Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
V povodí řeky Mže je pravděpodobně račí mor
Na území CHKO Český les v povodí řeky Mže byly v posledních několika letech zaznamenávány úbytky raka říčního. Příčinou je pravděpodobně račí mor, který přenáší severoamerický rak signální. V létě nalezli pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Český les zbytky jeho krunýře a klepet za vesnicí Branka, později byli nalezeni tři dospělí raci signální ve vodách Mže těsně u hranic s Německem.
„Nález raků signálních v povodí Mže s více než devadesátiprocentní pravděpodobností znamená, že se v oblasti šíří račí mor, protože tito původem američtí raci jsou jeho přenašeči. Vyvolává jej plíseň Aphanomyces astaci, česky hnileček račí. Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků, raka říčního a raka kamenáče. Ti nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili. Plíseň na jejich těle roste a do vody uvolňuje pohyblivé spory, kterými se rozmnožuje. Prorůstá do celého račího těla a postupně zvířata zahubí. V současné době bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit,“ popisuje Zuzana Blažková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Český les.
Raci v akutní fázi infekce se vyznačují změnou v chování – obvykle noční zvířata lze potkat za bílého dne a při vyrušení neprchají. Posléze zůstávají neteční k okolí, plavou na boku či na zádech a při vylovení z vody jim zůstávají volně viset končetiny ve vzduchu. Takovým jedincům zbývají maximálně dva týdny života. Onemocnění se sporami šíří po vodním proudu a přímým kontaktem zdravých zvířat s nakaženými. Spory račího moru se mohou uchytit i na jiných organismech, například ptácích, se kterými se mohou přemístit dále. Stejný problém se ale týká i rybářů respektive jejich vybavení. Sítě, pasti, boty – vše co přišlo do kontaktu s vodou na lokalitě s výskytem infekce a nebylo vydezinfikováno před použitím na nezasažené lokalitě, představuje další zdroj infekce. Podobně je tomu i v případě přesazování ryb potažmo “zachraňování” viditelně nemocných raků přemístěním do lépe vypadající, čistší vody.
V České republice bylo zaznamenáno již několik případů, kdy v důsledku zavlečení račího moru vyhynuly celé populace původních druhů raků. Trvalým zdrojem nákazy jsou nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, kteří jsou vůči nákaze imunní. Jedná se o raka signálního, pruhovaného, červeného a mramorovaného, kteří byli do přírody vypouštěni z umělých chovů. Případů toků s výskytem račího moru bude nepochybně více, rozhodující pro účinný boj s touto chorobou je zamezení jejího dalšího šíření.