Ochrana přírody 4/2023 — 24. 8. 2023 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Seminář CITES tentokrát bilancoval
Tradici seminářů, každoročně pořádaných pod názvem CITESové evergreeny Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR s finanční podporou Ministerstva životního prostředí, přerušila syndemie nemoci covid-19, takže v letech 2020–2021 proběhl jediný. V roce 2022 byli pracovníci vědeckého orgánu CITES vytíženi kromě rozsáhlé běžné agendy i aktivním zapojením do přípravy a zabezpečení průběhu předsednictví ČR v Radě Evropské unie.
V pořadí již 12. ročník semináře se uskutečnil 14. – 15. června 2023 opět v Bohuslavicích u Telče a zúčastnilo se jej 45 zástupců státní správy, zoologických zahrad, univerzit a soukromého sektoru. Zatímco předcházející akce se věnovaly ponejvíce aktuálním tématům souvisejícím s naplňováním Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), jako je chov velkých koček, vliv Číny na mezinárodní obchod s flórou a faunou nebo vzájemný vztah lovu a ochrany přírody, letošní akce se nesla ve znamení 50. výročí uvedené normy mezinárodního práva (viz článek na str. 44 – 48). Podtitul CITES 50 – bilance, trendy a milníky napovídal, že tentokrát půjde o připomenutí dosavadního směřování úmluvy ve světě, EU a ČR. To by ale nestačilo. Organizátoři si také vytkli za cíl pokusit se na základě známých trendů o prognózu dalšího vývoje zmiňované konvence. Do jaké míry se jim to podařilo, přiblíží následující řádky.
Co bylo, bylo
V úvodní části semináře věnované vývoji CITES představil J. Plesník (AOPK ČR) okolnosti sjednání CITES, jedné z vůbec prvních mnohostranných úmluv zaměřených na péči o biologickou rozmanitost. Příběh o tom, jak se Česká republika dvakrát stala smluvní stranou konvence, přiblížil bývalý dlouholetý pracovník MŽP J. Kučera, který „retro“ vyprávění proložil zajímavou obrazovou dokumentací. Přijetí zákona č. 346/2009 Sb., jednomyslné schválení druhu navrženého Českou republikou do přílohy II, jmenovitě kozorožce kavkazského (Capra cuacasica), předsednictví ČR v Radě EU, zpřísnění podmínek pro obchodování s exempláři tygrů (Panthera tigris) odchovanými v lidské péči v EU, přijetí Národního akčního plánu pro potírání nezákonného nakládání s flórou a faunou (wildlife crime) a rozvoj informačního systému Registr CITES snižující administrativu označil O. Klouček (MŽP) za důležité události v implementaci CITES v naší republice v posledních 15 letech.
Postavení ČR jako chovatelské a pěstitelské velmoci potvrdila prostřednictvím výmluvné statistiky S. Ucová (AOPK ČR): ročně je v ČR mj. vydáno na 15 000 certifikátů CITES, tedy výjimek umožňujících obchod s exempláři z přílohy A příslušné legislativy EU v rámci celé sjednocené Evropy. O některých případech často nesmírně vynalézavého porušování úmluvy CITES v ČR, které se zapsaly do povědomí všech zúčastněných a někdy i široké veřejnosti, pohovořila P. Říhová (Centrum environmentálních forenzních věd ÚŽP PřF UK Praha). Od začátku nového tisíciletí pachatelé metody notně vylepšili, a díky těmto inovacím se pašování stalo promyšlenější a propracovanější. Se vstupem ČR do EU se sice radikálně změnila legislativa, ale případů rozhodně neubylo. Přestože z poměru mezi popsanými a vědě neznámými druhy můžeme usuzovat, že většinu vyhubených nebo vyhynulých taxonů nestačili taxonomové klasifikovat, vymírání (extinkce) není anonymní. Účastníky semináře o tom přesvědčila B. Kaminiecká (AOPK ČR), která představila některé dosavadní oběti necitlivého vztahu lidí k přírodě.
Co také patří k CITES
V další sekci se S. Ucová věnovala rozdílu mezi nadměrným využíváním flóry a fauny a ještě udržitelným obchodem, jejž by měla postihnout dobře připravená zjištění o neškodlivosti.
J. Makal (AOPK ČR) objasnil způsob, jakým jsou druhy, popř. jiné taxony zařazovány do příloh úmluvy. Jihoamerická lama vikuňa (Vicugna vicugna) patří mezi organismy, které CITES zachránil před vyhubením. Jak ale upozornila D. Formanová (CEFV ÚŽP PřF UK Praha), domorodá společenství dostávají z prodeje vysoce žádané vlny vikuní jen 2–6 %, i když je jejich podíl na péči o uvedené sudokopytníky klíčový. R. Zajíček (AOPK ČR) a E. Čermáková (Veterinární univerzita Brno) názorně doložili, proč čipování příliš malých mláďat suchozemských želv nepředstavuje nic jiného než týrání.
Jak přistupovat k chovu a péči o zabavené tygří kotě a jaký bude jeho osud? Odpověď na tyto otázky hledali Jiří Hlásenský (Zoo Hodonín) a D. Formanová. O pokračujícím problému, kterým stejně jako v ČR zůstává i na Slovensku chov velkých kočkovitých šelem, pohovořily M. Blatnická (MŽP SR Bratislava) a L. Matejovičová (Štátna ochrana prírody SR Bratislava). O překvapivě široké motivaci, proč si lidé pořizují ohrožené rostlinné a živočišné druhy, referovala na základě řady příkladů z praxe P. Říhová. Právě snižování poptávky zůstává jednou z cest, jak omezit tlak na komerčně zajímavou flóru a faunu. Málo známou posedlostí obyvatel jihovýchodní a východní Asie chovat v domácnosti jako mazlíčky vydry malé (Aonyx cinerea) rozebrala S. Ucová: ČR byla v období 2016–2023 pro tento nejmenší druh vydry čtvrtou nejvýznamnější vývozní zemí. Téměř deset let se na Sumatře uskutečňuje s podporu četných zoologických zahrad včetně těch z ČR program Kukang snažící se redukovat nelegální nešetrný chov outloňů váhavých (Nycticebus coucang) a luskounů ostrovních (Manis javanica). L. Čižmářová (Zoo Olomouc) zdůraznila, jak důležité je zapojit do uvedené iniciativy místní obyvatele.
F. Příbrský (Zoo Ostrava) se zaměřil na třetí sérii první komplexní kampaně o ilegálním obchodu s chráněnými druhy v ČR, výstižně nazvanou Ukradená divočina a uskutečňovanou zejména zoologickými zahradami. Její součást, stejnojmenná putovní výstava, názorně ukazuje, že do omezování nepovoleného kšeftování se může zapojit každý občan. Praktickou rešerši o tom, kde hledat aktuální informace o mezinárodním obchodu s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy připravil J. Makal. Samotný závěr akce přešel do odlehčeného tónu. Zajímavé příběhy z dlouholeté spolupráce s policejními složkami při odchytu exotických plazů v Brně vyprávěl s nezaměnitelným osobitým podáním R. Zajíček.
Ve snaze o udržitelné využívání bioty (živé složky ekosystémů) hraje a bude hrát CITES bez přehánění nezastupitelnou roli. Počítat musíme i s trendy, které nebyly v době sjednání úmluvy známé, jako je obchod s flórou a faunou na internetu. Proto si troufáme tvrdit, že naplňování CITES v České republice bude přinejmenším stejně významné jako dnes. ■
Sborník abstraktů přednášek ze semináře je dostupný na adrese www.ochranaprirody.cz/cites.
Silvie Ucová a Jan Plesník