Rozhovor

RNDr. Jan Pretel, CSc. se v uplynulých dvaceti letech aktivně věnuje problematice klimatické změny a do roku 2012 vedl stejnojmenné oddělení v Českém hydrometeorologickém ústavu. V letech 1996–2009 zastupoval ČR v Mezivládním panelu OSN o klimatické změně (IPCC) a v letech 1997–2002 byl i členem jeho výboru. Řadu let na tomto tématu spolupracoval i s Ministerstvem životního prostředí. V současnosti je vědeckým tajemníkem Českého hydrometeorologického ústavu.

Profesor Stanislav Komárek je biolog (původní specializací entomolog), historik biologie, filozof a autor četných svébytných, čtivých esejů, tří románů s esejistickými prvky a několika básnických sbírek. Přednáší na Přírodovědecké i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jeho hlavními tématy jsou dějiny biologie, vztah přírody a kultury, humánní etologie, biologická estetika a teoretické dílo švýcarského biologa Adolfa Portmanna. Podnětné úvahy k naší každodennosti i k civilizačnímu vývoji publikuje na svém blogu a na stránkách českých periodik. Především v rámci svých rozborů vztahu přírody a kultury nenechává stranou ani otázku ochrany přírody.

Chceme, aby Krkonoše nebyly jen atraktivní turistickou destinací, ale především atraktivním místem pro život.

Ochránce přírody s příznačným jménem, zabývající se dlouhodobě ochranou volně žijících živočichů, vede Stanici pro záchranu živočichů v Bartošovicích a ČSOP v Novém Jičíně. Je spoluzakladatelem Národní sítě stanic pro zraněné a handicapované volně žijící živočichy a od jejího založení stojí v jejím čele. Ochraně přírody a krajiny se také dlouhodobě věnuje jako komunální politik.

MVDr. Přemysl Rabas je od letošního roku ředitelem Zoo Dvůr Králové. Šestnáct let působil ve funkci ředitele Podkrušnohorského zooparku v Chomutově, organizoval či se podílel na řadě záchranných a inventarizačních projektů doma i v zahraničí. Jako poslanec Poslanecké sněmovny ČR působil v letech 2006–2010 ve Výboru pro životní prostředí.

Příroda je nekonečný zdroj poukazů, netušených souvislostí a smyslu, který nelze nahradit ničím, co vytvoří člověk.

Další omezování rozpočtové kapitoly životního prostředí může v budoucnu výrazně omezit výkon státní správy.

V rámci kampaně ministerstva životního prostředí na podporu jeskyní v ČR probíhá v červnu akce „Dny jeskyní v Praze“, jejímž smyslem je seznámit širokou veřejnost s aktivitami resortu na podporu péče o nejvýznamnější tuzemské jeskynní systémy. V souvislosti s kampaní jsme Tomáši Chalupovi položili několik otázek týkajících se nejen problematiky ochrany jeskyní, ale ochrany přírody a krajiny vůbec.

Rastislav Rybanič působí v současné době jako generální ředitel Sekce ochrany přírody a tvorby krajiny slovenského ministerstva životního prostředí. Původním vzděláním je environmentalista, osm let působil jako ředitel Slovenské ornitologické společnosti BirdLife Slovensko, a následně dva roky v evropském ústředí mezinárodní organizace na ochranu ptáků a jejich prostředí BirdLife International v Bruselu, kde spolupracoval hlavně s Evropskou komisí na implementaci směrnic o ptácích a biotopech. Na pozici ředitele sekce ministerstva působí od roku 2010. Sepětí našich zemí nejen v ochraně přírody je zřejmé, proto jsme jej požádali o rozhovor. Chtěli jsme zjistit, kudy se ubírá ochrana přírody na Slovensku v posledních letech a zároveň jak slovenští kolegové vnímají vývoj u nás. Text odpovědí jsme nejen pro blízkost jazyků ponechali bez překladu.

Lesník a ekolog, prof. Ing. Josef Fanta, CSc., působil v 60. a počátkem 70. let na Správě Krkonošského národního parku. Po zákazu výkonu povolání v období normalizace emigroval v roce 1977 do Nizozemska, kde pracoval v Institutu pro výzkum lesa a krajiny a později jako profesor na Univerzitě v Amsterdamu (obor ekologie krajiny) a na Univerzitě ve Wageningenu (obor ekologie lesa). Za zásluhy o rozvoj ekologického výzkumu a modernizaci nizozemského lesnictví obdržel v roce 2006 vyznamenání nizozemské královny. V letech 2002 a 2007 mu byla udělena Cena ministra životního prostředí České republiky za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii. Je autorem několika vědeckých monografií a více než 150 vědeckých a odborných prací, publikuje v řadě vědeckých a odborných periodik.