Ochrana přírody 2/2024 — 24. 4. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Změny půdního krytu vyvolané lidmi mění produktivitu a druhovou bohatost ekosystémů
Jedním z názorných ukazatelů rozsahu vlivu lidské civilizace na naši planetu zůstává skutečnost, že jsme podle některých názorů pozměnili až 80 % souše. Dopady působení člověka na přírodní prostředí zasahují nejen rozmanitost a rozšíření druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, jako jsou huby nebo řasy, ale změny půdního krytu se promítají také do produktivity ekosystémů.
Jako půdní kryt – někdy hovoříme také o krajinném pokryvu – označujeme fyzický materiál, tedy veškerou hmotu na povrchu Země. Vysoká druhová bohatost (počet druhů čili alfa diverzita) obvykle charakterizuje ekosystémy s vysokou čistou primární produktivitou (NPP). NPP vymezujeme jako množství biomasy vytvořené za určitý čas, od něhož odečteme ztráty způsobené respirací (dýcháním) a dalšími metabolickými procesy. Přesto o dlouhodobém vlivu modifikace půdního krytu na produktivitu a biologickou rozmanitost zastoupenou právě druhovou bohatostí a zejména o vzájemných vztazích mezi oběma veličinami překvapivě dosud mnoho nevíme.
Pobřežní ekosystémy ovlivňuje kromě změn podnebí hlavně velkoplošná zástavba a přeměna na zemědělské plochy. Uvedené původní prostředí chrání také národní přírodní rezervace Newborough Warren ve Walesu. Foto Jan Plesník
Shuyu Dengová, působící na univerzitě v britském Yorku, se proto se svými spolupracovníky zaměřila na tuto problematiku (Glob. Ecol. Biogeogr., DOI: 10.1111/geb.13795, 2023). Pro analýzu vědci využili údaje z ploch, kde již probíhal terénní výzkum zaměřený na kvantifikaci určité skupiny organismů a současně na nich můžeme odhadnout čistou primární produktivitu. Databáze PREDICTS shromažďuje data o druhové bohatosti modelových skupin organismů získaná v terénu, a to jak v přírodním, tak člověkem pozměněném prostředí. Výzkumníci tudíž do své studie mohli začlenit houby, rostliny, šestinohé (hmyz, chvostoskoky, hmyzenky a vidličnatky), pavoukovce, jiné suchozemské bezobratlé, obojživelníky, plazy, ptáky a savce.
Odhady NPP převzaté z databáze MODIS jsou založeny na kombinaci pohlcené sluneční energie a spektrálních/vegetačních indexů odvozených z družicových snímků. Zkoumaný vzorek nakonec tvořilo 11 849 lokalit, zahrnoval období 2001–2013 a dovoloval analyzovat celkem 102 různých změn půdního krytu.
Jak se dalo předpokládat, přeměna nelesní vegetace na les vedla ke zvýšení NPP, konkrétně o 7,8 %. Zásahy člověka do krajinného pokryvu v méně produktivních oblastech vyústily také do nárůstu čisté primární produktivity. Naproti tomu všechny přeměny původní vegetace na člověkem pozměněnou zaznamenané na vybraných lokalitách s sebou přinesly úbytek druhové bohatosti.
Pro určení vzájemné vazby mezi druhovou bohatostí a NPP tým Dengové z další analýzy vyloučil sklizeň na plochách osetých plodinami. Použité statistické metody nepotvrdily významnou korelaci mezi rozdíly v druhové bohatosti, tj. mezi přírodní a pozměněnou vegetací, a rozdíly v produktivitě.
Na základě uvedených zjištění docházejí ekologové k závěru, že na rozdíl od očekávání nevede nárůst či pokles čisté primární produktivity k odpovídajícímu navýšení či snížení druhové bohatosti příslušných ekosystémů. ■