Rozhovor

Další omezování rozpočtové kapitoly životního prostředí může v budoucnu výrazně omezit výkon státní správy.

V rámci kampaně ministerstva životního prostředí na podporu jeskyní v ČR probíhá v červnu akce „Dny jeskyní v Praze“, jejímž smyslem je seznámit širokou veřejnost s aktivitami resortu na podporu péče o nejvýznamnější tuzemské jeskynní systémy. V souvislosti s kampaní jsme Tomáši Chalupovi položili několik otázek týkajících se nejen problematiky ochrany jeskyní, ale ochrany přírody a krajiny vůbec.

Rastislav Rybanič působí v současné době jako generální ředitel Sekce ochrany přírody a tvorby krajiny slovenského ministerstva životního prostředí. Původním vzděláním je environmentalista, osm let působil jako ředitel Slovenské ornitologické společnosti BirdLife Slovensko, a následně dva roky v evropském ústředí mezinárodní organizace na ochranu ptáků a jejich prostředí BirdLife International v Bruselu, kde spolupracoval hlavně s Evropskou komisí na implementaci směrnic o ptácích a biotopech. Na pozici ředitele sekce ministerstva působí od roku 2010. Sepětí našich zemí nejen v ochraně přírody je zřejmé, proto jsme jej požádali o rozhovor. Chtěli jsme zjistit, kudy se ubírá ochrana přírody na Slovensku v posledních letech a zároveň jak slovenští kolegové vnímají vývoj u nás. Text odpovědí jsme nejen pro blízkost jazyků ponechali bez překladu.

Lesník a ekolog, prof. Ing. Josef Fanta, CSc., působil v 60. a počátkem 70. let na Správě Krkonošského národního parku. Po zákazu výkonu povolání v období normalizace emigroval v roce 1977 do Nizozemska, kde pracoval v Institutu pro výzkum lesa a krajiny a později jako profesor na Univerzitě v Amsterdamu (obor ekologie krajiny) a na Univerzitě ve Wageningenu (obor ekologie lesa). Za zásluhy o rozvoj ekologického výzkumu a modernizaci nizozemského lesnictví obdržel v roce 2006 vyznamenání nizozemské královny. V letech 2002 a 2007 mu byla udělena Cena ministra životního prostředí České republiky za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii. Je autorem několika vědeckých monografií a více než 150 vědeckých a odborných prací, publikuje v řadě vědeckých a odborných periodik.

Krkonošský rodák Ing. Jan Hřebačka byl do funkce ředitele Krkonošského národního parku, kde předtím 14 let pracoval jako zástupce provozního náměstka ředitele a vedoucího péče o les, jmenován v roce 2008. Je považován za předního lesnického odborníka, mj. se podílel na aktivitách nizozemské nadace FACE pro obnovu krkonošských lesů postižených imisemi, či na certifikaci lesního hospodaření v Krkonoších v kvalitě FSC.

Doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška se na brněnském oddělení ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i., zabývá výzkumem dynamiky přirozených lesů, managementem lesů ve zvláště chráněných územích a přírodě blízkým lesnickým hospodařením. Stejnou problematiku přednáší na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU v Brně.

Ladislav Miko, přední odborník na ochranu přírody a krajiny jak u nás doma, tak v rámci Evropy, má kromě řady jiných jednu výraznou vlastnost – je nesmírně výkonný a na všech postech, které kdy zastával, nepřehlédnutelný. Jinak tomu nebylo ani během sedmiměsíčního angažmá ve funci ministra životního prostředí ve Fischerově úřednické vládě (květen–listopad 2009), kdy dokázal během tohoto krátkého času upoutat mediální pozornost ke svému resortu a díky tomu sdělovat veřejnosti jasně a srozumitelně důležité informace. A část vnímavé veřejnosti se opravdu nestačila divit.