Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 6/2008 — 16. 12. 2008 — Mezinárodní ochrana přírody

České předsednictví evropské přírodě

autoři: Jana Vavřinová, Jiří Zicha

Počínaje 1. lednem 2009 bude Česká republika poprvé předsedat Radě Evropské unie. Během prvních šesti měsíců roku 2009 tak bude naše země středem pozornosti celé Evropy i nemalé části okolního světa.

Hlavním mottem samotného českého předsednictví je „Evropa bez bariér“. Máme tím na mysli bariéry mobility pracovníků, obchodní a administrativní. Hlavními prioritami českého předsednictví jsou Evropa konkurenceschopná a otevřená; udržitelná a bezpečná energetika; rozpočet pro budoucnost Evropy; Evropa jako globální partner a Evropa bezpečná a svobodná. Pro oblast životního prostředí byla jako hlavní priorita stanovena ochrana klimatu, a to jak na úrovni mezinárodní (vyjednávání o závazcích po roce 2012), tak i evropské (tzv. klimaticko-energetický balíček).

V Radě EU fungují dvě formace pracovních skupin, jejichž agenda se týká bezprostředně ochrany přírody a krajiny. Jedna řeší agendu mezinárodní, druhá vnitrounijní. První z nich je pracovní skupina pro mezinárodní environmentální otázky (Working Party for International Environmental Issues – WPIEI) a zabývá se mezinárodními otázkami – koordinací všech členských států EU a Evropské komise při naplňování mezinárodních úmluv. Namátkou: WPIEI – Climate má na starosti koordinaci při naplňování Úmluvy OSN o změně klimatu, WPIEI – Desertification Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe.

Významnou úlohu plní WPIEI – Biodiversity (pracovní skupina pro mezinárodní environmentální otázky – biodiverzita), v níž členské státy EU a Evropská komise, vedené předsednickým státem, projednávají a koordinují své pozice a podílejí se tak na implementaci Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) a ostatních mezinárodních úmluv v ochraně přírody (Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť – Bernská úmluva, Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů – Bonnská úmluva se všemi svými dohodami).

Hlavním tématem, jehož projednávání v rámci WPIEI již probíhá a které bude pokračovat také v průběhu předsednictví ČR, je vyjednání „mezinárodního režimu“ pro pří­stup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů, které plynou z jejich využívání (Access and Benefit Sharing – ABS) podle článku 15 CBD. Problematika ABS je úzce provázána s otázkami práv, povinností a znalostí místních a domorodých komunit a národů, podle článku 8j této úmluvy. Významnou roli při projednávání otázek týkající uvedeného článku bude hrát Švédsko, které stane v čele EU 1. července 2009.

ABS je téma komplikované jak z hlediska věcného, tak z hlediska právního. Z pohledu celosvětového se v něm, obdobně jako v diskusi o změně klimatu, projevují rozdílné postoje států rozvinutých (které jsou především uživateli genetických zdrojů) a rozvojových (jakožto poskytovatelů biologického bohatství). Nalezení shody v podobě přijetí mezinárodního režimu ABS o spravedlivém poskytování genetických zdrojů a jejich využívání a přínosů z nich plynoucích bude vyžadovat velmi náročná jednání, v nichž bude hrát EU, zastoupená předsednickou zemí a Evropskou komisí, významnou roli. V průběhu předsednictví České republiky proběhne řada jednání, na kterých bude snahou všech smluvních stran Úmluvy vyjednat tento režim tak, aby mohl být v roce 2010 přijat na 10. za­sedání konference smluvních stran v Japonsku.

Tématem Úmluvy o biologické rozmanitosti není pouze problematika ABS. Hlavní úlohou ČR je a bude naplňování tzv. rozhodnutí, která byla přijata na 9. zasedání konference smluvních stran CBD (květen 2008; Bonn, SRN). Rozhodnutí se dotýkají jak problematiky ABS, tak chráněných území, zemědělství, lesnictví, změny klimatu, biopaliv, invazních vetřeleckých druhů apod. Aby měl sekretariát Úmluvy jistotu, že všech 191 smluvních stran CBD tato rozhodnutí plní, rozesílá pravidelně žádosti o naplnění konkrétního požadavku, který vyplývá z příslušného rozhodnutí. Pokud se daná tematická oblast jakkoliv dotýká legislativy EU, koordinuje WPIEI – biodiverzita odpovědi všech členských států na tento požadavek – notifikaci.

Pracovní skupina pro životní prostředí (Working Party for Environment – WP ENV) se zabývá ochranou přírody uvnitř EU a má opět několik formací (např. pro lesnictví – WP FOREST, zemědělství – WP AGRI). Během českého předsednictví bude na programu této skupiny ochrana tuleňů, respektive návrh zákazu dovozu a prodeje kožešin a výrobků z plout­vonožců jako reakce EU na neetické praktiky lovu a zabíjení tuleňů v Kanadě a jiných zemích. Dále se bude zabývat problematikou ochrany velryb, jelikož ČR bude koordinovat postoj EU na červnovém zasedání Mezinárodní velrybářské komise.

Kromě těchto témat se bude pracovní skupina pro životní prostředí zabývat dokumentem Sdělení k invazním nepůvodním druhům, který Evropská komise zveřejnila na konci začátku prosince 2008 a jehož obsahem je analýza stávajících, zejména právních nástrojů uplatňovaných při řešení této problematiky a diskuse o strategii pro nakládání s invazními druhy v rámci EU. WP ENV se rovněž zabývala Střednědobým vyhodnocením implementace Akčního plánu biodiverzity (BAP), ve kterém informovala Evropskou komisi o jeho průběžném plnění. V roce 2010 pak chystá závěrečnou zprávu o naplňování celosvětového cíle – zastavení úbytku biodiverzity do roku 2010.

Další informace k předsednictví ČR naleznete na webových stránkách: www.eu2009.cz.

Pokud byste potřebovali více informací o ochraně přírody a mezinárodních úmluvách, určitě navštivte web http://chm.nature.cz, který byl Národní knihovnou v roce 2008 vybrán k archivaci pro budoucí generace.

Autoři pracují v odboru mezinárodní ochrany biodiverzity, Ministerstvo životního prostředí Praha

Struktura a fungování orgánů EU

Struktura a fungování unijních orgánů je poměrně komplikované. Pro zjednodušení však lze uvést, že hlavními jsou Evropská rada, neboli pravidelné summity nejvyšších představitelů členských států, tedy předsedů vlád či prezidentů, kteří určují celkové směřování politiky EU. Rada EU, v níž jsou zastoupeny členské státy a jednotliví ministři vlád členských zemí, kteří se společně usnášejí na konkrétních politických krocích v oblastech svých rezortů na Radě ministrů pro životní prostředí, zemědělství apod. Evropská komise, která je exekutivní nadnárodní složkou EU a hájí zájmy celého společenství, Evropský parlament, v němž jsou zastoupeni občané EU prostřednictvím přímo zvolených poslanců, Evropský soudní dvůr, jenž vykládá a aplikuje právo Evropského společenství či Evropský účetní dvůr, který kontroluje a spravuje rozpočet EU.

Předsednictví se tedy bezprostředně týká činnosti jednotlivých orgánů Rady EU, jejíž nejdůležitější rolí je tvorba a schvalování právních předpisů. Orgány Rady EU tvoří více jak 250 pracovních skupin, Výbor stálých zástupců (tzv. COREPER) a Rada ministrů. Nejvyšší představitel vlády předsedající země stojí také v čele Evropské rady. S ostatními unijními institucemi musí všechny orgány úzce spolupracovat; úkolem předsedající země je tedy také tuto spolupráci zajistit. Předsednický stát dále vystupuje jako mluvčí EU navenek, ve vztazích k třetím zemím nebo mezinárodním organizacím a reprezentuje zájmy společenství v zahraničí. Předsednictví není formální záležitostí. Je jedním z nejdůležitějších nástrojů, jakým mohou členské země tvář a chod Unie ovlivnit.

Předsednictví trvá šest měsíců. Členské státy jej vykonávají na základě prin­-cipu rovnosti a rotace, přičemž pořadí, na jehož základě se země v předsednictví střídají, bylo stanoveno v roce 2004 až do roku 2020 s tím, že bylo nastaveno podle velikosti zemí a jejich geografické polohy. Od ledna 2007 jsou předsednické země sdruženy do tzv. předsednických trií, které během svého rok a půl trvajícího mandátu tvoří předsednický tým. Země tria mají od roku 2007 povinnost vedle svého šestiměsíčního programu předložit Evropskému parlamentu také program osmnáctiměsíční, který odráží cíle všech tří spolupracujících států a je v platnosti po celou dobu předsednictví těchto zemí. První osmnáctiměsíční program vytvořily na období leden 2007 až červen 2008 Spolková republika Německo, Portugalsko a Slovinsko, v červenci 2008 byl přijat program tria Francie, České republiky a Švédska.