Podrobné vyhledávání v článcích

Jeskyně Na Špičáku, dříve nazývaná Supíkovická krápníková jeskyně, se nachází v jižním svahu nápadného osamělého vrchu Špičák (518 m n. m.), jižně od obce Supíkovice v okrese Jeseník. Je jedním z nejznámějších podzemních krasových jevů Jesenického krasu a spolu s jeskyněmi Na Pomezí je zpřístupněna pro turisty.

Vsoučasné době byl spuštěn nový národní dotační program Obnova přirozených funkcí krajiny (POPFK). Tento program je nástupcem Programu revitalizace říčních systémů a jeho spuštění je posledním krokem k naplnění optimalizace národních dotačních programů v ochraně přírody, která byla představena v článku Budoucnost dotačních programů (Ochrana přírody 2/2009, str. 7-10). POPFK doplňuje především evropský Operační program Životní prostředí 2007–2013 a národní Program péče o krajinu.

Na renaturaci technicky upravených koryt se podílí hlavně zanášení a zarůstání, rozpad technického opevnění a vymílání břehů. Zejména v úsecích ve volné krajině mohou tyto změny do značné míry zlepšovat ekologické a často i vodohospodářské vlastnosti toků. Toto konstatování nelze absolutizovat, každý případ je třeba hodnotit s ohledem na místní podmínky. Celkově však jsou renaturace v rámci povodí významným pozitivním jevem. Pracují zadarmo a jejich přínosy ke zlepšování stavu vodních toků jsou podstatně rozsáhlejší než přínosy záměrně prováděných revitalizačních staveb.

Střední les. Kouzelné spojení dvou zcela neutrálních slov, vyslovované zaklínadlo při péči o lesní ekosystémy v chráněných územích. Často skloňované zejména při péči o doubravy, kde je třeba nahradit přirozenou disturbanční dynamiku trvalou intervencí umožňující nejen přežití druhů vázaných na prosvětlená stanoviště, ale i udržení samotného dubu v zastoupení, jehož historicky i prehistoricky dosahoval. V souladu s cíli ochrany přírody se dále modifikuje způsob a intenzita této intervence.

Čáp černý (Ciconia nigra) patří mezi velmi zajímavé ptačí druhy naší přírody. V první polovině 20. století hnízdilo na území dnešní České republiky jen několik párů v lužních lesích jižní Moravy, po 2. světové válce začal rozšiřovat svůj hnízdní areál ze severovýchodní Evropy. Nejdříve pravidelně hnízdil na severní Moravě, první hnízdění v Čechách bylo doloženo v roce 1952 u Trutnova a během 60. a 70. let obsadil vhodné lokality na celém území dnešní ČR (Šťastný et al. 2006). V dalších desetiletích naše populace rostla a po roce 2000 byla odhadována na 300–400 hnízdních párů (Šťastný l. c.). Druh se dále šířil na západ a dosáhl až Belgie, Lucemburska a střední Francie.

CITES neboli Úmluva o mezinárodním obchodě ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin byla podepsána 3. března 1973 ve Washingtonu, v platnost vstoupila 1. července 1975. Jejím podpisem byla završena dlouholetá snaha mezinárodního společenství o regulaci sílícího tlaku mezinárodního obchodu na přírodní populace některých druhů rostlin a živočichů. Dosud k ní přistoupilo 175 zemí světa, a jedná se tak o jednu z největších globálních úmluv vůbec.

V letech 2007 a 2008 byl uskutečněn projekt podporovaný Grantovou agenturou Univerzity Karlovy, jehož cílem bylo přispět k řešení vztahu návš­těvnosti a přírodního prostředí v národní přírodní rezervaci (NPR) Čertoryje v Bílých Karpatech.

Naučné středisko ekologické výchovy (NSEV) Kladno založilo v roce 2001 jako obecně prospěšnou společnost Statutární město Kladno. Středisko sídlí v areálu záchranné stanice pro zraněné živočichy AVES nedaleko Kladna u osady Čabárna.