Podrobné vyhledávání v článcích

Vápnomilné travinné porosty na suchých píscích a subpanonské stepní travinné porosty, legislativou Evropské unie hodnocené jako prioritní typy přírodních stanovišť, mají jednu z hlavních oblastí rozšíření ve spolkové zemi Braniborsko. V důsledku změn ve využívání území trvajících od poloviny 20. století byly tamější suché pastviny často ponechány ladem a znovu zalesněny, k čemuž se přidal negativní vliv invazních nepůvodních neofytů. Jako neofyty označujeme nepůvodní druhy, zavlečené nebo vysazené v Evropě po roce 1492. Nadace Braniborský fond ochrany přírody (Stiftung NaturSchutzFonds Brandenburg) od roku 2013 aktivně prosazuje opatření, která mají za úkol zlepšit stav stanovišť se suchými travinami.

Ochrana přírody není a ani nemůže být vědeckou disciplínou, i když někdy za ni bývá považována. Tou je již tradičně ochranářská biologie. Protože péče o přírodní a krajinné dědictví využívá stále častěji také vhodné poznatky ekonomických a společenských věd, zejména američtí autoři hovoří v této souvislosti rovnou o ochranářské vědě (conservation science). V podstatě totéž platí i pro tematicky poněkud širší snahu o zachování biologické rozmanitosti. Jak ochrana přírody, tak péče o biodiverzitu by měly být bez ohledu na jejich zřetelný etický a citový náboj založeny na ověřených důkazech poskytovaných právě vědou. Současně mohou vědu, výzkum, technický rozvoj a inovace rozumným způsobem nasměrovat, ať už aktuálně, nebo koncepčně. Právě o to se s velkým nasazením již více než desetiletí snaží Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES).