Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Seminář k poškozování biodiverzity přemnoženou spárkatou zvěří
V posledních letech neúměrně narůstají škody způsobené přemnoženou spárkatou zvěří, především daňky, jeleny sika či divokými prasaty. Začínají si to uvědomovat nejen vlastníci a uživatelé lesů a zemědělské půdy, ale dochází i k vážnému poškození přírody v chráněných územích. Někdy je to přímá likvidace rostlin okusem či vyrytím (často jsou tak ohroženy populace chráněných druhů, jako jsou orchideje či mečíky), jindy zvěř znemožňuje přirozenou obnovu lesa okusem mladých stromků.
Proto Agentura přírody a krajiny ČR zorganizovala ve dnech 12.–13. října seminář nazvaný Problematika poškozování biodiverzity přemnoženou spárkatou zvěří s cílem situaci řešit alespoň v rámci současných legislativních možností. Do budoucna by pak měl pomoci nový myslivecký zákon. Seminář byl určen nejen pro pracovníky AOPK ČR, ale i pro zástupce MŽP, národních parků a ČIŽP. Přes 80 účastníků si vyslechlo 13 prezentací, z nichž mnohé vyvolaly živou diskusi.
V prvním bloku byl představen současný stav poškození přírody zvěří v CHKO a MZCHÚ. Petr Bauer (NP České Švýcarsko) popsal, jak vysoké stavy zvěře (jmenovitě jelen evropský, prase divoké, a dokonce ze západních Čech se šířící nepůvodní druh jelen sika) likvidují přírodní stanoviště a ohrožené druhy v CHKO Labské pískovce, České středohoří, Slavkovský les a Český kras.
Zprávy botaniků Martina Kočího a Kryštofa Chytrého o neutěšeném stavu přírody v oborách Radějov a Bulhary nikoho příliš nepřekvapily, obě území jsou již delší dobu medializovaná. Zděšení však vyvolala prezentace botanika Radka Štencla a lesníka Jána Dvořáka (Správa CHKO Jeseníky) o rozpadu subalpínských trávníků v NPR Šerák – Keprník vlivem jelena evropského. Normované stavy jsou tady několikanásobně překročeny (v honitbě Branné až dvanáctinásobně) a podle nedávno provedené studie četnost zvěře dosahuje až 285 jedinců na km2. Jejím tlakem dochází nejen k likvidaci biodiverzity, ale i k poškozování mrazových forem reliéfu.
Druhý blok byl věnován nástrojům a příkladům řešení s cílem více využívat současné legislativní možnosti. Zahájil ho Vladimír Dolejský, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny, pohledem MŽP. Právnička Paula Filipová (AOPK ČR) ukázala, jak byl aplikován § 66 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (PR Kútky a EVL Milovický les) a § 88 téhož zákona (PR Kútky).
Kolegové z ČIŽP Petr Szymonik a Martin Zýka představili pravomocné uložení pokuty za poškození přírody a použití intenzivní technologie při oborním chovu zvěře v CHKO Poodří v oboře Poodří Kunín.
V dalším bloku následovaly ukázky řešení z národních parků, kde není péče o území odtržena od péče o zvěř jako jinde v ČR. Zatímco v KRNAP je podle náměstka Václava Jansy hlavním nástrojem lov a přezimovací obůrky, Jan Kozel ukázal, že v NP Šumava je snaha ponechat rozsáhlou část bez vlivu člověka, již nyní tam funguje pěti vlčích teritorií. Vlci pomáhají regulovat zvěř i na Broumovsku, podle Tomáše Krajči se tam aktuálně vyskytuje ve třech teritoriích kolem třiceti jedinců. Naopak regulace stavu zvěře v NP Podyjí je stále závislá na aktivitě lovců, jak vysvětlil náměstek Petr Vančura.
V posledním bloku představil Milan Hron z Pro Silva Bohemica, z. s., jak hledat rovnováhu mezi lesem a zvěří a jak tomu pomoci. Vlastník se může například bránit cestou vyčíslování a uplatňování škod, vyvíjením tlaku na uživatele honitby k odstranění příčin problémů nebo v krajním případě tlakem na honební společenství ke změně uživatele honitby.
Druhý den si účastníci semináře pod vedením botanika Kryštofa Chytrého a Vladana Riedla (RP Jižní Morava) prohlédli zvěří poškozené EVL Milovický les a Soutok – Podluží. Na lokalitách výkladem provázeli i Zdeněk Piskač a Jan Dovrtěl (LZ Židlochovice).
Cílem tohoto semináře, organizovaného v rámci projektů Jedna příroda a Zajištění plánovací dokumentace pro vybrané lokality národního významu v České republice, bylo představit celoplošné ohrožení naší přírody a především společně hledat možnosti řešení. Nyní by měla navázat široká diskuse s resortem zemědělství. Výsledky by se pak měly odrazit nejen v novém mysliveckém zákoně, ale především ve zlepšení stavu naší přírody. ■
Závěrem lze zopakovat motto z jesenické prezentace:
„Cesta k nápravě nebude jednoduchá ani rychlá, ale je potřeba začít…“
- - -
Úvodní foto: Diskuse účastníků exkurze se zástupci LZ Židlochovice v EVL Milovický les. Foto Jonáš Gaigr