Rozhovor

Pane řediteli, nastoupil jste do funkce ve velmi složitém období, kdy po povodních v září 2024 je Vámi spravovaná síť vodních toků postižená z celé republiky zdaleka nejvíce. Co považujete v tuto chvíli za nejkritičtější bod odstraňování povodňových škod?
Naším hlavním úkolem je nyní obnova území po katastrofální zářijové povodni 2024 a pokračování v budování ochrany obyvatel před povodněmi, tedy zajistit dle možností bezpečnost v území a tím umožnit jeho budoucí rozvoj. 

Pavel Pešout

Pavel Pešout v roce 1993 absolvoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. V letech 1991–2004 pracoval na Správě CHKO Blaník. Dále působil na Ministerstvu životního prostředí jako poradce ministra (2003–07) a člen vědecké rady (2002–07). V letech 2003–07 byl členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj. V letech 2004–05 pracoval na Správě ochrany přírody jako odborný náměstek ředitele. Od roku 2006 vede Sekci ochrany přírody a krajiny na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR a je statutárním zástupcem ředitele. Dlouhodobě preferuje spolupráci s vlastníky a hospodáři při péči o přírodu a krajinu. Prosadil využívání dohod o hospodaření formou veřejnoprávních smluv a též navrhl a vede systém standardizace v ochraně přírody. Je spoluautorem programu „Dům přírody“.

Od roku 2017 je členem poradního sboru ministra spravedlnosti pro vodní hospodářství, ochranu přírody a životní prostředí. Od roku 2020 je členem České komise pro UNESCO.

Dlouhodobě se věnuje ochraně přírody i jako dobrovolník. V roce 1990 založil a třicet let byl předsedou ČSOP Vlašim, v letech 1994–2006 působil v celostátním vedení ČSOP (v letech 2003–06 byl předsedou Svazu). V ČSOP stál u zrodu celostátních programů „Místo pro přírodu“, „Národní síť záchranných stanic“ a „Ochrana biodiverzity“ a u obnovení vydávání časopisu Krása našeho domova.

Ing. Tomáš Rothröckl

Tomáš Rothröckl vystudoval Vysokou školu zemědělskou (nyní ČZU) v Praze, studium ukončil v roce 1980. Poté na Univerzitě Karlově absolvoval postgraduální studia zaměřená na ochranu přírody a krajiny a právo životního prostředí. Podílel se na založení a práci Správy CHKO Podyjí, později i Správy NP Podyjí. Jejím ředitelem byl 33 let až do konce roku 2024. V letech 2006–2009 vykonával funkci prezidenta národní sekce Evropské federace chráněných území EUROPARC. Je jedním z iniciátorů bilaterálního národního parku Podyjí–Thayatal a také držitelem rakouského státního vyznamenání – stříbrného kříže Dolního Rakouska. V první polovině roku 2010 vykonával funkci náměstka ministra životního prostředí – ředitele sekce ochrany přírody a krajiny. Je spoluzakladatelem Fóra ochrany přírody a Asociace národních parků ČR a je činný v dalších nevládních institucích a spolcích.

Mgr. Mark Rieder

Mark Rieder vystudoval obor Ochrana životního prostředí a krajinná ekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, studium ukončil v roce 1993. Poté pracoval jako vedoucí oddělení jakosti vod na Českém hydrometeorologickém ústavu (1993–2005), následně na Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka nejprve v pozici náměstka ředitele pro odbornou činnost (2005–2007) a následně jako ředitel této instituce (2007–2017). Poté se vrátil na Český hydrometeorologický ústav na pozici ředitele, kde působí od roku 2017 dosud.

Mgr. Vratislav Ouhrabka se narodil v roce 1963 v Jilemnici. V letech 1978–1982 vystudoval obor geologický průzkum a důlní měřictví na Střední průmyslové škole v Příbrami. V roce 1992 úspěšně zakončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde při zaměstnání absolvoval obor inženýrská geologie a hydrogeologie. Po absolvování základní vojenské služby v roce 1984 nastoupil na místo vedoucího oddělení ochrany přírody Okresní správy krasových jeskyní a ochrany přírody v Bozkově. Od roku 1991 působil na detašovaném pracovišti při správě Bozkovských dolomitových jeskyní ve funkci odborného pracovníka ochrany přírody a krajiny se zaměřením na ochranu a dokumentaci jeskyní a krasu (postupně jako zaměstnanec Českého ústavu ochrany přírody 1991–1995, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR 1995–2006 a od roku 2006 dosud ve Správě jeskyní České republiky).

Stanislav Volf
Stanislav Volf se narodil v roce 1953. Původní profesí je strojař, nyní dle svých vlastních slov aktivní důchodce. Obhospodařuje 35 včelstev umístěných mimo intravilán obce na lesním stanovišti. Je propagátorem nových výsledků výzkumu v oblasti včelařství a jejich uvádění do praxe mezi širokou včelařskou veřejnost. Jedná se o velice těžký úkol, neboť obor včelařství je značně konzervativní, navíc umocněn neochotou zatvrzelých včelařů cokoli na svém konání měnit.

doc. RNDr. Ladislav Miko, PhD.
Ladislav Miko je půdní biolog a ekolog, environmentalista, pedagog a euroúředník. Je absolventem obecné biologie a následně systematické biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity v Praze. Přednáší ekologické a environmentální vědy na Univerzitě v Antverpách (profesor) a na Karlově Univerzitě v Praze (docent). Mnoho let pracoval ve statní správě – na České inspekci životního prostředí (1993–2001), jako náměstek ministra životního prostředí (2002–2005) a poté byl ministrem životního prostředí v úřednické vládě ČR J. Fišera (2009). Od roku 2005 pracuje ve vysokých funkcích Evropské komise (2005–2011 ředitel pro biodiverzitu DG Environment, 2011–2017 zástupce generálního ředitele a pověřený generální ředitel DG SANTE, v letech 2018–2021 vedoucí Zastoupení Evropské komise na Slovensku). Od roku 2022 pracuje jako poradce ministra životního prostředí a zmocněnec vlády pro mezinárodní vyjednávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb. Od března 2023 je poradcem prezidenta republiky Petra Pavla pro environmentální problematiku a udržitelnost.

Ing. JINDŘICH HORÁČEK, Ph.D.

Ředitel Regionálního pracoviště Správa CHKO Slavkovský les, AOPK ČR

Jindřich Horáček se narodil v roce 1963 v Mariánských Lázních. Absolvoval v letech 1989–1995 Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity, obor využívání a ochrana zemědělské krajiny. Následně absolvoval doktorandské studium v oboru Aplikovaná a krajinná ekologie, které úspěšně zakončil v roce 2002. Od roku 1982 pracoval na Povodí Ohře, s. p., jako odborný pracovník na úseku správy a údržby toků. V roce 1984 nastoupil na Správu CHKO Slavkovský les jako odborný pracovník v oblasti vodního hospodářství, přírodních léčivých zdrojů, zemědělství a krajinotvorných programů. V letech 2005–2011 vedl správu nově zřízené CHKO Český les, od roku 2011 na AOPK ČR vede Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les.

JUDr. Ing. Petr Bejček absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Fakultu životního prostředí na České zemědělské univerzitě v Praze, obor regionální environmentální správa. V roce 2011 začal pracovat v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR jako právník samostatného oddělení právní podpory státní správy. Roku 2013 se stal vedoucím samostatného oddělení právního a veřejných zakázek a od roku 2015 byl ředitelem samostatného odboru právně-personálního. V roce 2018 se stal státním tajemníkem na Ministerstvu financí. Věnuje se přednáškové a publikační činnosti v oblasti práva životního prostředí. Ředitelem České inspekce životního prostředí je od 1. března 2023.

Silvie Havlátková na Správě chráněné krajinné oblasti Šumava, respektive na Správě Národního parku Šumava, pod jejíž správu CHKO patří, pracuje už 22 let. Od roku 2015 je náměstkyní ředitele Národního parku Šumava a v její gesci je právě správa CHKO Šumava. V současné době pod jejím vedením pracuje 15 lidí, kteří mají na starosti kromě výkonu státní správy v oblasti stavební činnosti, lesnictví, zemědělství atd. i péči o maloplošná zvláště chráněná území, kterých je 79 a památné stromy (přes 800), realizaci managementových opatření pro zachování či zlepšení stavu cenných biotopů, ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ale také ochranu krajinného rázu a dochovaných kulturních hodnot krajiny, což je také jedním z předmětů ochrany CHKO Šumava podle zřizovacího předpisu.