Podrobné vyhledávání v článcích

The people of each generation perceive the state of ecosystems they encountered in their childhood as normal and natural… We are unaware that the baseline by which we judge is in fact a state of extreme depletion.

George Monbiont: The Unseen World (2017)

Jako „Háldi transboundary area“ je označováno přeshraniční chráněné území na norsko-finské hranici, daleko za polárním kruhem, které je od roku 2020 oficiálně ustanoveno na základě dohody mezi finskou státní organizací Metsähallitus a norskou radou Národního parku Reisa. Od roku 2021 je toto území držitelem certifikátu v rámci programu Federace EUROPARC „Transboundary Parks“. V roce 2024 se zde konalo každoroční setkání certifikovaných evropských přeshraničních chráněných území „TransParcNet“, mj. za hojné účasti zástupců z České republiky.

Vápnomilné travinné porosty na suchých píscích a subpanonské stepní travinné porosty, legislativou Evropské unie hodnocené jako prioritní typy přírodních stanovišť, mají jednu z hlavních oblastí rozšíření ve spolkové zemi Braniborsko. V důsledku změn ve využívání území trvajících od poloviny 20. století byly tamější suché pastviny často ponechány ladem a znovu zalesněny, k čemuž se přidal negativní vliv invazních nepůvodních neofytů. Jako neofyty označujeme nepůvodní druhy, zavlečené nebo vysazené v Evropě po roce 1492. Nadace Braniborský fond ochrany přírody (Stiftung NaturSchutzFonds Brandenburg) od roku 2013 aktivně prosazuje opatření, která mají za úkol zlepšit stav stanovišť se suchými travinami.

Ochrana přírody není a ani nemůže být vědeckou disciplínou, i když někdy za ni bývá považována. Tou je již tradičně ochranářská biologie. Protože péče o přírodní a krajinné dědictví využívá stále častěji také vhodné poznatky ekonomických a společenských věd, zejména američtí autoři hovoří v této souvislosti rovnou o ochranářské vědě (conservation science). V podstatě totéž platí i pro tematicky poněkud širší snahu o zachování biologické rozmanitosti. Jak ochrana přírody, tak péče o biodiverzitu by měly být bez ohledu na jejich zřetelný etický a citový náboj založeny na ověřených důkazech poskytovaných právě vědou. Současně mohou vědu, výzkum, technický rozvoj a inovace rozumným způsobem nasměrovat, ať už aktuálně, nebo koncepčně. Právě o to se s velkým nasazením již více než desetiletí snaží Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES).