Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 4/2018 — 20. 8. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Světový obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy: co se skrývá za čísly

autoři: Jan Plesník, Jindřiška Jelínková

V současnosti se hodnota ročního nepovoleného obchodování s flórou a faunou odhaduje na 50–150 miliard USD (1,1–3,3 bilionů Kč). A to do tohoto čísla nejsou započítány upytlačené ryby (dalších 10–23,5 miliardy USD, tj. 220–523 miliard Kč) a dřevo z ilegálně pokácených a zpracovaných stromů (30–100 miliard USD, tedy 0,7–2,2 bilionu Kč).

CITES se vztahuje i na některá trofejová zvířata: vývoz trofejí kozorožce
sibiřského (Capra sibirica) z Pákistánu je možný jen na povolení. Foto Jan Plesník

Poptávka po některých organismech vedla v mnoha případech k významnému snížení jejich početnosti v přírodě, hraničícím s vyhubením, jako tomu bylo v případě některých rajek (Paradisaeidae). Proto byla v roce 1973 v hlavním městě USA sjednána jako v pořadí teprve druhá norma mezinárodního práva zaměřená na ochranu přírody Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Jejím úkolem není – a ani dost dobře nemůže být – likvidace uvedeného obchodu, ale jeho rozumná regulace tak, aby se snížila aktuální hrozba vymizení (extinkce) druhů, jež jsou jeho předmětem. Až doposud ze 193 zemí, které se postupně staly členskými státy OSN, jich na sebe závazky vyplývající z CITES převzalo 183. Mezinárodní obchod s druhy a dalšími taxony, zařazenými do příloh CITES, má být legální, udržitelný a sledovatelný. V současnosti CITES chrání před nadměrným využíváním více než 35 000 druhů a dalších taxonů. Sluší se připomenout, že Evropská společenství, resp. Evropská unie, přijala legislativu umožňující naplňování CITES, jež je v některých aspektech přísnější než samotná úmluva.

Přestože CITES funguje více než 40 let (v platnost vstoupil v roce 1975), až donedávna citelně chyběla studie, hodnotící dlouhodobé trendy v mezinárodním obchodě s flórou a faunou. Britští a američtí vědci se pod vedením Michaela Harfoota působícího ve Světovém informačním středisku ochrany přírody Životního prostředí OSN (UNE-WCMC) v britské Cambridgi pokusili uvedenou mezeru zacelit (Biol. Conserv., 223, 47–57, 2018). Využili k tomu databázi záznamů o dovozu a vývozu, a to prostřednictvím příslušných povolení (permitů) vydávaných úřady smluvních stran. V roce 2016 obsahoval uvedený informační zdroj 16,8 milionu položek z období 1975–2014, které se týkaly více než 28 000 druhů, na něž se CITES vztahuje. Každá položka databáze poskytuje podrobnosti o konkrétní zásilce organismu nebo výrobku či výrobků z něj či z nich, náležícímu nebo náležícím k jedinému taxonu, mezi dvěma zeměmi. Aby nebylo určité dodání započítáváno dvakrát, badatelé z rozboru vyloučili reexport, tedy vývoz exempláře, který již byl dříve dovezen. Pro lepší vyčíslení byly neživé exempláře a části jejich těl převedeny na jedince daného druhu. Pět lebek paviána tak představuje pět jedinců paviána, čtyři uši pak exempláře dva. Některé komodity, jako je maso, dřevo, části kůží nebo peří, nemohly být z pochopitelných důvodů kvantifikovány a byly z analýzy vyjmuty: jednalo se asi o 13  % celkového objemu studovaného obchodu.

V letech 2005–2011 bylo v důsledku poptávky na mezinárodním ilegálním trhu
odchyceno ve volné přírodě více než 22 000 lidoopů, z toho dvě třetiny tvořili
šimpanzi. Foto Jan Plesník

Jaké výsledky badatelé získali? V období 2005–2014 zahrnoval povolený obchod s organismy chráněnými CITES v průměru ročně více než 100 milionů jedinců. Pro srovnání: v letech 1975–1985 se jednalo o 9 milionů exemplářů. Od roku 1975 do roku 2014 se mezinárodní obchod týkal hlavně rostlin (1,6 miliardy kusů, hlášených vývozci), následovaných plazy (152 milionů), bezobratlými (80 milionů) a ptáky (24 milionů). Teprve poté se na pomyslném žebříčku objevili savci, ryby a obojživelníci. Když v roce 2006 EU zakázala dovoz ptáků z volné přírody, snížil se počet opeřenců získaných z přírody a vyvážených do jiných zemí v celosvětovém měřítku o plných 86 %.

V případě savců pocházejí z jedinců z volné přírody přírody zejména kůže, zatímco u bezobratlých se na globálním trhu nejvíce obchoduje kromě živých organismů i se surovými korály a ulitami. Nejvíce ptáků směřovalo v období 1975–2004 na vývoz z afrických zemí, jako je Senegal, Guinea nebo Mali. V důsledku již zmiňovaného rozhodnutí Evropské komise č. 2005/760/ES ale tento obchod zcela ustal. Nicméně nemůžeme zamlčet, že krok EU stejně jako zákon o ochraně volně žijících ptáků, přijatý v USA v roce 1972, neměl v úmyslu jako hlavní cíl podpořit udržitelnost obchodování s opeřenci, ale omezit šíření ptačích nemocí.

Ještě deset let poté, co prostřednictvím CITES začala regulace mezinárodního obchodu, týkala se povolení u většiny sledovaných skupin jedinců pocházejících z volné přírody. V dalších letech se začal podíl obchodovaných exemplářů vypěstovaných nebo odchovaných v lidské péči postupně zvyšovat. U savců představují v tomto ohledu výjimku chobotnatci a lichokopytníci, z ptáků hrabaví, u rostlin hořcotvaré (Gentianales) a liliotvaré (Liliales). Jak sloni, tak nosorožci, tapíři a někteří koňovití představují trofejová zvířata, hůře chovatelná a rozmnožitelná v lidské péči. Mezinárodní obchod, který se soustřeďuje na hrabavé, se téměř výhradně týkal jediného druhu – středoamerického krocana pavího (Melagris ocellata). Většina povolení k exportům liliotvarých zahrnovala sněženky (Galanthus spp.). Rovněž stále více žab a z ryb koníčků mořských a dalších jehlovitých (Syngnathidae), se kterými je obchodováno, již nepochází z volné přírody. Zdá se, že pokud jde alespoň o snížení tlaku na volně žijící a planě rostoucí populace u taxonů, u nichž musí být mezinárodní obchod regulován, CITES své poslání naplňuje.

Ve srovnání s odchytem, odlovem či sběrem organismů z volné přírody vykazuje pěstování rostlin a chov živočichů pro obchodní účely několik nesporných výhod. Protože populace v lidské péči nečelí změnám podmínek prostředí, mohou zásobovat trh bez výraznějších výkyvů v nabídce. Chovaná zvířata mohou mít lepší srst nebo méně parazitů než jedinci ve volné přírodě. Pěstitelská a chovatelská zařízení mohou snáze nabídnout žádané neobvyklé exempláře, jako jsou albíni nebo určité barevné odchylky (aberace). Navíc část zákazníků, a to nejen v hospodářsky vyspělých zemích, upřednostňuje z etických a výchovných důvodů organismy nebo produkty nepocházející z volné přírody. Je samozřejmě dost dobře možné, že zmiňovaná poptávka jednoduše odráží úbytek cílových organismů ve volné přírodě. Autoři ale zdůrazňují, že nezřídka jsou za jedince pocházející z lidské péče vydávány exempláře získané ilegálně z volné přírody. Jindy, kupř. v případě masa volně žijících živočichů (bushmeat), uživatelé jednoznačně preferují, ostatně jak odpovídá název, přírodní původ.