Podrobné vyhledávání v článcích

Před osmdesáti lety spatřilo světlo světa první vydání časopisu Ochrana přírody. S šestnáctiletou přestávkou mezi roky 1976–1992, kdy byl součástí společného časopisu s památkovou péčí, vychází samostatně, bez zásadních změn zaměření, skladby příspěvků a cílové skupiny dosud. Za úctyhodně dlouhou dobou své existence tento profesní časopis přinesl více než pět tisíc odborných příspěvků a bezpočet oborových aktualit, sdělení, recenzí, právních novinek, medailonků a dalších informací z ochrany přírody a krajiny v České republice i zahraničí.

Během sta let své existence se Československá ornithologická společnost (ČsOS) proměnila z malého odborného spolku čítajícího necelou stovku zájemců o ptáky ve dvě respektované moderní nástupnické organizace – Českou společnost ornitologickou a Slovenskú ornitologickú spoločnosť, které dnes sdružují dohromady téměř deset tisíc členů. Její historie je příběhem proměn československé ornitologie, ochrany přírody i vztahu lidí ke ptákům a krajině.

Sýček obecný patří mezi nejohroženější druhy ptáků České republiky, přičemž jeho početnost nepřesahuje 120 hnízdních párů. Z toho důvodu u nás od roku 2020 probíhá – jako u prvního ptačího druhu – záchranný program, jehož cílem je zastavit dlouhodobý pokles početnosti a zabránit jeho úplnému vymizení z naší krajiny, které reálně hrozí. Realizaci „Záchranného programu pro sýčka obecného v ČR“ koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Širokou i odbornou veřejnost oprávněně zaujaly opakující se zprávy o vysoké početnosti hraboše polního (Microtus arvalis) zaznamenané v některých částech České republiky a běžně označované jako přemnožení. Místy hodně vzrušená debata o tom, zda a pokud ano, kdy, kde, jak a proč uvedeného ekonomicky a epidemiologicky závažného hlodavce hubit rodenticidem, proto pokračuje i nadále. Zmiňovaná diskuse současně znovu upozornila na možnosti využití myofágních dravců a sov nejen při ochraně polních kultur, ale i lesních porostů.

Západočeské minerální prameny patří k nejpozoruhodnějším přírodním fenoménům České republiky. Představují unikátní místa, kde se setkávají hlubinné geologické procesy s povrchovými ekosystémy. Kromě přírodních podmínek formovaly prostředí pramenů také antropické vlivy. Interakce člověka s prameny se v čase proměňovala a vedle příznivých vlivů zahrnovala i intenzivní zásahy vedoucí k degradaci a nevratnému poškození.

Louky a travní porosty ve střední Evropě i v ČR postupně přicházejí o druhovou rozmanitost a tím ztrácejí i funkční diverzitu neboli rozmanitost ekologických vlastností druhů (například Wesche a kol. 2012, Klinkovská a kol. 2023). Pro fungování travních společenstev je přitom důležitá nejen diverzita rostlin, ale i na ni navázaný celý systém vztahů ostatních organismů od mikroorganismů a hmyzu až po ptáky a savce.

Projekt Nový prales po dvaceti letech od svého zahájení ukazuje, že přeměna smrkových monokultur na pestrý, přírodě blízký les nemusí být z odborného hlediska nijak složitá. Základní postupy jsou dlouhodobě známé a výsledky na obnovovaných plochách dnes již nelze přehlédnout. Přesto podobných projektů v naší krajině mnoho nenajdete. Jaké faktory stály za úspěchem Nového pralesa a jaké překážky bylo nutné překonat? Právě těmto otázkám se článek věnuje.

Chráněná krajinná oblast Moravský kras je druhou nejstarší u nás a letos slaví 70 let od svého vyhlášení. Funkční institucí je nicméně kratší dobu, protože první zaměstnanci přišli až v roce 1977. Od té doby, a to zejména v posledních desetiletích, však prošla výrazným vývojem, který se týká jak využívání zdejší přírody, tak jejího poznání, ale i v neposlední řadě území samotného.

Milí čtenáři,    

jeskynní prostory jsou nejstarší dochované kulturní sály světa. Příroda vytvořila podzemní chrámy, kostely, kaple, kapličky, kulturní dómy, domy i domečky. Jeskyně jsou ideálním prostorem pro odvykací kůru choroby, která se nazývá nadutismus. Při správně načasovaných pohledech v rámci sestupu do jeskynních prostor poznáte, že váš pobyt na této planetě má pouze epizodní charakter.