Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2021 — 26. 2. 2021 — Názory a polemika — Tištěná verze článku v pdf
Národní parky (opět) v ohrožení
Poslanec Martin Kolovratník podal do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PsP) větší množství pozměňovacích návrhů k tzv. změnovému zákonu, který je projednáván společně s návrhem nového stavebního zákona. Změnový zákon mění v návaznosti na nový stavební zákon desítky platných právních předpisů, z nichž několik přímo souvisí s ochranou životního prostředí.
Pan poslanec mj. navrhuje, aby k povolení staveb v národních parcích (NP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO) nebylo třeba souhlasu správy národního parku (v NP) nebo Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (v CHKO). Napříště by tak bylo možné, aby v území vymezeném v platných územních plánech jako zastavitelná plocha bylo povoleno postavit prakticky cokoli, aniž by na to správy NP nebo AOPK měly vliv. Jednalo by se přitom o povolování nejen rodinných a bytových domů, ale také hotelů a penzionů, a dokonce i nových přehrad. Stačilo by pouhopouhé vymezení územním plánem, který schvaluje obecní zastupitelstvo.
V platných územních plánech v NP i v CHKO je mnoho lokalit, které jsou v rámci tzv. rozptýlené zástavby vymezeny jako zastavitelné plochy. Např. proto, že na pozemku stojí stará roubenka nebo tam na samotě nějaká usedlost stála v minulosti. Typické jsou takové lokality nejen v NP Šumava (známá je v tomto smyslu například lokalita Zhůří), ale i v CHKO Beskydy, Bílé Karpaty či Jeseníky. Neznamená to, že by na těchto lokalitách nemohla vyrůst nová stavba. Pouze to znamená, že tam nemůže vyrůst jakákoli stavba. Pokud by však prošel pozměňovací návrh poslance Kolovratníka, pak by od roku 2023 bez souhlasu správy NP nebo AOPK ČR na těchto lokalitách mohly vyrůst třeba pětipatrové apartmánové domy nebo jiné stavby, které do volné krajiny nepatří.
Povolování staveb bez souhlasu správ NP a AOPK ČR není jediný útok na oslabení ochrany životního prostředí ze strany tohoto pana poslance. Navrhuje také, aby v případě záboru zemědělské půdy na ploše menší než 1 ha vůbec nemusel proběhnout proces tzv. odnětí ze zemědělského půdního fondu. Proces odnětí přitom určuje, za jakých podmínek lze zemědělskou půdu z pozemku odstranit, jak lze nakládat s cennou vrstvou ornice a jak má být případně v budoucnu provedena rekultivace takového pozemku. Současně také platí, že pokud nedojde k odnětí, nebude muset investor platit odvod do státního ani obecního rozpočtu. Nic z toho zřejmě pan poslanec nepovažuje za důležité. Jeho vzkaz je jasný – u jakýchkoli stavebních záměrů vyžadujících odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu do 1 ha se s ochranou půdy prostě nepočítá.
Uvedené dva pozměňovací návrhy nejsou jediné, které poslanec Kolovratník podal a které bezprostředně souvisí s ochranou životního prostředí. V naprosté většině případů se přitom jedná o návrhy, které v rámci mezirezortního připomínkového řízení přinesli a prosazovali zástupci Hospodářské komory ČR a které MŽP odmítlo. Ostatně i vládou schválený věcný záměr stavebního zákona jednoznačně deklaroval, že nedojde k oslabení ochrany veřejných zájmů. Ve výsledku se na tom shodla i vláda ČR, jež plně respektovala návrhy dohodnuté ministrem ŽP a ministryní pro místní rozvoj, která návrh stavebního zákona v PsP oficiálně předkládá.
Nedivím se, že se Hospodářská komora ČR snaží na poslední chvíli uplatnit své neúspěšné návrhy přímo v PsP, je to ostatně její právo a ona tím prosazuje pouze zájmy svých členů (mezi něž patří i developerské společnosti) na maximalizaci jejich zisků. Divím se však, že jim v tom pomáhá poslanec, který tím jde nejen proti svým vlastním ministrům, ale proti vládnímu návrhu zákona jako celku.
Vladimír F. Mana
(Vyšlo na Ekolist.cz)