Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 3/2023 — 23. 6. 2023 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Jak je řešeno znečištění vodních zdrojů v Českém krasu?

autorka: Jana Slezáková

Základní je diagnostika zdrojů znečištění a vlivu na vodní zdroje a biodiverzitu
Potřeba řešit viditelné zhoršování kvality vodních toků a jejich vliv na degradaci biotopů iniciovala zadání „Studie proveditelnosti opatření vedoucích ke zlepšení kvality vody na vybraných tocích v CHKO Křivoklátsko, CHKO Český kras a CHKO Brdy“. 

Studie je zpracovávána od září roku 2021 Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v. v. i., a na konci letošního roku budou k dispozici výsledky. Cílem studie je identifikovat zdroje znečištění, popsat vliv na biodiverzitu, a zejména na předměty ochrany všech ovlivněných kategorií zvláště chráněných území, stanovit limity pro vybrané lokality, navrhnout vhodná řešení a projednat je s dotčenými subjekty. Z průběžných výsledků už je zjevné, že řešíme hlavní zdroje z bodového znečištění, tedy z odpadních vod obcí, které se dostávají do recipientu i nečištěné mimo čistírny odpadních vod.

Mezi vybranými toky vyšla u většiny sledovaných ukazatelů zařazení do třídy IV. (silně znečištěná voda) a V. (velmi silně znečištěná voda) dle platné normy ČSN 75 7221, a to i přesto, že jsou chráněny multiplicitně v kategoriích maloplošně chráněných území, evropsky významných lokalit a chráněnou krajinnou oblastí. Jsou zde vymapované krasové jevy, pěnovce či byly v minulosti biotopem zvláště chráněných druhů. Převážně se jedná o předměty ochrany ZCHÚ, jež jsou silně ohroženy či na pokraji totální destrukce v případě pěnovců (chráněných dle Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Jen okrajově je zaznamenána a doložena přímá souvislost se znečištěním podzemní vody odpadními vodami z konkrétní obce. Příkladem je dlouhodobě sledovaný pramen vyvěrající na povrch a užívaný jako zdroj pitné vody, přestože je v něm častý výskyt koliformních bakterií a vysoké hodnoty dusičnanů. Je to pravděpodobně jen viditelná špička ledovce mnohem rozsáhlejšího problému. Stejně tak nejsou nijak řešena dlouhá suchá období, kdy se směšovací poměr otočí a v korytech protékají i 80% koncentráty přečištěných odpadních vod (s legálně neodstraněným fosforem), ani krátké epizody vyšších úhrnů srážek, které vyplavují jímky a dešťové kanalizace, příp. jsou využívány k nezákonné likvidaci odpadních vod.

Obecně jsou zaznamenány vysoké hodnoty emisí fosforu a dusíku přímo na čistírnách odpadních vod nebo pod nimi. Zejména vysoké hodnoty emisí fosforu ve formě rozpustných fosforečnanů (P-PO4), které přímo souvisí s pokročilou eutrofizací a degradací recipientu. Přesto ve většině zdokumentovaných případů nedochází k porušování vodoprávních rozhodnutí.

Další úroveň tvoří zastaralý legislativní rámec. Nařízení vlády (NV č. 401/2015 Sb.) nestanovuje sledování a odstraňování fosforu u malých obcí do 2000 EO. Tedy těch, kterých je s dopadem na oblast Českého krasu většina. Vodoprávní úřady nestanovují přísnější limity, než jsou uvedeny v příloze č. 7. („BAT“) a odkazují se na ust. § 38 odst. 12 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění, podle kterého nesmí být vodoprávním úřadem stanovené emisní limity přísnější než hodnoty BAT. Možnost nastavit je ve správním řízení jako podmínky pro činnost podle ust. § 66 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je nestandardní nadstavbové východisko. Očekávaná revize směrnice Evropské rady z roku 1991 o čištění městských odpadních vod (Urban Waste Water Treatment Directive – UWWTD, 2022/0345) by měla i ve své implementaci do národní legislativy reflektovat současné možnosti, požadavky na čištění odpadních vod i malých obcí a zohlednění zájmů ochrany přírody.

V poslední rovině jsou ekonomické možnosti investorů a provozovatelů. Oslovené obce připravují intenzifikace ČOV a snaží se o osvětu a připojení obyvatel ke kanalizační síti. Potřebná řešení ale brzdí zásadním způsobem finance. Nastavení přísnějších parametrů, pro krasovou oblast klíčových, znamená nárůst investičních i provozních nákladů. Příkladem je obec Tetín s připravovanou intenzifikací ČOV pro 1000 EO s terciárním stupněm čištění a případně doplněním o zemní kořenový filtr. Tímto způsobem zajistíme ochranu pěnovců, jeskyní v Tetínské rokli a obnovu vytráveného málo vodného 460 m dlouhého přítoku Berounky za cenu šplhající k 30 milió-nům. Možná, že skutečná hodnota tohoto kousku přírody je mnohem vyšší, ale ani jediná možná (připravovaná) dotace z OPŽP ve výši 30 % způsobilých nákladů nezajistí, že obec bude schopna intenzifikaci na potřebné parametry realizovat. Projektovou dokumentaci ze šuplíku dostane skutečná finanční podpora obce.