přírodovědnou a společenskou hodnotu. Ta stoupá s hloubkou jejich vědeckého poznání. Ve 2. polovině 20. století studovali naše vybrané objekty J. Chmelař, J. Řehák a M. Vyskot. Nejvíce se tomuto studiu věnoval Eduard Průša, který své bohaté poznatky uspořádal do monografie (Die böhmischen und mährischen Urwälder, Academia 1985).

V závěru roku 2012 vydalo Ministerstvo životního prostředí obsáhlou publikaci autorů Stanislava Vacka, Petra Mouchy a dvaceti dalších spolupracovníků Je určena pracovníkům v ochraně přírody, školám i široké veřejnosti. Má 896 stran, 526 obrázků, 213 tabulek a dvě přílohy.