Podrobné vyhledávání v článcích

Padesát let je dostatečně dlouhá doba, během které lze vnímat proměnu i tak stálého prostředí, jakým je les. Pokud začneme chápat lesní prostředí v kontextu širší historie daného území, zjistíme, že v průběhu staletí postupně docházelo k mnoha radikálním proměnám krajiny. Platí to i pro beskydské lesy, jejichž současná podoba má kořeny ve své historii, utvářené lidskou činností v původně přírodním prostředí. 

CHKO Beskydy slaví!

Viděl jsem kvanta přenádherných lokalit v národních parcích Čech a Moravy. Nemálo CHKO Moravy a Čech. Se ví...! – Nedalo mi to, odkojen vodou z beskydských potoků a říček, nedalo mi to, abych nesrovnával. Odpusťte proto nepolepšitelnému patriotovi, ale Beskydy… 

Půl století. To je doba, za kterou se může krajina obývaná člověkem proměnit velmi výrazně. Před padesáti lety, přesněji 5. března 1973, byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Beskydy. Tou dobou se „nadšeně“ budoval socialismus a mnohé dnes již nepředstavitelné záměry byly směřovány právě do Beskyd. Ať už to byla podpora chatové výstavby pro dělníky z Ostravska, nebo přeměna horských pastvin a luk na ornou půdu, jakožto náhrada za pole zničená při těžbě uhlí. Rozvíjela se nová infrastruktura v údolích, lidé opouštěli dřevěnice s políčky na horských svazích a stěhovali se do center obcí. Na kopcích postupoval les a v údolích výstavba. Luk a pastvin, stejně jako ovcí, orchidejí a hmyzu, ubývalo. Pokud se podíváme do padesátileté historie CHKO, zjistíme, že s některými požadavky na využití krajiny se potýkáme dodnes a o jiných víme už jen od pamětníků. 

Dne 14. listopadu 2022 vyhasl předčasně život velkého člověka. Ten den jsme někteří z jeho kamarádů vyrazili ven zavzpomínat na Jirku o samotě a nechat projít bolest nohama do země. I ptáci jako kdyby o odchodu svého velkého zastánce věděli. Všude bylo hrobové ticho.

František Pelc se narodil 4. října 1962 v Turnově a tomuto městu zůstal věrný dodnes, žije zde s manželkou Ivetou a spolu zde vychovali své dva syny Marka a Adama. Již na druhém stupni základní školy propadl své celoživotní zálibě – poznávání přírody, která je už 35 let jeho profesí a posláním.

V článku otištěném na stránkách tohoto časopisu (OP, č. 1/2022) jsem se pokusil upozornit na slibné (a náročné) výzvy Strategie pro ochranu biologické rozmanitosti EU do roku 2030 a současně na prakticky chybějící diskusi v rámci ochrany přírody v ČR, jak tyto výzvy naplnit. Těžištěm článku byla úvaha o možnostmi naplnění přísné ochrany přírody na 10 % území České republiky. Článek přinesl argumentaci, proč by měla být i tato náročná vize mezi ochranáři diskutována, řešena a – vhodným způsobem a schůdnými cestami – naplňována

Rok 2022 byl v Českém krasu ve znamení 50. výročí vyhlášení chráněné krajinné oblasti Český kras. Zřizovací výnos má datum 12. dubna 1972. Vyvrcholením akcí připomínajících toto výročí byla odborná konference „Český kras včera, dnes a zítra“, která se konala ve dnech 3.–4. listopadu 2022 ve Svatém Janu pod Skalou v areálu zdejšího kláštera, kde dnes sídlí Svatojánská kolej – vyšší odborná škola. Příznačné je, že ve stejných kulisách unikátního místa se specifickým geniem loci probíhala také konference k 40. výročí před deseti lety. Další zajímavostí je, že ve zdejší škole působil několik let Jan Svatopluk Procházka, význačný prvorepublikový přírodovědec a učitel, který již v té době navrhoval ochranu přírody a krajiny svatojánského údolí.

Ve dnech 23.–24. září 2022 uspořádala Česká geologická služba ve spolupráci s Českou speleologickou společností, Správou jeskyní ČR a AOPK – CHKO Moravský kras 1. ročník vědecké konference k problematice udržitelného rozvoje v krasových oblastech „Kras, jeskyně a lidé”.

Ve dnech 6.–8. září 2022 se konal na Slovensku v Liptovském Mikuláši již 14. ročník vědecké konference s mezinárodní účastí „Výskum, využívanie a ochrana jaskýň“. Akce zaměřená výhradně na speleologickou problematiku se tradičně koná v dvouletých intervalech.